Pain In The Ass. [1D & 5SOS] ~ CZ

Prolog.

Taky se někdy nezmůžete na nic jiného, než vrtět hlavou nad rozhodnutími svých vlastních rodičů? Za ta léta, co tento „sport“ provozuju, bych řekla, že jsem v tom docela přeborník. Už jen to, že se vzali, když mamce bylo čerstvých 18 a tátovi bezmála 20, naznačuje, že to jejich ukvapené rozhodnutí nemohlo dopadnout dobře. Pravda, dva roky spolu opravdu žili šťastně a zdálo se, že je nemůže nic rozdělit.

No potom se na povrch začaly dostávat nehezké věci. Hodně máminých kamarádek obviňovaly mého otce z nevěry. Dost důkazů tomu nasvědčovalo - zůstával dlouho do noci v práci, zatímco mamka tvrdla sama doma (nikdy nepojala podezření, protože ten volný čas většinou věnovala učení, na rozdíl od táty se hned nevrhala do kariéry, chtěla si nejdříve dodělat školu), pak tu byly ty pochybné telefonáty se svou „maminkou“, během kterých ji nazýval broučkem, srdíčkem, zlatíčkem…

Nakonec se strhla obrovská hádka, na jejímž konci táta opravdu přiznal, že má milenku, sebral si své saky paky a mamka zůstala sama. A tvrdí, že by zůstala dodnes, kdyby s tátou znovu neulítla, když si jednou do svého starého bytu přisel pro zbytek svých věcí. Měsíc a půl na to mamka zjistila, že je těhotná. Tátovi se to bála říct, žil si spokojeně se svojí novou partnerkou na druhé straně města. Ale a) to byl otec dítěte a měl právo to vědět, b) věděla, že by to sama nezvládla a potřebovala finanční pomoc a c) pořád ještě byli manželé.

Byla v pátém měsíci, když se mu to konečně odhodlala říct. Táta neváhal a udělal snad to nejkrásnější a nejromantičtější gesto za celý svůj život, odkopl milenku a vrátil se k mámě. Dal přednost rodině. Já se tak narodila do zdánlivě milující rodiny. Mamka musela zanechat studia a táta si ke svému zaměstnání našel i brigádu, aby to vše finančně ustáli.

Až do osmého roku mého života by mě nenapadlo, že by mezi nimi měly být nějaké rozepře. Jednou jsem ale přišla domů a našla mamku v slzách. O pár hodin později si ke mně sedla a začala vyprávět… no v podstatě stejný příběh, který teď vypravím já. Už když mi byl rok, táta se znovu vrátil ke své milence, která na něj trpělivě čekala. Mamka o tom věděla, jen to přede mnou oba tajili. Proto i stále bydlel s námi. Jenomže teď, když táta požádal po letech konečně Anne o ruku, překážela mu v tom jedna věc. Jeho první manželství, které stále trvalo.

Naši se rozvedli krátce po mých devátých narozeninách. Byla jsem s tátovým souhlasem svěřena do péče mamky, protože jak jsem záhy na to zjistila, sám měl doma vlastní rodinu - syna a mého nevlastního bratra, který byl o rok starší než já. Až nedávno mi došlo, že tím se jeho krásné romantické gesto, kdy se k mamce vrátil, změnilo v pěknou sviňárnu, jelikož ano, sice se vrátil k těhotné ženě, ale opustil tu s půlročním dítětem.

V té době jsem to nenesla bůh-ví-jak těžce, podle mě jsem ještě pořád moc nechápala, co to znamená. Jediná změna, kterou jsem viděla, bylo to, že táta s námi nadále nebydlel a každý druhý víkend jsem nasedla na autobus a jela za ním a jeho novou rodinou. Brala jsem to jako takové dobrodružství.

Anne se na mě snažila být milá, viděla jsem to na ní. To se ale nedalo říct o mém dokonalém bratříčkovi. Harry svou nelibost oproti mně neskrýval. Byla jsem sice výplodkem prvního manželství, ale on byl starší a měl na to často narážky. Už jen proto jsem byla zásadně proti, když mi jednou táta oznámil tu skvělou novinu, že se budou stěhovat do rodinného domku jen dva bloky od nás. To totiž znamenalo, že se mnou ten pablb bude chodit do školy. Ne přímo do ročníku, ale i tak to bylo na přes držku. Mít staršího sourozence na stejné škole nikdy neznačí nic dobrého.

