Thalia Mikaelsonová si nikdy nemyslela, že narazí na svou spřízněnou duši a už vůbec nečekala, že její spřízněná duše bude chladná.
(Malé varování na začátku v první kapitole.)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Kdo z vás se odváží postavit se mi?"
~°~°~💮~°~°~
Thalia musela uznat, že první rok na střední a ve Forks byl rozhodně zajímaví, ale doufala, že už se nic jiného nestane, že už není žádné nebezpečí.
I když se bála, že se Victoria bude chtít pomstít. Což by bylo velmi pochopitelné, zabili jí druha.
,,Nechce se mi vstávat." Řekla Thalia, když se převalila na bok a podívala se na Rosalie. Thalia nechtěla být celá den bez své spřízněné duše. Jenže musela do školy, kterou Rosalie už dokončila. ,,Chci zůstat s tebou." Pokračovala.
,,Tak zůstaň. Jeden den tě nezabije." Řekla Rosalie a Thalia se ušklíbla. ,,Máš na mě špatný vliv." Řekla Thalia a Rosalie věděla, že to znamená, že zůstane. ,,Vlastně je to naopak. Jsi starší, pamatuješ." Řekla a Thalia protočila očima.
,,A navíc jsi to byla ty, kdo úplně poprvé navrhl, aby jsme vynechaly školu. Já si na to akorát zvykla." Dodala.
,,Bude tam bez tebe taková nuda." Řekla Thalia a posadila se. ,,Tak ještě, že tam dnes nemusíš." Řekla Rosalie, než se také posadila a začala Thalii dávat polibky na krk.
,,No, pokud dnes zůstáváme doma, tak si ještě trochu pospím." Řekla Thalia a Rosalie s úsměvem zakroutila hlavou. ,,A co kdyby jsi mi něco ukázala?" Navrhla Rosalie a Thalia otevřela jedno oko.
,,Vyber si století." Řekla Thalia. ,,Tentokrát mě překvap." Řekla Rosalie a lehla si vedle Thalii, která jí položila ruce na spánky.
,,Páni. Kde to jsme?" Zeptala se Rosalie a začala se procházet po velkém sálu. Thalia nic neřekla, pouze začala na prstech odpočítávat do tří.
Hned, jak zvedla třetí prst, vběhla do sálu Thalia v překrásných šatech a hned za ní Klaus.
,,No tak, Niku. Jsi příliš pomalí." Křičela Thalia ze vzpomínky. ,,Skutečně?" Zeptal se Klaus, než přidal. Thalia se na něj překvapeně podívala, než se rozběhla ven a dvě dívky je následovaly.
Venku Klaus popadl Thalii za pas a zvedl do výšky.
,,Mám tě, sestřičko." Řekl a oba dva se zasmáli. ,,Příště ti uteču." Řekla a šla se posadit na kraj kašny.
Když Thalia koukala na dva sourozence, musela se usmát. Moc dobře si to pamatovala. Také si pamatovala jejich rozhovor. Ale jak by mohla, když byl o Rosalie.
,,Myslíš si, že ji někdy najdeš?" Zeptal se z ničeho nic Klaus. ,,Koho?" Oplatila Thalia. ,,Svou spřízněnou duši." Vysvětlil. ,,Doufám v to. Ale jedno vím jistě. Jakmile se narodí, nebudu ztrácet čas a půjdu ji hledat. Půjdu klidně na konec světa, abych ji našla. A jakmile ji najdu, budu ji chránit svým životem." Řekla Thalia odhodlaně a Rosalie vypadala dojatě.
,,Co když to bude chlapec?" Zeptal se ještě Klaus. ,,Tak jsem v loji." Řekla Thalia a pokrčila rameny, než se zasmála. ,,Pochybuju, že to bude chlapec. Tak nějak cítím, že tam někde na mě bude čekat dívka mích snů." Dodala a Klaus se usmál.
Najednou se všechno změnilo a brunetka a blondýnka stály uprostřed vesnice.
