Thalia Mikaelsonová si nikdy nemyslela, že narazí na svou spřízněnou duši a už vůbec nečekala, že její spřízněná duše bude chladná.
(Malé varování na začátku v první kapitole.)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Až moc jsi mě zaměstnávala, lásko."
~°~°~💮~°~°~
Thalia se musela spokojeně usmát, když se ráno probudila.
Už to byly dva měsíce, co se Thalia přestěhovala do Forks a byla šťastná. Hlavně pro to, že byla s Rosalie.
Trávila s ní většinu svého času. Ve dne i v noci. Thalia byla také ráda, že Rosalie viděla spokojenou.
,,Můžeš." Zamumlala Thalia ještě trochu ospale. Věděla, že se Rosalie naklání k jejímu krku a bylo jí to popravdě i jedno, nevadilo jí to.
Takhle probíhalo také skoro každé ráno.
Rosalie Thalii otočila na záda a posadila se na ni obkročmo.
,,Jsem skutečně posedlá." Řekla Rosalie, než se naklonila k brunetčině krku a začala sát její krev.
Najednou zazvonil mobil, ale to Rosalie nebránilo pokračovat.
Thalia se zasmála a natáhla se pro mobil. Ani se nedívala, kdo volá a prostě to zvedla.
,,Prosím." Začala a kousla se do rtů, aby zadržela sténání. ,,Thalio." Ozvalo se z druhé strany a Thalia se usmála. ,,Niku." Řekla šťastně. ,,Lio, měl jsem o tebe strach. Už dlouho jsi se neozvala." Řekl Klaus ustaraně.
Ano, skutečně se bál o svou malou sestru. Vždy se ozvala aspoň jednou za měsíc, ale teď to bylo více, jak čtyři měsíce.
Velmi se bál a staral se o ni. Možná to na veřejnosti nebo před někým nedával najevo, ale bál se o ni.
Thalia pro něj byla v podstatě největší slabost a nejcennější věc na světě. Miloval ji ze všech sourozenců nejvíce.
Byla tam vždy pro něj. Byla to vždy ona, kdo se staral o jeho rány kdykoliv, když mu Mikael ublížil. Byla to vždy ona, která se o něj starala. Byla to vždy ona, kdo ho utěšoval. Stála vždy po jeho boku a nezradila ho.
Možná nemohla zemřít, ale i tak. Nikdy by si neodpustil, kdyby se jí něco stalo. Dával by si za vinu, že ji neuchránil.
A u zbylích sourozenců to bylo stejné. Thalia byla a vždy bude jejich malá sestřička a nemohli ji ztratit.
,,Já-" Thalia to nevydržela a hlasitě zasténala. Nemohla to udržet. Prostě to nešlo.
,,Lio?" Zeptal se Klaus. ,,Ano?" Oplatila trošku nervózně.
,,Ty tam někoho máš?" Zeptal se Klaus. Nevěděl, jak se má cítit. Jestli být šťastný, že si Thalia někoho našla nebo naštvaný, že mu to neřekla.
Jedno ale věděl jistě. Chtěl zjistit, kdo to je a jestli je pro Thaliu dobrá.
,,To je na dlouhé povídání." Řekla místo odpovědi a znovu trochu zasténala. Ne, že by jí Rosalie i nadále pila krev, spíše ji líbala na krk.
,,Hele, slibuji, že ti ještě tento týden zavolám, ale právě teď musím končit. Za hodinu mi začíná škola." Řekla a hned na to slyšela, jak si povzdechl.
,,Zavoláš hned zítra, jasný." Řekl Klaus. ,,Jasný. Už musím. Ahoj, Niku." Rozloučila se a zavěsila.
,,Co se děje, zlato?" Zeptala se trochu ustaraně Rosalie a pohladila svou druhou polovinu po tváři. ,,Až moc jsi mě zaměstnávala, lásko." Odpověděla s malým úsměvem a vyměnila pozice.
