013 [STRANGER THINGS]

Povedlo se mi to

O rok později: (pardnon)   :(

Asi se ptáte co se stalo. Nic moc. Všichnivědí o Willovi a Mikeovi le i o mě a El. U laboratoře jsem zkolabovala, nikdo nás nechytil a vydali jsme se domu.

Flashback

,,An?" oslovila mě El. Motala se mi hlava, koukala jsem na Varlej Lab a z nosu se mi valila krev. Pomalu jsem se na ní otočila. ,,Pane bože!Jsi bledá jak smrt!" vykřikla El. Potom se mi už zatmělo před očima a poslední co si pamatuju je jak letím k zemi a Dustynovo ruce mě zastavují před tvrdým pádem na zem.

End of flashback

Z Ruska jsme se vrátili asi po dvou měsících a potom měsíc a půl strávili u Kali. Nebojte zavolala jsem mamce aby neumřela strachy ještě před výpravou do Ruska. Nakonec jsme si dali pauzu a mamka s tátou se kvůli mě přestěhovali do Hawkins. Moje schopnosti jsou sice hodně slabé ale jsou zpět.

Flasback

Jako každý večer jsem se zamkla v pokoji a sedla si na zem naproti panu provázíčkovi. Soustředila jsem se jenom na něj, snažila jsem se s ním pohnout. Už jsem to skoro vzdala, když v tu chvíli se pan Provázíček začal třást a posunul se o cca metr do strany. Zhluboka jsem vydechla a usmála se. Utřela jsem si krev co se mi už dostávala do pusy a vyběhla z pokoje.

,,Jdu ven!" křikla jsem na rodiče a vyběhla ze dveří. Proběhla jsem lesem i když se tudy normálně bojím i za světla, ale dneska bylo něco jinak. Zaklepala jsem na dveře a počkala až mi někdo otevře. ,,El!" vykřikla jsem. ,,Pš..Potichu." napomenula mě a ukázala na gauč kde spal Hopper. Naznačila mi aby jsem jí následovala.

End of flashback

Rodiče mě podpořili v tom že se mi líbí holky. A mamka mi vysvětlila co to je bisexuál a LGBT comunita.

Momentálně ležím v posteli a místo spaní, přemýšlím co se stalo za poslední rok. Začala mi brnět hlava. Po chvilce to přestalo. Posadila jsem se a popadla šátek. Zavázala jsem si ho přes oči a představila si svojí mamku dole u televize.

Void

Škubla jsem sebou a otevřela oči. Povedlo se mi to, usmála jsem se. Podívala jsem se co moje mamka sleduje. Nic moc jen nějakou reklamu. ,,Mami? To jsem já Annie, moje schopnosti zase sílí." řekla jsem jí. ,,To je skvělé, zítra je otestujeme. Ale nemyslíš že už je trochu pozdě na zkoušení co dovedeš?" pomyslela si. ,,Tak dobrou noc mami, mám tě ráda."

Strhla jsem si šátek, bolela mě hlava a tekla mi krev i z uší. Ale byla jsem šťastná, dokážu zase o něco víc.

Takže tohle je spíš kapitola o ničem. Nevěděla jsem jak bych tu výpravu do Ruska okecala a i by to byla nuda, tak jsem to vyřešila takhle. Kapitola je plná flashbacků, ale snad vám to nevadí.