Právě sedím v autobuse a mířím do Chicaga. Usnula jsem probudil mě až dotek na rameni. ,,Děvenko teče ti krev z nosu, tady máš kapesník." řekla mi postarší paní. Sáhla jsem si na nos a zjistila že mi zase teče malý pramínek krve. ,,Děkuji." ,,Kam cestuješ takhle sama?" zeptala se a sedla si vedle mě. ,,Za sestrou." ,,A proč nebydlíte spolu a s rodinou?"vyptávala se dál. ,,Bydlí sama je starší." ,,Aha ty toho asi moc nenamluvíš co?" ,,Radši poslouchám víc se dozvím." odpoveděla jsem. ,,Tak to jo. A když se chceš něco dozvědět tak já ti řeknu něco o mě. Právě jedu za svojí dcerou Casy a já se jmenuju Amelia. Je mi už 83 let. A co ty?" vyprávěla. ,,Jsem Annie, Charlie nebo Eva, to je jedno a je mi 15." celou cestu jsme si povídaly teda mluvila spíš ona ale co.
Z nosu mi už neteče krev takže dobrý ale v odrazu z okýnka vypadám jak mumie. Uf teď ještě jí najít. Musím do části bezdomovců a potom do skladu. Jsem tady, musím se dostat do vnitř snad mě pustí. ,,Ale kohopak tu máme? Další selka co?" zeptal se nějakej kluk.,,Musím mluvit s Kali." ,,To už tu bylo." řekla rozcuchaná holka. ,,Prosím." ,,Zase ubližuješ malejm holkám? Pust jí za Kali." řekla další holka. Ukázala mi ke schodům na horu a řekla:,,Běž ale rychle." Vyběhla jsem schody a naskytl se mi pohled na tmavší dívku s polovyholenou hlavou. ,,Co chceš?" ,,Přijela jsem si pro radu." ,,Jakou? A kdo jsi?" zeptala se trochu znuděně. ,,Jsem Annie.." Zvedla se přešla ke mě chytla mi ruku a vyhrnula rukáv. Nahrnuly se jí slzy do očí a obejmula mě. ,,Jsi to ty že jo?" kývla jsem. Obě už jsme brečely. ,,Bylo to tam strašné tak moc jak jsem slyšela?" Odtáhli jsme se a všimla jsem si že na nás všichni koukají. ,,Ještě horší." řekla jsem potichu.
,,Kdo to je?" zeptal se kluk. ,,Annie...Před několika lety jsem jí to jméno dala. Je taky z laboratoře, ale polovinu poslali do Ruska." ostatní nás nechali radši o samotě. ,,Proč jsi tady?" ,,Mám problém." všechno jsem jí řekla. Jen ty polibky s Willem jsem vynchala. ,,Myslím že to znamená že se ti vrací scopnosti..." řekla potichu. ,,Ale budeš muset sestavit skládanku. Všechno co pro tebe něco znamená. Jako jsou kamarádi v Hawkins a já. Sestavíme si plánek seženu někde papír a pero."řekla Kali. ,,Ukradneš?" kývla ,,Možná když ho nenajdu zde. Jinak ho nešeženu bohužel." řekla potichu a odešla já zůstala sedět a asi usnula.
,,An. Vstávej našla jsem papír a tužku." vzbudila mě Kal. ,,1. kamarádi v Hawkins. 2.Kali 3. Varlej lab 4.Emma 5.rodiče 6.pan provázek." dyktovala jsem Kali a ona psala. No co nechodila jsem do svých třinácti let do školy. Kal odešla vedle pro jídlo a já tam tiskacím kostrbacím písmem napsala Will a přimalovala srdíčko. ,,Tady máš papír a budeme trénovat psaní. Nejprve napiš lidi co máš ráda." Začala jsem psát: Emma, Kali, Will, El, Mike, Lucas, Max, Dustin, Steve, Nancy, Jonatan, Robin, Erica, Hopper, Suzie, Joyce, Charli, Jane, Teri, Alexei, Billy, Karen, Ted, Holly, Barb, Bob, Becky. Potom už mě nic nenapadalo. ,,Už nic nevíš? Tak napiš svá oblíbená jídla a pití."Psala jsem: Palačinky, wafle, cola, čaj, těstoviny, sýr, koláč, limonáda. ,,To je vše." ,,A teď vypiš lidi co nenávidíš."Měla jsem hned jasno: Dr.Parijivica, Demogorgon, Dr.Brenner, Rusové, Zlí lidé, Demodogy, Mind Flayer, Annie, Annie, Annie, Annie, Annie, Annie, Annie, Annieeeeeeeeeeee!!!!!!! Kal mi položila ruku na rameno já se na ní otočila a objala jí. Brečela jsem jí do hrudníku a ona mě hladila. ,,Nejsi zlá musela jsi to udělat. Měj se ráda jo?" kývla jsem.
,,Odpočiň si tady si lehni to je moje postel." No postel matrace na bedýnkách ale lepší než nic. Lehla jsem si a hned usnula.
ČTEŠ
013 [STRANGER THINGS]
Fanfiction,,Jsi jen zrádce!" křikla na mě El. Brečela jsem a to hodně ale musela jsem to udělat. Snad to jednou pochopí.