,,Kdo z vás se odváží postavit se mi?" Zeptala se Thalia, když držela meč.
,,Pamatuju si ten den, jakoby to bylo včera. Byla jsem nejlepší bojovnice ve vesnici. I když se nikomu z mé rodiny nelíbilo, že mám v ruce držet meč." Zasmála se Thalia. ,,Nedivím se." Řekla Rosalie.
,,Zkusil bych to." Thalia teď vypadala opravdu vyděšeně a začala být nervozní.
,,Co se dělo?" Zeptala se Rosalie znepokojeně a podívala se na svou spřízněnou duši. ,,Můj otec neuznával to, že miluju dívky. Mikael by na mě dřív nevztáhl ruku, byla jsem jeho princezna. Jenže když se dozvěděl, že se mi líbí dívky a ne chlapci, začal se pokoušet mě změnit.
Nelíbilo se mu to, považoval mě za ostudu. Začal se ke mě chovat tak jako k Nikovi. Byl ke mě krutý, bil mě." Vysvětlila Thalia.
,,Copak, děvče. Bojíš se?" Zeptal se Mikael posměšně. ,,No tak, pozvedni meč a ukaž mi, jak umíš bojovat." Pokračoval.
,,A co tví sourozenci? Proč ho nezastavili?" Zeptala se Rosalie a zamračila se. ,,Báli se ho. Neodvážili se mu postavit." Odpověděla Thalia.
,,Otče, já-" Začala Thalia, ale trochu vykřikla, když na ni zaútočil, ale jeho první úder stačila vykrýt. ,,No tak, bojuj." Vyzíval ji Mikael.
,,Otče, byla to pouze zábava." Snažila se vysvětlil a chtěla, aby zastavil. Věděla, že proti němu neměla šanci. Při tom to byl ale on, kdo ji naučil šermovat.
Nakonec jí podkopl nohy a Thalia skončila na zemi s mečem u krku.
,,Myslím, že zábava skončila." Řekl Mikael a zabodl meč těsně vedle její hlavy. Thalia si oddechla a položila si hlavu, když odešel.
,,Jsi v pořádku?" Zeptal se jí Klaus, klekl si k ní a pomohl se jí posadit. ,,Proč to nemůže přijmout?" Zeptala se Thalia a vzlykla. ,,Nevím, sestřičko." Řekl a utřel jí slzu z tváře.
Tentokrát se původní upírku usmála, když se dívala na své lidské já a bratra, na sourozence, kteří vždy stáli při sobě.
,,Vždy mě podržel." Řekla Thalia. ,,Je mi to líto. To s tvým otcem... muselo to být strašné." Řekla Rosalie a vzala Thalii za ruku. ,,To nic. Je to skutečně dávno." Řekla Thalia a dala Rosalie pusu na tvář, než naštvaně zasténala.
,,Přísahám, že Alice ty dveře vyrazí." Řekla a najednou byly znovu v jejich pokoji a na dveře pokoje Alice nepřetržitě a silně klepala.
,,Okamžitě vstávejte. Bella tu brzy bude a my musíme ještě připravit ozdoby." Řekla Alice. ,,A zábava skončila." Zamumlala Thalia a Rosalie se zasmála, i když nebyla spokojena s tím, že připravovali narozeninovou oslavu pro obyčejného člověka.
,,To tak, Rose, musíme vstávat, jinak bude mít naše hlavy nad svou postelí." Řekla Thalia a obě dvě slyšeli, jak se Emmett zasmál. ,,A my budeme mít zase tvou, pokud nepřestaneš." Vyhrožovala Thalia a Emmett se přestal smát. Ale na druhou stranu se zasmál zbytek rodiny.
Thalii se skutečně nechtělo vstávat. Chtěla zůstat v posteli a vyhnout se přípravám společně s Rosalie. Proč to prostě nemohli připravit sami a potom je zavolat až přijede Edward a Bella? Nepotřebují tam všechny.
