Thalia Mikaelsonová si nikdy nemyslela, že narazí na svou spřízněnou duši a už vůbec nečekala, že její spřízněná duše bude chladná.
(Malé varování na začátku v první kapitole.)
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jestli jí ublížíš, bude to to poslední, co uděláš, protože tě zabiju, pse."
~°~°~💮~°~°~
Podle všeho Tanya poslala Irinu, aby se usmířila, jenže bohužel se tak nestalo a utekla s přesvědčením, že Cullenovk provedli něco strašného.
Ale Cullenovi v tom nic zlého neviděli a netušili, co se Irina chystá udělat, takže dále trávili čas jako rodina.
Jako spokojená rodina.
Thalia seděla v křesle a s úsměvem pozorovala Rosalie s Brianou v náručí, zatímco všichni poslouchali Renesmee, která za pomoci svého otce hrála na klavír.
Thalia byla popravdě velmi šťastná, když se dívala na svou ženu a dítě. Byla spokojená, protože měla něco, co si vždy přála.
Když na se za tisíc let nic takového nestalo, myslela si, že je to nemožné a nestane se to už nikdy, jenže tady byla a měla vše, co chtěla.
Její otec se mílil, když řekl, že se nic takového nestane. Ale vše, co řekl ji už netrápilo.
Thalia odložila knihu a šla za dvojicí.
,,Miluju tě." Zašeptala Thalia a objala Rosalie kolem pasu. „A tebe taky." Dodala a dala Brianě pusu na čelo.
,,My tebe taky." Řekla Rosalie a políbila Thalii. Thalia s úsměvem zakroutila hlavou, než se podívala na Alice, která vcházela s úsměvem na rtech a s vázou v rukou do obývacího pokoje, jenže se zastavila a její výraz se změnil.
Za pár sekund váza začala vypadávat z rukou a o zem se roztříštila na spoustu malých střepů.
Jasper okamžitě zavřel svou knihu a běžel k ní.
,,Co jsi viděla, Alice?" Zeptal se a všichni se k nim otočili. ,,Volturiovi. Jdou po nás. Aro, Caius, Marcus, stráž a Irina." Odpověděla.
,,Proč?" Zeptal se Carlisle. ,,Co viděla v tom lese?" Zeptal se Edward své ženy. ,,Byli jsme se projít." Začala Bella. ,,Ness chytala vločky." Dodal Jacob.
,,To je jasný." Povzdechl si Edward. ,,Irina je má za nesmrtelné děti." Dodal.
Nebudeme si lhát, Thalia přímo zuřila, když to zaslechla. Nebyla s tím spokojená, protože věděla, že to bude další problém.
Hned na to se všichni kromě Renesmee a Elizabeth, která šla dívku uložit, odebrali do domácí knihovny.
Thalia si nebyla jistá, že by tam s němi měla Briana být, ale zase spala, takže pokud nebudou dělat moc hluk, mělo by to být v pořádku.
,,Nesmrtelné děti byly velmi krásné, okouzlující. Každý je musel milovat." Začal Carlisle vyprávět.
,,Jejich vývoj však ustrnul ve věku, v jenž byly změněny. Nešlo je učit, ani držet na uzdě. Jediný záchvat vzteku mohl zničit celou ves. Lidé o tom pustošení slyšeli. Šířily se fámy. Volturiovi byli nuceni jednat.
Protože neuměly uchovat naše tajemství, museli je zničit.
Jejich stvořitelé je milovali, bojovali, aby je chránili. Starobylé klany byly rozvráceny. Bezpočet lidí zabito. Tradice, přátelé i rodiny, vše zničeno." Pokračoval Carlisle.
,,Matka Iriny stvořila nesmrtelné dítě?" Zeptala se Bella zmateně.
,,Ano. A zaplatila za to." Přikývl Carlisle. ,,Ale Renesmee není jako tyhle děti. Byla počata, ne změněna a pořád roste." Odporovala Bella a bránila svou dceru.
,,Nedá se to tak Volturiovým vysvětlit?" Zeptal se Jscob, zatímco koukal na Brianu. Popravdě o ni dostal strach a měl potřebu ji chránit.
