Thalia Mikaelsonová si nikdy nemyslela, že narazí na svou spřízněnou duši a už vůbec nečekala, že její spřízněná duše bude chladná.
(Malé varování na začátku v první kapitole.)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Samozřejmě, že to vím. Naše svatba byla totiž dokonalá."
~°~°~💮~°~°~
Thalia nesnášela, když jí někdo vybíral oblečení, takže když si měla vybrat šaty na Bellynu svatbu, udělala to raději sama, protože s tím Alice nevěřila
A navíc si chtěla vybrat jinou barvu, než fialovou, protože jí nijak zvlášť neslušela.
Navíc nepotřebovala ladit se zbytkem družiček.
Takže brzy ráno Thalia začala s přípravou, i když věděla, že nebude potřebovat tolik času.
Milovala šaty, které si vybrala a rozhodně si je chtěla vzít společně s ostatními šperky a doplňky, které si k tomu vybrala.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Thalia trochu povyskočila, když ji najednou někdo objal kolem pasu.
Rosalie se trochu zasmála a opřela si čelo o brunetčino rameno. Nechtěla, aby se Thalia lekla, ale celkem to za to stálo.
,,Omlouvám se." Řekla Rosalie a trochu se zasmála. ,,To nic." Řekla Thalia a otočila hlavu, aby mohla dát Rosalie malou pusu na rty.
,,Vypadáš úchvatně." Pochválila Rosalie. ,,Děkuju, lásko. Ty taky nejsi k zahození." Oplatila Thalia.
Kdyby to bylo možné, Thalia by tam zůstala celý den, jenže nemohly zůstat v pokoji a musely se zúčastnit svatby.
Bohužel.
Ne, že by tam pro Bellu nechtěla být, ale kdyby si měla vybrat mezi Rosalie a Bellou, samozřejmě volí na 100% Rosalie.
Vždy to bude Rosalie.
,,Měly by jsme jít dolů. Bella už je nějakou dobu připravená a za chvíli by měl začít obřad." Řekla Rosalie, než vzala Thalii za ruku a vedla za dům, kde se mělo vše odehrávat.
Thalii se možná líbila celá výzdoba, jenže si stále myslela, že její a Rosalieina svatba byla lepší.
Když Bella procházela, Thalia se na ni usmála a zvedla palce, aby ji trochu povzbudila.
Thalii bylo jasné, že je Bella nervózní. Skoro každá nevěsta byla nervózní, když měla procházet uličkou k oltáři, kde měl stát jejich ženich.
Navíc to měly nevěsty vždy těžší. Každá si přála perfektní svatbu a vždy tam byl ten strach z toho, že se něco pokazí a také nervozita.
Po obřadu přišlo gratulováni. Thalia chtěla být popravdě mezi prvními, aby to měla za sebou a mohla být pouze s Rosalie.
I když nemohli být úplně sami, když bylo kolem spousta hostů. A Alice by je nenechala jít jen tak do domu.
,,Gratuluji vám. Takže... jaké to je, být konečně ženatý a vdaná?" Zeptala se Thalia novomanželského páru. ,,Je to úžasné." Odpověděla Bella. ,,No jo, ty svatby." Řekla Thalia a obě dvě se zasmály.
,,Jsem ráda, že jste se i přes ty všechny překážky nakonec vzali." Dodala ještě Thalia.
Vždyť měli skutečně spoustu překážek a navíc kolem bylo samé nebezpečí, o které se musela rodina a také smečka postarat.
,,No nic, hraje spousta dobré muziky a já si chci zatančit, takže ještě jednou gratuluji." Řekla nakonec Thaliee a táhla Rosalie na parket.
,,Víš, že žádná svatba se nevyrovná té naší?" Řekla Rosalie po chvíli ticha. „Samozřejmě, že to vím. Naše svatba byla totiž dokonalá." Řekla Thalia a ušklíbla se, než Rosalie políbila.
,,Miluju tě." Dodala, když se odtáhla. „Miluju tě." Oplatila Rosalie a usmála se na svou spřízněnou duši.
Rosalie věděla, že jinou by už nechtěla. Thalia byla prostě dokonalá a neexistovala lepší, která by dokázala nahradit její místo.
Rosalie o ni hlavně nechtěla přijít. Byla to ta nejlepší žena, kterou si kdy mohla přát a už si nedokázala představit život bez ní.
Popravdě už by byla raději mrtvá, než být bez Thalie. Pamatovali si, jak jí bylo, když Thalia málem v Mystic Falls zemřela.
Připadala si celkem slabá kvůli tomu, že nemohla nic udělat, nemohla tomu zabránit.
A Thalia to všechno cítila stejně, kromě té části s Mystic Falls. Čekala na Rosalie tisíc let a nikdy by od ní nechtěla být odloučená. Znovu už by to nezvládla.
Stačilo nech několik let, co si myslela, že zemřela ještě před tím, než ji stihla potkat.
Rosalie byla to nejlepší, co ji mohlo v životě potkat. A věděla, že i kdyby nebyly spřízněné duše, stejně by se do ní zamilovala, protože byla perfektní.
Kdyby ji samozřejmě potkala. Nikdy nevíte, co vám osud nadělí.
Později se začalo s proslovy a přípitky a Thalia na ně byla popravdě zvědavá. Minulý den si říkala jestli si nějaký připraví, nebo ne, ale nakonec se na to vykašlala, protože byla líná to psát a vymýšlet.
,,Dovolíte. Jsem slyšet?" Řekl Emmett, který už stál na pódiu u mikrofonu a všichni se na něj otočili.
,,No... chtěl bych pronést přípitek, na svou novou sestru. Bello, doufám, že jsi se posledních osmnáct let vyspala. Teď s tím bude na dobro konec." Řekl Emmett, ale jen upíři věděli, co tím myslí.
Bylo dál dalších proslovu od různých lidí. Například Jessica, u kterého Thalia popravdě neposlouchala. Nezajímalo ji to.
Potom Charlie, u kterého Thalia potichu smála. Bylo jí jasně, že zdůrazní to, že je policista, aby se Edwarda pokusil zastrašit. I když to jaksi nevyšlo.
Další byla Bellyna matka, která zpívala ukolébavku, kterou zpívala Belle když byla malá. Dál byla například Esme, která Bellu přivítala do rodiny. I Alice, která si neodpustila poznámku o módě.
Nakonec byl Edward. Thalii to přišlo trochu dojemné, ale stále si myslela, že její svatba byla lepší.
Pár hodin na to už Thalia, Rosalie a Alice sbalily Belle kufry a Bella a Edward odjeli na líbánky.
Thalia byla ráda, že bylo konečně všechno za nimi. Také plánovala, že se s Rosalie znovu vydají na jejich část poloostrova.
Měly by krásnou dovolenou a mohly by tam strávit klidně rok, protože by nebylo nic, co by jim kazilo plány. Nebylo žádné nebezpečí.
Tedy to si Thalia myslela. Vůbec nečekala, že je za nedlouho budou čekat další potíže.
