Už je to jenom za rohem. Dojdu k rohu a do někoho vrazím. Vidím jak ztrácí balanc, tak jsem osobu chytil za ruku. Zjistil jsem že se jedná o t/j. "Jsi v pohodě?" Optal jsem se ustaraně, bojím se že jsem ji nějak ublížil. Přitáhl jsem si ji nenápadně k sobě. (Ano nenápadně :D) "Jo." Odpověděla, a v tu chvíli mi spadl obrovský kámen ze srdce. Bál jsem se, že jsem ji nějak ublížil.
Usmála se na mně, navázali jsme oční kontakt. "A je to tu jsem v háji." Pomyslel jsem si. Cítím jak mi červenají tváře. "Bože ty její oči, ten úsměv. Tome hlavně klid." Pomyslel jsem si. "Jdeme?" Optal jsem se a podrbal na hlavě ve vlasech. "Jasně." Odpověděla. Už jsme pomalu šly, ale Willow skočila t/j přímo před nohy. "Willow!" Začala se smát. Krásný pohled, vidět někoho jako je t/j s Willow. "Můžu si ji pohladit?" Zeptala se mně. "Jasně to se ani neptej." Odpověděl jsem s úsměvem.
T/j začala Willow drbat za uchem. Willow ji z ničeho nic podala packu. Začali jsme se tomu s t/j společně smát. "Má tě ráda." Tohle Willow často neděl. Jen tak cizímu člověku bez povelu packu nepodá. Pomalu jsem si klekal k t/j a Willow, a začal jsem Willow drbat taky. T/j po mých slovech zčervenala. Příjde mi to dost roztomilé. Holky jsou roztomilý když se červenají. (Dej mi mobil s tik tokem na 5min. a budu rudá jak rajče Tomíku XD)
"Už jsem ti říkal jak ti to sluší?" Řekl jsem. "Bože Tome ty jsi to řekl fakt nahlas!" Pomyslel jsem si. T/j se červená ještě víc než před tím jde to. "Děkuju, taky nevypadáte špatně pane Feltone." Zasmáli jsme se. Opravdu mi řekla pane Feltone. Nemůžu tomu uvěřit že tu s tak skvělou osobou jsem. Vím známe se sotva pár hodin, ale je mi hodně sympatická, vypadá mile.
Vydali jsme se pomalu. "Máš hlad? Já jenom jestli se někam půjdeme najíst nebo jestli se jenom projít." zeptal jsem se. "Šla bych se jenom projít hlad nemám, jestli nevadí." "Jasně že nevadí." Abych řekl pravdu jsem rád. Ze stresu bych nebyl schopný pozřít ani sousto. Jsem čím dál tím víc nervózní a nevím proč. "Uvolni se, seš nějakej nervózní, klid." Řekla a já byl vystresovaný ještě víc. Zasmála se, a já jen cítil jak mi rudnou tváře. "Sakra Tome seber se ty se pořád červenáš." Pomyslel jsem si, a snažil se zbavit stresu.
"Vypadá to trapně že?" Zeptal jsem se. "Ne jsi celkem roztomilý." Řekla a stres ze mně hned spadl. Většina holek co jsem poznal si myslí že je to hloupé. Pořád na mně kouká, já nenápadně taky. Ty její šaty, ten kabát. Opravdu jí to sluší. Celou cestu vedle nás Willow šla a pozorovala nás. Došli jsme až na most, kde bylo vidět osvícené skoro celé město. Jediné co nám svítilo na cestu bylo pár lamp které jsou na mostě. Začala nás podeplouvat loď. Zatroubila a t/j se lekla.
"Aaa" Zaječela t/J. Ztrácela balanc, tak jsem ji chytil za ruku, a balanc ji pomohl navrátit. "Jsi v pohodě?" "Jo." Začala se smát. Užívali jsme si krásného výhledu. Nevím co mně to napadlo, ale dal jsem svoji ruku t/j na rameno. Srdce mi buší o sto šest, stres se mi opět navyšuje. T/j se na mně podívala, a položila ruku na tu moji. A prostě si jenom užívali krásného momentu.
Začal jsem mít divný pocit že nás někdo sleduje. A taky tomu tak bylo. Paparatzi za mnou jdou prostě už všude. Někdo nás spolu vyfotil. "Hej!" Zakřičel jsem, ale marně už byl pryč. Už vidím ty články jak jsem si někoho našel. Ty naštvané fanoušky, že jsem jim nic neřekl. Nic víc si radši domyslet nechci.
ČTEŠ
Jak jsem tě poznala
FanfictionT/j je obyčejná dívka kterou náhodou vzali do jedné módní značky "Vogue". Je ohromným fanouškem Harryho Pottera. Jednoho sobotního rána se vydá do kavárny, kde potká muže svých snů. T/j mu ale nevěnuje moc pozornosti a muž bez rozloučení odejde. Jed...