013 [STRANGER THINGS]

Moje milovaná El

Je možné že tady v tom nemocníčním hadru umrznu? Nevím asi ne. To je taková hrozná zábava mluvit sama se sebou. ,,Vždyť tu máš mě."hlesla Emma. A jo vlastně. ,,Hele můžeš se k nim teleportovat? Aby jsi zjistila kde jsou." zeptala jsem se. ,,Nevím..Bude to bolet."řekla ona. ,,Hele nastav ruce." řekla jsem a ona poslechla. Telkytenzí jí zbavila náramků. Dostala jsem šok ale ona byla volná. Na nic nečekala, teleportovala se a já tu zůstala sama.

Emma se nevrací už dlouho. Co jí zdrželo? Chvíli jsem přemýšlel jestli by někomu vadilo kdybych umřela. Asi ne možná rusům ale ty mě maj stejně jen na pokusy. Najednou se ozval alarm a velká rána. Dveře se otevřeli a v nich stála El a za ní ostatní i Emma. Will mě vzal na záda jelikož jsem nebyla schopná chůze. El mě rychle zbavila náramků. ,,Rychle musíme jít!" křičela Suzie. běželi jsme jako o život tada já se nesla na Willovi teda ten má svaly. No i když já díky laboratorní stravě jsem podviživená ale stejně. Cestou jsme potkali nějaké vojáky ale El je hravě zvládla.

Venku asi kilometr od laboratoře jsme si našli úkryt a ostatní se se mnou podělili o trochu oblečení. Od El čepice, Will mi dal svůj svetr a Suzie legýny co měla pod kalhotama a Mike mi jako poslední dal tlusté ponožky. Dustin, Lucas a Max mezitím rozdělali ohýnek. Rozhodli jsme se tu zůstat až do setmění.

Pohled Hoppra

Dneska jsem zase pracoval na venkovní stavbě jako obvykle. Co ale určitě nebylo obvyklé byl alarm co se rozezněl ve tři hodiny odpoledne. Viděl jsem jak odsud utíká moje milovaná El s ostatníma. Co mě ale hodně udivilo že Will sebou nesl někoho v nemocničním hadru. Ale to už jsem musel makat dál.

Pohled Annie

Už je tma a mi se plížíme domů. Už můžu chodit ale Will mě radši drží alespoň za ruku a podepírá mě. Už jsme tady jeej. lehla jsem si a usnula. Vzbudila jsem se v noci všichni už spali. Vyšla jsem ven studený vzduch se mi zabodával do těla ale nebylo to nijak nepříjemné. ,,Co tady děláš?" zeptal se jeho příjemným hlasem. ,,Nic jen přemýšlím." ,,Tak pojď dovnitř, ať nezmrzneš." Chvíli jsme na sebe koukali. Už jsem chtěla jít dovnitř ale on mě mezitím políbil. Když se odtáhl tak jsem se těžce nadechla a překvapeně jsem se podívala. On se otočil a odešel. Pomalu jsem se vracela zpátky on už spal. Lehla jsem si na zem na svojí matračku a usnula.

Ráno jsem se vzbudila jako poslední. Všichni už kromě Willa byli oblečení. ,,An, mi teď půjdeme pro Hoppra a ty a Will tady počkáte." řekla a já jen přikývla jistě jsem totiž starost navíc. Odešli a my tady zůstali sami. Sedl si ke mě ale byli jsme zticha. ,,Ty je vážně necháš jen tak jít? Neměli by jsme jim hlídat záda?" zeptala jsem se. ,,Co proti rusům dokážem." řekl pochybovačně. ,,Tak já půjdu sama když se ty bojíš."řekla jsem zvedla se a chystala se na výpravu. ,,Hele tak já jdu taky." řekl Will. Jdeme asi tak půl hodinku za nima cca 2 kilometry.

Už vybíhají z laboratoře i s nějakým plešatým chlapem asi Hopper. Ale za nima běží rusáci...

_______________________________________________________

Pro ty co nevědí jak vypadá temná místnost tak je to malá kovová místnost trochu jako výtah. A překvapivě v ní nejsou světla ani okna takže je tmavá.