,,Aro má dost důkazů z Irininých myšlenek." Zakroutil Edward hlavou. ,,Budeme bojovat." Řekl Seth.
,,Jejich útočné zbraně jsou moc silné. S Jane se bojovat nedá" Nesouhlasil Jasper. ,,A Alec je ještě horší." Dodala Alice.
,,No tak je přesvědčíme." Řekla Bella naštvaně. ,,Jdou nás zabít, ne si promluvit." Promluvil poprvé Emmett.
,,Máš pravdu. Nás by neposlouchali." Souhlasil Edward. ,,Ale co třeba tvý přátelé, Carlislea. Máš jich po světě tolik." Dodal.
,,Nemohou za nás bojovat." Zakroutil hlavou. ,,Ne bojovat. Svědčit. Kdyby nás bylo víc, třeba by se nám povedlo Volturiovi přesvědčit." Řekl Edward.
,,To po nich můžeme chtít." Řekla Esme a vzala svého manžela za ruku.
,,A máte na straně celou rodinu původních upírů. A doku budu žít, tak se vás nikdy nikdo nedotkne." Zavrčela Thalia naštvaně a cítila, jak se její obličej mění.
Nemohla být více naštvaná. Nemohla uvěřit, že byla její rodina znovu v ohrožení. Zvláště, když si myslela, že to bude konečně v pořádku.
Thalia měla takovou chuť blondýnku zabít, zbavit se jí. A to tím nejbolestivějším způsobem.
Měla na ni takový vztek.
,,Lio, uklidni se." Řekla Rosalie a kdyby neudržela Brianu, obejme ji. Bylo jí jasné, že je naštvaná, vzdyt to byli všichni, ale musela se uklidnit.
Thalia se zhluba se nadechla a uklidnila se. Tedy snažila se a bylo to aspoň trochu úspěšné.
,,Myslím, že by jsme měly jít Brianu uložit do postele." Řekla Thalia nakonec a povzdechla si. „Ano, bude to lepší." Přikývla Rosalie a chystala se odejít společně s Thalií, ale někdo je zastavil.
,,Můžu jít s vámi?" Zeptal se Jacob byl odhodlaný si s dvojicí konečně promluvit. Přestože měl stále strach.
Dvě dívky se na sebe podívaly, než k údivu všech přikývly a začaly odcházet a Jacob byl samozřejmě za nimi.
Čtveřice se dostala do pokoje a Rosalie opatrně položila Brianu do postýlky, než ji zakryla, aby byla v teple.
,,Hele, vím, že mě obě dvě nenávidíte a jistě mě chcete zabít..." Začal Jacob a přistoupil k postýlce, aby se mohl na Brianu podívat.
,,Také vím, že se vám nelíbí, že jsem se do ní vtiskl, ale musíte vědět, že mi na Brianě záleží a nikdy bych jí neublížil." Pokračoval a opatrně pohladil Brianu po tváři.
Trochu se usmál, když Briana během spánku vzala jeho prst a držela ho svou drobnou ručkou.
,,Briana pro mě znamená svět a chránil bych ji klidně svým životem, protože je pro mě to nejcennější na světě." Dokončil.
Thalia a Rosalie se na sebe podívaly. Ano, bylo jim to jasné. Přece jen byla Briana jeho otisk, ale stále se jim to nelíbilo.
Vždyť Briana byla zatím ještě dítě a o několik let mladší jak Jacob. Ano, v některých případech na věku nezáleželo, jenže on byl o 16 let starší.
,,Jestli jí ublížíš, bude to to poslední, co uděláš, protože tě zabiju, pse." Vyhrožovala Thalia a okamžitě si všimla, jak se Jacobův úsměv akorát rozšířil, protože chápal, že mu povolila být v Brianině životě.
Dvoum dívkám se možná nelíbilo, že je k sobě dvojice připoutána, jenže co jiného mohly dělat.
Pokud chtěly, aby byla Briana šťastná, musely je nechat, aby byli spolu. Musely si na to zvyknou.
