Jak jsem tě poznala

Hovor pohled Toma

Z kavárny jsem rovnou utíkal domů sbalil si vše potřebné do kufru, sbalil jsem pár hraček a potřebných věcí pro Willow. Hned jak jsem dobalil jsem vzal Willow na vodítku před barák kde už čekal šofér co mne odveze do hotelu co je poblíž. Jelikož je to blíž natáčení a musí se brzy vstávat, je to tak lepší. Nedokázal jsem si ani vzpomenout na film či seriál co se má natáčet. Mysl jsem měl zaslepenou krásou té dívky, co jsem dnes potkal. To její držení těla, ty vlasy, soustředěnost do knihy, to vše mně zvláštně přitahovalo. 

Momentálně jsem na cestě autem s Willow do blízkého hotelu. Willow si cestu užívala. Jak to tak vypadá zasekly jsme se v dopravní zácpě. "Bude vám vadit když budu hrát?" Zeptal jsem se ze zdvořilosti a už se natahoval pro kytaru. "Jasně že ne, alespoň nebude taková nuda." S radostí jsem se natáhl pro kytaru popadl ji a začal si na ni jen tak pobrnkávat. Cesta se začala pomalu uvolňovat. Měl jsem ale malý problém, i přes to že jsem hrál jsem na ni nemohl přestat myslet. Občas jak jsem nedával pozor, a prsty mi lítali po pražcích všemi směry, jenom ne tam kde mají být. 

Dojeli jsme konečně k hotelu. vrátil jsem kytaru do pouzdra popadl zavazadla a vyšel z auta. Došel jsem si na recepci pro kartu od pokoje. Dostal jsem pokoj s jedním s nejhezčím výhledů na město, což mně potěšilo. "zajímalo by mne zda dnes ještě zavolá" Řekl jsem si potichu. Po cestě na pokoj jsme potkali s Willow pár lidí co jsou zrovna ubytovaní. Willow vedle mně poslušně šla a nevšímala si jich. Došli jsme k pokoji. "Aloho mora!" Přiložil jsem kartu na čtečku, a dveře se přede mnou otevřeli. "Vidíš Willow jak umím kouzlit?" Willow se na Toma podívala s vyplazeným jazykem. "Nah stejně mi nerozumíš pojď holka." 

Pokoj byl velmi prostorný což mi dělalo radost kvůli Willow. Přece jen tu bude nějakou dobu zavřená. Odložil jsem si zavazadla vedle postele. Sedl jsem si na postel a podíval se na telefon zda mi nevolalo nějaké neznámé číslo. Bohužel ne. "Tak asi zase nic holka." Řekl Tom sklesle a pohladil Willow která si vedle něj právě lehla. Willow zakňourala. Tom byl smutný v ruce jen držel telefon a hypnotizoval ho. Ale po chvíli telefon začal vybrovat a hrát. Tomovi se hned vykouzlil úsměv na tváři.

Hovor zvedl. "Tome?" Bylo první co se ozvalo. V duchu jsem začal jásat, ale snažil jsem se to nedat najevo.  "Ano? promiň v tom zmatku v kavárně jsem se tě nestihl zeptat na jméno." Ať  už se jmenuje jakkoliv, bylo jasné že Tom má radost že se alespoň ozvala. "Jmenuju se t/j." Mé srdce v tu chvíli roztálo. Tak krásné jméno. Věděl jsem že celé odpoledne budu trávit na pokoji tak mne napadlo.  "Nechceš se někde sejít?" Zeptal jsem se a v duchu se skoro modlil. "Prosím ať řekne ano" Říkal jsem si v duchu. "Ráda." Z jejího hlasu šlo slyšet nadšení což mi udělalo ještě větší radost." Tak ve čtyři u kavárny? Pokud se ti to tedy hodí." Chtěl jsem odtud co nejdřív vypadnout. Netvrdím že to tu není hezké, ale venku je hezky. Sice je zima, ale na to že před pár dny byly Vánoce, je relativně teplo. 

"Perfektně, budu se těšit." Po těchto slovech jsem měl snad ještě větší radost než před tím. "Dobře tak ve čtyři, zatím se měj t/j, Ahoj." Řekl jsem na konec s obrovskou radostí. Nikdy jsem snad větší radost neměl. "Pa" Řekla t/j na rozloučenou a vypla hovor. Nevěděl jsem co mám dělat. Za hodinu a půl se s ní mám sejít, jsem totálně mimo.