013 [STRANGER THINGS]

Mám mu to říct?

Pusťte si song do sluchátek :)

,,Ty jsi nám teda dala." řekla Kali když mě uviděla a šla mě obejmout. A rozcuchala mi vlasy jako správná starší sestra. I když nevím jaké to je mít starší sestru. Emma mi hned ukradla jednu Eggos a El to samé, potvůrky. Nevině jsem se usmála ,,Ale s Emmou máme pro tebe malá překvapení." tajemně se usmála Kali. A Emma mi něco vtiskla do ruky. ,,Pan provázíček." ostatní se divili. ,,To je moje jediná hračka.." vysvětlila jsem jim. Rozbolela mě hlava a musela jsem se opřít o stůl a upustila Pana Provázíčka. ,,Jsi v pohodě?" zeptala se Max. Narovnala jsem se a objala Max. ,,Jsem v pohodě. Maxine." ,,Heeej," řekla Max a pustila mě. Chytila mě Kali. ,,Bude  teď slabá než se jí schopnosti vráti snad to bude brzy." řekla jim a odnesla mě do postele. Přišel za mnou Will a přinesl mi Provázíčka. Lehnul si ke mě ale mlčel a jé také. Objala jsem ho ale po chvíli se odtáhl. Co je špatně? ,,An?" ,,Ano?" zeptala jsem se ho. ,,Nic jen bych ti chtěl říct že tě asi miluju..." poslední slovo skoro zašeptal ale já ho slyšela. ,,Asi?" ,,No určitě." usmál se. Sklopila jsem pohled mám mu to říct? ,,Wille, taky tě miluju." řekla jsem potichu a políbila ho. ,,Chtěla by jsi být moje holka?" zeptal se. ,,Od Dustina už vím co to znamená takže můžu říct ano." Potom jsme spolu v objetí usnuli. No hold si Emma lehne jinam třeba do jeho postele nebo ke Kali.

Ráno jsem se probudila a Will už tu nebyl. Sešla jsem dolů kde jsem spatřila Willa s Emmou. ,,Gratuluju." řekla Emma a běžela mě obejmout. Po snídani se El zvedla a řekla:,,Dneska vyrážíme do Ruska. Tak si zbalte věci do zimy." ,,Jestli něco nemáte přijdtě za mnou nebo Kali." doplnila jí Em. ,,Já zůstanu tady takže by jsme se měli brzo rozloučit." řekla ještě Kal a odešla. Vydala jsem se si zbalit jistě že nikdo neměl teplé oblečení. Na co by mu v Chicagu bylo? Když jsem skončila vydala jsem se za Kali. ,,Přišla jsi se rozloučit?" zeptala se. Kývla jsem a objala jí. ,,Budeš mi chybět." ,,Ty mě taky. Můžeš mě ale kdykoliv přijet navštívit nebo já tebe. Kdyžtak mi můžeš zavolat dám ti číslo." řekla mi Kali. Dlouho jsme se objímaly a stekla mi po tváři jedna neposedná slzyčka. Možná se ptáte proč máme takový vztah když jsme se viděly jednou. Někdy když mi při testech ještě nestihli nandat náramky tak jsem jí něco řekla. Jen pár slov ale ona mě slyšela. Nedokázala odpovědět ale jednou po El mi poslala krátký vzkaz: Annie drž se jednou uteču a přijedu si pro tebe jen musíš vydržet. V té době mi bylo asi devět. Ale čekala jsem nakonec jsem to zvládla sama s Emmou. Ale nemám jí to za zlé kdyby mohla udělala by to. Já to vím.

Všichni jsme nasedli do autobusu a vydali se směr Rusko. Samozřejmě to nejede přímo a budeme muset i pěšky ale mi to zvládneme. ,,An kdo jsou tvoji rodiče? Zkusila bych je najít." zeptala se El co seděla před mnou.,,Nevím." ,,Ani jméno?" zeptal se Mike. ,,Ne." ,,A kde přibližně jste bydleli? Obešli by jsme hřbitovy." řekl Will. ,,Vím jen že to bylo v Indianě. A prarodiče nemám." řekla jsem jim. ,,A co nějaká rodinná kamarádka?" naklonila se Suzie přes uličku. ,,No máma měla kamarádku Annemarie." přemýšlela jsem nahlas. ,,A víš příjmení a jak vypadala?" zeptal se Lucas. ,,Měla zrzavé vlasy a byla vysoká a hubená. Máma jí někdy řikala že je jako tyčka. Příjmení myslím bylo něco jako Liru ,Liliu nebo tak něco." řekla jsem. ,,Dobře zkus si vzpomenout An." řekla El a tím debatu ukončila.