Jak jsem tě poznala

Kavárna pohled Toma

Jelikož jsem nevěděl co dělat tak, jsem zašel do blízké kavárny. Bylo úplně narváno, ale je to moje oblíbená kavárna tak se snažím najít alespoň jedno volné místo. Už jsem ztrácel naději ale našlo se.  "Můžu si přisednout? Všude jinde je plno." Zeptal jsem se hezké dámy co seděla u stolu, a modlil se, abych si k ní mohl přisednout. "Jasně že." Po těchto slovech jsem byl  radostí bez sebe. Po svolení jsem si tedy sednul. "Je opravdu hezká mám štěstí." Řekl jsem si a usmál se. Úsměvu jsem nemohl zabránit.

Prohlížím si knížku co tak horlivě čte a věnuje ji větší pozornost než mě. V zlomu pár vteřin jsem rozpoznal že se jedná o Harryho Pottera. "Ta mně bude určitě znát, škoda." Řekl jsem si v hlavě a povzdechl jsem si. Ale přeci nebudu ztrácet naději.  "Fanynka Harryho Pottera" Řekl jsem vesele. "Ano správně." Odpověděla mi, a stále mi nevěnovala pozornost tak jako knize. Nastalo trapné ticho což jsem samozřejmě nemohl jen tak nechat. "Jakou postavu máte nejraději?" Zeptal jsem se a doufal že si mne začne všímat trochu víc.

"Tak nějak všechny ale nejraději mám Draca, je strašně roztomilý." Trochu mně to povzbudilo, a nemohl jsem zabránit ještě většímu úsměvu. Zároveň jsem byl celkem smutný že mi stále nevěnuje pozornost. Snažil jsem se lehký smutek zakrýt úsměvem což nebylo složité. Koutky úst se táhly nahoru samy od sebe.

Začal mi zvonit telefon což mě vyrušilo z naší menší konverzace. Podíval jsem se na mobil, a zjistil že mi volá agentura, pro kterou momentálně točím. "Omlouvám se tohle musím vzít." Řekl jsem lehce sklesle, doufám že to na mém hlasu nešlo poznat. Domlouval jsem se s nimi kdy, mám přijít na příští natáčení, a mezi tím jsem hledal po kapsách propisku s kouskem papíru. Chtěl jsem alespoň zanechat vzkaz, protože mi bylo jasné že budu muset jít. Po horlivém pátrání jsem našel obojí a zanechal vzkaz s mým telefonním číslem.

Když jsem telefonoval tak jsem si všiml, nebo mi tak to tedy připadalo, že si mne začala všímat. Bylo ale pozdě byl jsem už na odchodu, když si mne začala všímat. Zřejmě ji došlo že jsem to byl já, ten slavný herec "Tom Felton". Ale jak už jsem říkal bohužel jsem musel jít.

Vydal jsem se na cestu nic extra jsem s sebou neměl, pouze brašnu co jsem si nesundával.  Zvedl jsem se tedy a odešel beze slova. Nechtěl jsem tu krásku rušit ve čtení ještě víc. Škoda že ani nevím její jméno. Říkal jsem si po cestě z kavárny. Vyšel jsem a vydal se na cestu domů. Musel jsem si jít sbalit věci,  vzít s sebou Willow a vyrazit do jednoho hotelu.

 Neměl jsem z toho zrovna tři krát největší radost. Hotely mi začínají lézt krkem, Willow nemůže dělat to co normálně. A co především tak si všichni okolo stěžují když jednou za čas zaštěká. Je to pes co sakra čekají