Co se mé mamky týče, nikoho si nenašla. Až na občasnou známost, která nikdy nevydržela více jak pár měsíců, mě vychovávala sama. A musím říct, že úspěšně. Občas to se mnou bylo trochu těžší, to přiznávám, zvláště na začátku puberty, jinak jsem však byla až na pár sourozeneckých rvaček bezproblémové dítě.

Po mých šestnáctých narozeninách mi mamka představila Liama. Prostě ho jednou přivedla domu s tím, že spolu chodí. Postavila mě tak před hotovou věc, což bylo zvláštní, protože dříve k nám vždy dotyčný chodil na zkušební večeři, jak jsme tomu s oblibou říkaly, abych věděla, do čeho mamka jde a mohla ji případně varovat.

Další problém byl v tom, že Liam byl mladší. O hodně mladší. Zatímco mamce táhlo na čtyřicet, Liamovi bylo pouhých pětadvacet. Harry s tím měl neskutečný problém. Jednou nazval mamku pedofilem, tak ode mě schytal pravý hák. Nechtěně jsem mu roztrhla ret a on ihned běžel žalovat mamince. Takže nakonec jsem byla ta špatná já, dostala jsem sprda od Anne a táta mě okamžitě poslal domů. Ty dva bloky pro mě nic nebyly, ale cítila jsem se ukřivděně.

Liam nám tu doma drží už víc jak tři čtvrtě roku a za tu dobu jsem si na něj dokázala udělat názor. Negativní názor. Nutil mě říkat mu tati (to i Anne pro mě byla víc rodič než on) a když jsem odmítla a nazývala ho jeho pravým jménem, hned začal vytahovat stejně jako Harry, že je starší, ať si nedovoluju a že mu moje mamka dala plnou pravomoc mi kdykoli dát domácí vězení či zaracha, tak ať si na něj dávám pozor.

Oproti tomu před mou mamkou to byl beránek, co by proti mně neřekl křivého slova. Buzeroval mě. Pořád a neustále. A kvůli tomu, že se mamka vrátila po nějaké době zpátky na výšku, trávili jsme spolu více času, než bychom chtěli. Než bych já chtěla. Kéž by ho tak přivedla na zkušební večeři a já ho mamce rozmluvila.

Někdy si říkám, jaké by to bylo, kdyby se rodiče nevzali hned, neukvapili všechno nebo táta prostě nepoznal Anne. Nejenom, že bych neměla dvě rodiny, mezi kterými mě stále všichni nutili se rozhodovat, neměla bych otravného staršího bratříčka a už vůbec ne druhého tátu, který by klidně mohl být mamky syn. Jenomže jedno stupidní rozhodnutí vedlo k dalšímu a tak tu teď sedím u stolu u večeře s otráveným a znechuceným výrazem na tváři a neskutečnou touhou se prostě zvednout od stolu, vyběhnout k sobě nahoru nebo vypadnout z bytu a jít k tátovi nebo k jednomu že svých kamarádů, protože všechno je lepší, než sledovat čtyřicátnici, jak se cucá se svým o patnáct let mladším přítelem a do toho po vás chtějí, abyste si vychutnali ty s láskou připravované špagety, které pro nás Liam ukuchtil.

No řeknete mi, za co já tohle všechno mám?

xxx

[A/N]:

Hey guys :)

Yep, píšu něco dalšího a yep, je to zas naprostá hovadina, která pomalu nedává smysl, ale já měla neskutečnou chuť zas něco psát a od té doby se mi nahromadilo strašně nápadů, takže snad se nějak rozjedu :D 

Jenom, abyste věděli, momentálně mám napsaných už 12 dalších kapitol a asi 1/3 ze 13., ale nebudu to přidávat najednou. Potřebuju něco do zásoby. Další části by měli přibývat každou neděli ve večerních (někdy nočních) hodinách, podle toho, jak budu stíhat. Pokud ale bude zájem, ze začátku můžu přidávat 2x týdně, třeba ještě ve středu :) Ale to ještě uvidím.

To je asi všechno, co jsem chtěla na začátek říct. Tak hvězdičkujte, komentujte, ať mám chuť do psaní :D A nezapomeňte se kouknout na trailer na straně (nebo nahoře, jestli to čtete na mobilu/tabletu), dal mi hodně zabrat, tak mi nezapomeňte dát vědět, co si o něm myslíte a vůbec o příběhu :)