Thalia Mikaelsonová si nikdy nemyslela, že narazí na svou spřízněnou duši a už vůbec nečekala, že její spřízněná duše bude chladná.
(Malé varování na začátku v první kapitole.)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Proč jsem to neudělala už dávno?"
~°~°~💮~°~°~
Už to byl skoro týden od příjezdu Isabelly a Edward kvůli ní musel na chvíli odcestovat, aby získal kontrolu, kterou kolem ní neměl.
Thalia také každý den slyšela stížnosti od Rosalie, která si na Isabellu velmi stěžovala.
Občas to Thalii dokonce až pobavilo.
Thalia se ji také různě snažila zabavit. Nechtěla to poslouchat každou minutu. Ne, že by nerada poslouchala Rosalie, to ano, dokázaly si povídat hodiny, ale tohle bylo samé stěžování.
Thalii se popravdě tentokrát nechtělo vstávat vůbec. Chtěla zůstat v posteli a nic nedělat.
Ale prudce se posadila, když uslyšela hluk. Vůbec se jí to nelíbilo. Někdo byl v jejím domě a pochybovala, že to byl někdo z Cullenových.
Thalia byla upír a dům neměl přímo lidského majitele, takže k ní měl volný přistup kdokoliv, i upíři, jako je ona. Což nebylo vůbec dobré a možná by to měla nějak napravit.
Thalia trochu překvapeně vykřikla, když ji někdo znovu přitiskl k posteli a její zápěstí dal nahoru, aby se nemohla hýbat.
,,Petere." Řekla trochu zaskočeně, protože ho tam vůbec nečekala.
Doufala, že jedno varování bude stačit. A také se nikdy neukázal osobně, vždy někoho raději poslal, než aby si ušpinil ruce, obrazně řečeno. I když možná i doslovně.
,,Ahoj, lásko." Pozdravil ji s úsměvem. Thalia naštvaně zavrčela, shodila ho na zem a vstala. ,,Nejsem žádná tvoje láska." Řekla naštvaně a její oči ztmavly a pod nimi se objevily žíly, které se táhly až do poloviny tváří.
,,Můžeš to stále popírat, ale sama víš, že mám pravdu, že mě miluješ." Řekl Peter a vstal z podlahy. ,,Tak po tisíceré: Já tě nemilovala, nemiluju a nikdy milovat nebudu. Já. Jsem. Na. Dívky." Zdůrazňovala. ,,Lžeš sama sobě." Kroutil hlavou a trochu si povzdechl.
,,Víš, možná můžeš za to, že je můj nejlepší přítel mrtvý, ale jsem připraven ti odpustit." Změnil téma a Thalia zvedla obočí. Skutečně jí jen tak odpustil, protože ji miloval.
Thalia už si vlastně ani nemohla vzpomenout, proč ho vůbec změnila, vždyť to byl úplný blázen a ještě k tomu do ní byl úplně zamilovaný.
A to nebyly vůbec dobré kombinace.
Miloval ji už jako člověk a Thalia si neuvědomila, že se jeho láska k ní ještě znásobí, když se z něj stane upír.
Thaliin mobil začal zvonit a oba dva se na něj podívali.
,,Ty někoho máš?" Zeptal se, když si na obrazovce přečetl, kdo volá.
Thalia tam neměla napsané přímo Rosalie. Většinou si všechna jména kontaktů měnila a psala tam různé tituly nebo přezdívky. A u Rosalie měla napsáno: My epic love.
,,Ano. A není to jen tak někdo. Je to má spřízněná duše." Řekla a zdálo se, že to Peter ještě více naštvalo. Přiběhl k ní a přitlačil ji ke zdi s rukou kolem krku.
,,Ne! Ty patříš jen mě, nikdo jiný si tě nezaslouží. Jsi jen moje." Zavrčel jí přímo do obličeje a než se nadála, měla v břiše kůl. Nebudeme si lhát, Thalii to celkem bolelo, protože se dlouho nekrmila.
,,Já ti nepatřím. Nejsem tvá." Zavrčela, než vyměnila jejich pozice. S čím ovšem nepočítala bylo to, že bude mít ještě druhý kůl. ,,Když tě nemůžu mít já, tak nikdo." Řekl a Thalia chytla jeho zápěstí těsně před tím, než jí kůl zabodl do srdce.
