Thalia Mikaelsonová si nikdy nemyslela, že narazí na svou spřízněnou duši a už vůbec nečekala, že její spřízněná duše bude chladná.
(Malé varování na začátku v první kapitole.)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Každému, kdo je pod ochranou Mikaelsonových, nesmí být ublíženo."
~°~°~💮~°~°~
Thalia byla ráda, že to vše skončilo. Aspoň měli klid a Thalia už mohla být pouze s Rosalie a to bez jakýchkoliv potíží.
Ale chtěla také ještě nějakou chvíli strávit se svými sourozenci, než si půjde každý svou vlastní cestou. Takže Rosalie poslala napřed, aby mohla být s Cullenovými.
Thalii bylo líto, že se nemohla vrátit společně s Rosalie, ale chtěla být chvíli se svou rodinou.
A řekneme, že to bylo velmi zajímavé. Všech šest sourozenců pohromadě. Divili by jste se, kolik hádek stihli mít za jednu hodinu.
Ale aspoň to nebyly vážné hádky a nakonec si z nich akorát dělali srandu.
Thalia se svou rodinou zůstala týden a byla ráda, když je viděla všechny pohromadě.
Možná už si každý plánoval, kam pojede po Mystic Falls, ale aspoň měli nějaký čas jako rodina, a to bez žádné hrozby.
Thalia byla zrovna v obývacím pokoji spolu se všemi sourozenci, když jí zazvonil mobil.
Všichni se na Thalii podívali a čekali, až to zvedne. Bylo jí jasné, že bude každý odposlouchávat.
,,Ahoj, Alice. Co se děje?" Zeptala se Thalia „Potřebuju, aby jsi ihned dorazila do Volterry. Jsem také na cestě tam." Oznámila Alice.
,,Co se stalo? Proč mám jet do Voltery?" Zeptala se zmateně Thalia a podívala se na své sourozence.
Pokud měla jet do Volterry, neznamenalo to nic dobrého. Moc dobře si uvědomovala, kdo ve Volteře žije.
„Je to na dlouhé vyprávění. Prosím, musíš přijet. Volturiovi se tě budou bát a my budeme v pořádku." Řekla Alice a Thalia trochu zvedla obočí.
Absolutně nechápala, co se děje, ale rozhodla se souhlasit.
,,Dobrá." Povzdechla si. „Super. Uvidíme se za chvíli." Řekla Alice a položila to.
,,Asi se teď budeme muset rozloučit." Povzdechla si, když se podívala na každého sourozence zvlášť.
Každý se na ni smutně usmál. Věděli, že se během dalších dnů někdo z nich rozloučí, akorát se čekalo na to, kdo bude první.
,,Běž. Stejně musíš za svou Rosalie." Škálil Kol a Thalia po něm hodila polštář. Nestačil uhnout, takže ho polštář zasáhl do obličeje, což každého rozesmálo.
Thalia si ale musela ještě rychle zabalit, což díky její upíří rychlosti nebyl problém.
,,Zavolej nám aspoň jednou týdně a kdyby jsi měla potíže, okamžitě nám to řekni, ano." Řekl Klaus, když se s ní loučil.