Tentokrát to byla Rosalie, která byla dole a Thalia se skláněla nad ní.
,,Úplně jsem zapomněla na to, že mám zavolat svému bratrovi a teď má o mě strach." Dodala, než Rosalie políbila.
Obě dvě naštvaně zasténaly, když znovu zazvonil mobil. Akorát pro tentokrát to byl budík.
,,Vstávat, lásko. Musíme do školy." Řekla Thalia a vstala. ,,Stála by jsi za zmeškání školy." Řekla Rosalie, když se otočila na bok a pozorovala Thaliu, jak se obléká.
,,Ty víc. Ale stejně musíme. Pochybuji, že by byla Esme ráda, kdyby jsme to tak vynechaly." Řekla Thalia.
Esme se za tu dobu pro Thaliu stala jakou si mateřskou postavou. Už dlouho neměla matku a Esme se o ni pěkně starala.
Také pro ni velmi ráda vařila. Dříve neměla pro koho, ale když přišla Thalia, nepřestala jí připravovat různá jídla.
Thalia jí byla vděčná za to, jak se o ni starala. Už tisíc let neměla žádnou matku, která by se o ni takto starala.
,,Vypadáš tak sexy." Řekla Rosalie a Thalia se zasmála. ,,Pokud si myslíš, že já jsem sexy, tak to jsi se asi nikdy nedívala do zrcadla." Flirtovala Thalia a přistoupila k posteli.
,,No tak, lásko. Čeká nás dlouhý den." Pobídla ji ještě a vytáhla ji z postele. Thalia si nemohla pomoct a musela se kousnout do rtů, když se dívala na nahé tělo své spřízněné duše.
,,Obleč se, než si to rozmyslím a zůstaneme doma." Řekla Thalia, než začala odcházet.
Věděla, že kdyby si ji ještě aspoň pět sekund prohlížela, změní názor a nikam nepůjdou.
Ale byla také ráda. Byl čtvrtek a čtvrteční nebo i páteční noci trávily sledováním filmů a mazlení se na gauči dokud Thalia neusnula.
Obe dvě většinou měly na každý den připraveného něco jiného, ale každý čtvrtek nebo pátek probíhal úplně stejně.
Thalia byla ráda, že měla ve staromódním obývacím pokoji velkou televizi a mohly sledovat cokoliv.
,,Už se těším na večer." Řekla Rosalie, když Thaliu objala zezadu kolem pasu a políbila ji na krk. ,,Já také." Souhlasila Thalia a otočila hlavu dozadu, aby mohla Rosalie políbit.
,,Ale teď jdeme." Řekla ještě Thalia a obě dvě vyrazily do školy, kde se setkaly s ostatními sourozenci.
Thalia byla tak neuvěřitelně ráda, že šla škola neobyčejně rychle, protože se tak strašně těšila na večer.
Obě dvě si rozdělily práci.
Thalia rozložila sedačku, aby byla větší a mohly na ní ležet a Rosalie šla pro spoustu polštářů a deku.
,,Co to bude dnes?" Ptala se Rosalie na film. ,,Hmmm." Zamyslela se Thalia. Pokaždé se také střídaly. Jeden večer vybírala film Thalia a druhý Rosalie.
,,Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň." Navrhla Thalia a Rosalie přikývla. Jo, většinou to byly hlavně filmy pro děti, které sledovali.
Thalia se posadila na pohovku jako první, Rosalie se posadila mezi Thaliiny nohy, opřela se o ni a přikryla je.
Obě dvě byly v poloze spokojené, měly jak pohodlí, také byly blízko své druhé poloviny. Thalii ani nevadil ten chlad, který vyzařoval z Rosalie. Zvykla si na něj.
Thalia si ten večer skutečně užíval, stejně jako předešlé čtvrtky nebo pátky, ze kterých si dělaly filmové večery.
Vždy se k sobě pritulily na pohovce, objímaly se a pozorovaly filmy. Občas se ale na sebe koukly a vyměnily si pár polibků.
