Pain In The Ass. [1D & 5SOS] ~ CZ

Chapter 06 | Čtvrt hodinka samoty

Krátce po půl osmé jsem se sebrala, rozloučila se s mamkou, slíbila jí, že se s Harrym neporafáme a vydala se ke kašně. Dorazila jsem sice o pár minutek dříve, ale i tak tam Zayn už čekal a s úsměvem něco psal do mobilu.

„Co ti ten mobil udělal, že se na něj tak křeníš?“ zeptala jsem se ho místo pozdravu.

Zayn zvedl hlavu a když mě spatřil, úsměv ještě víc roztáhl, takže odhalil zuby. Přitáhl si mě k sobě a políbil. Měl strašně studenou tvář.

„Nic, jenom jsem ti psal, že jsem tu dřív, ale to už, jak tak koukám, nemusím?“ odpověděl a strčil si mobil do zadní kapsy černých jeansů.

„Půjdem?“ zeptala jsem se ho. Zayn přikývl a zaujal místo po mé levici.

„Jak bylo po škole?“ zeptal se.

„Vlastně ani nevím,“ přiznala jsem, „po pár minutách mě odtamtud Louis osvobodil oknem,“ zasmála jsem se při té vzpomínce.

„Proč?“ zamračil se.

„Možná proto, abych nemusela být po škole?“ dobírala jsem si ho.

„To já bych tě měl takhle zachraňovat,“ cítil se uraženě. To jsem mohla vyčíst z jeho výrazu i hlasu.

„Jenomže tys tam nebyl, tak se toho ujal Louis,“ pokrčila jsem rameny. „Co ti vůbec chtěla Milerová?“ zeptala jsem se konečně na otázku, která mi už několik hodin vrtala hlavou.

„Nic, jenom jsem jí pomáhal třídit výkresy. A jak tak koukám, nakonec jsem byl víc po škole, než ty,“ ovinul kolem mě paži, přitáhl si mě k sobě a věnoval mi polibek do vlasů.

„To víš, já si to umím zařídit,“ zazubila jsem se.

Pomalu jsme se blížili po štěrkové cestičce k Haroldovu domu. Zayn vzal za kliku a nechal mě jako dámu projít první. Asi to začalo bez nás, protože tady už to jelo. Bylo tu víc lidí, než jsem si myslela. Převážně byli všichni z Harryho a Louisova ročníku, takže jsem je neznala, ale bylo tu i pár známých tváří.

V obýváku jsem zahlédla Nialla. Ani jsem nevěděla, že tu bude. Seděl na pohovce a zrovna se bavil s nějakou blondýnou z o rok vyššího ročníku. Znechuceně se na něj podívala a zvedla se z gauče.

„Ježiš, počkej, já si dělal srandu,“ křikl za ní ještě, ale blondýna ho ignorovala. Niall se svalil zpátky a povzdechl si. Když mu pohled spočinul na nás, usmál se.

„Watersová,“ vyjekl nadšeně.

„Horane,“ oplatila jsem mu.

„Nevěděl jsem, že přijdete,“ poklepal na místo vedle sebe, tak jsem si sedla. Zayn zaujal místo na opěradle, ale stále mě držel zezadu kolem ramen.

„Taky jsem nevěděla, že tu budeš,“ vrátila jsem mu.

„Řekl mi o tom Louis,“ vysvětlil.

„Tak to máme stejné zdroje,“ zasmála jsem se.

„Viděl jsem, že ti zdrhl úlovek na dnešní noc,“ ozval se za mnou posměšně Zayn.

„No jo, Kylie má zřejmě jiný smysl pro humor, než já,“ pokrčil rameny.

„To mě mrzí,“ položila jsem mu ruku na koleno, ale okamžitě jsem cítila, jak mě Zayn táhne k němu. Ruka mi tak sklouzla na pohovku.

„Uh, to je fuk,“ mávl nad tím Niall rukou, „zas tak pěkná nebyla,“ dodal po chvíli a zvedl se z gauče. „Jdu si pro něco k pití, nějak mi došlo,“ zamával nám prázdnou skleničkou před obličeji, „nejdete taky někdo?“