Thalia protočila očima. Možná se dlouho nekrmila, ale stále byla silnější a nemohl ji jen tak porazit. Byla původní.
,,Jsem původní, měl by jsi mi prokázat trochu úcty." Řekla, než mu kůl vzala a jeho vlastní zbraň mu zabodla do srdce.
,,Proč jsem to neudělala už dávno?" Přemýšlela nahlas a odfoukla si pramínek svých hnědých vlasu pryč. ,,Aspoň ho mám z krku." Dodala a prohlédla si jeho mrtvé tělo.
,,Thalio..." Rosalie se zarazila, když tam Thalii viděla i s mrtvím tělem pokrytým žílami.
Rosalie se strašně bála, když jí to Thalia dlouho nezvedala a myslela si, že se jí něco stalo. Ale naštěstí nic. Tedy až na kůl, kterým měla stále zabodí v břiše.
Thalia se šla posadit na postel, aby si mohla v klidu vytáhnout ten kůl.
,,Můžeš mi prosím z lednice přinést nějakou krev?" Poprosila Thalia a Rosalie přikývla a odešla. Ale během pár sekund byla hned zpět i s krevním vakem, který Thalii podala. ,,Děkuju, jsi zlato." Poděkovala.
,,Co se stalo?" Zeptala se Rosalie a vzala Thalii ta volnou ruku. ,,Návštěva psycho bejvalího." Odpověděla prostě Thalia. ,,Tohle je Peter, už jsem vám o něm na začátku říkala, pamatuješ?" Rosalie přikývla.
Rosalie ale byla ráda, že byl pryč, protože popravdě žárlila. Věděla, že nemusí, protože ho Thalia nikdy nemilovala a ani nebude, ale i tak. Bude žárlit na každého, kdo se k Thalii přiblíží. Thalia byla její a už nikdy je nikdo neoddělí.
Patřily k sobě.
,,No nic, asi by jsme se měli připravit, už teď jdeme pozdě do školy." Řekla Thalia a chtěla vstát, ale Rosalie ji nepustila.
,,Ani nápad. Dneska už zůstáváš doma." Řekla Rosalie a Thalia protočila očima. Teď si připadala jako malé dítě, když mu matka něco zakazuje. Nic jí nebylo, byla živá, zdravá a po ráně ani stopa. Mohla jít klidně do školy.
,,Rose-" Začala Thalia namítat, ale Rosalie ji přerušila. ,,Žádné Rose. Dneska zůstaneš doma." Řekla a Thalia si povzdechla. ,,Fajn, ale aspoň mě nech zbavit se těla." Řekla Thalia a Rosalie tentokrát přikývla.
Thalia vstala a šla si dát nejprve sprchu, udělat ranní hygienu a převléct. Už nechtěla být v pyžamu, ještě k tomu, když v něm měla obrovskou díru.
Potom vzala Petera za ruku a jeho tělo táhla ven na zahradu. Potřebovala se těla zbavit a nejjednoduší způsob byl tělo spálit. Což také udělala. Nepotřebovala žádná mrtvá těla a proč by zahrabávala tělo nějakého upíra.
Peter byl poslední upír, kvůli kterému by se obtěžovala vykopat jámu nebo hrob.
Pro přátele by to klidně udělala. Vykopala by jim hrob a udělala překrásný náhrobek.
Nezbavila by se jich jen tak.
Thalia se chvíli dívala, jak tělo hoří, než se vrátila za Rosalie do ložnice.
,,Film?" Navrhla a Rosalie s úsměvem přikývla.
Obě dvě vyrazily do obývacího pokoje, kde si rozložily gauč, aby si na něj mohly lehnout a přitulit se k sobě, pustily televizi a vybraly si film. Přesněji pohádku Na vlásku. Možná to byl spíše dětský film, ale ani jedné to nevadilo.
Vždy, když takhle koukaly na film, si vybíraly spíše dětské filmy, než třeba nějaké romantické filmy, komedii, horory a fantazy.
Thalii mohlo být tisíc let a myslela lépe jak dospělí člověk, ale stále uvízla v těle šestnácti leté dívky. Stále byla mladá.
