❃.✮:▹Kruvalská Růže◃:✮.❃

11. Kapitola

Ráno jsem se pouze zvedla z postele, protože jsem ani za mák nemohla zabrat. Vejdu do koupelny a začnu si čistit zuby. Kouknu do zrcadla a úplně se zděsím. Vypadám jako zombie, černé kruhy pod očima, bílá kůže jako bych byla mrtvola a rozcuchané vlasy všude kolem. No prostě krása, kdo by to nechtěl. Ale teď váženě, vzala jsem do ruky kartáč a trochu jsem se zkulturnil. Ještě jsem si opláchla obličej ledovou vodou. Právě teď už můžeme vyrazit.

Docela se divím, že nechodím jako zombie, když už tak vypadám. Vejdu do jídelny a ihned šáhnu po kávě. Naleju jí do hrnku a přidám trochu cukru a mléka pro správnou chuť. „Tys toho zase moc nenaspala, že" položí mi řečnickou otázku Mihai. Pouze nad tím pokrčím rameny a dál se tím nezabývám. Upiju trochu nápoje z hrnečku a zadívám se do prázdna. Když už v hrnku nic není tak se zvednu a jdu na hodinu. Snažím se soustředit se na hodiny a chvílemi se mi to dokonce i daří. Zapisuju si poznámky na přeměňování, abych neměla další problém. Když to dopíšu tak položím brk a nad něčím se zamyslím. Najednou mě napadne docela dobrý nápad.

Týká se to příští hodiny. Tu hodinu máme s netopýrem a je to, jak už jste mohli uhodnout tak je to dvouhodinovka lektvarů. Když se rozezní zvonek a učitelka oznámí, že už končíme, tak si sbalím věci do tašky a vydám se do sklepení. Když už dorazí i někteří lidi z mojí třídy na tento rok. „Takže lidi při hodině mě napadl takový nápad. Co takhle si trochu vystřelit ze Snapea? Pokud o to máte zájem, co jistě Nebelvír mít bude za to, jak vás šikanuje, tak to prozatím řekněte svým přátelům, kteří tu ještě nejsou a za chvíli ho uskutečníme" mrknu na ně.

Po pár minutách se porozhlédnu, jestli už jsou tu všichni a začnu: „Takže, kdo má zájem o to, o čem jsme se bavili tak za mnou" Ukážu dozadu a porozhlédnu se, kdo se má k odchodu. Co mě překvapí nebo možná ani nepřekvapí je to, že se zvednou skoro všichni. I Zmijozel, ale to možná bude proto, aby v něčem nezaostávali za Nebelvírem a zvedl se jejich "princ". Ach jo jsou jako ovce. „ Tak teď vám řeknu můj plán, poslouchejte. Teď se rozdělíte na menší skupinky řekněme po pěti a půjdete se v té skupince zašít. Prostě a jednoduše si zahrajeme se Snapem na schovku." Řeknu a někteří se na mě nechápavě podívají.

" To je mudlovská hra, kdy se lidé musí schovat a jeden člověk popřípadě dva je, hledají." Vysvětlila jsem „ A teď rozchod" zařvu a někteří lidé se rozejdou schovat, ale bohužel je tu pár jedinců, kteří se k odchodu dvakrát nemají. Najednou se vedle nás objeví dva zrzci a jeden chlapec s tmavší pletí. Už bych si mohla zjistit jména. „ Ale ale ale copak se to tady děje" řeknou docela srandovním hlasem. „ Jdeme hrát na schovku, chcete taky?" zeptá se jich dívka, které jsou za prdelí celou dobu pan vyvolená a další zrzek.

„ Ale ale a jaký je plán?" zeptá se jeden zrzek laškovně „ Ale nic zajímavého pouze se schováváme a Snape pyká, ale bohužel o tom ještě neví" řeknu s největším nezájmem v hlase, jaký se mi podařilo vytvořit. Pro lepší efekt si začnu ještě ke všemu prohlížet nehty. Ze sklepení uslyším řev. „ Aha tak už to nejspíš ví" pokrčím rameny a začnu zdrhat. Ještě sebou za ruku popadnu toho zrzka, který se ptal. „ Co děláš" zašeptá naštvaně „ Drž hubu, prozradíš mě" prohodím. „ Myslíš si, že si tě nevšimne a vyhneš se trestu s tím, bych nepočítal" „ Taky s tím nepočítám, pouze chci radši dostat trest od Snapea než od Karkarova" prohodím ledabyle. Uslyším kroky a zatáhnu ho za další roh. „ U Merlina počkej" vytáhne z kapsy nějaký svitek. „Vidíš Snape je tady a my jsme tady, takže bychom to mohli vzít do kuchyně nebo mě napadá astronomická věž" ukazuje prstem na místa na mapě.

„ Fajn veď mě" rozhodím rukama. On se rozejde a já ho pouze následuji. Vylezeme schody do astronomické věže a tam se posadíme. „ Tak fajn koho to byl nápad?" zeptal se mě „ Můj" pokrčím ledabyle rameny. On na mě vyvalí oči. „ Jo btw jsem Salome a ty jsi?" pozvednu obočí „ Jo promiň. Jsem George" podá mi ruku a já ji přijmu. Uslyším kroky po schodech tak pohotově zareaguji a použiju na nás zastírací kouzlo. On jen vyvalí oči a já kývnu hlavou směrem ke Snapeovi a naznačím, ať drží jazyk za zuby. Pořád v ochraně zastíracího kouzla se pomalu přikradu ke schodům. Potichu našlapuji na špičkách, aby mě náhodou neslyšel, skoro se mi to podařilo, ale to bych za sebou nemohla mít tamtoho kreténa. Našlápl tak, že to slyšeli snad až v Kruvalu. Rychle ho popadnu za ruku a rozeběhnu se, už ne zakrytá zakrývacím zaklínadlem, co mi nohy stačí. Je i jasné, že nás zahlédl, takže to bude mít nějaké následky.