Different but same World

-35-

Byl tu znovu pátek. Jako vždy první dva týdny školy ubíhaly díky nevytíženosti docela rychle. 

Letos to ale bylo trochu zvláštní. Měla jsem pocit, že mi možná tohle všechno bude jednou chybět. I když ignorovat spolužáky budu moct i na vysoké.

Šla jsem svižným krokem a dnes se poprvé doopravdy rozhlížela po svém okolí, abych se mohla cítit víc spokojeně, jak si mě nikdo nevšímal.

Usmála jsem se a dál se rozhlížela během rychlé chůze.

Najednou jsem s někým měla oční kontakt. Rychle jsem se podívala zpátky dolů a rozhodla se raději doopravdy na lidi nedívat. 

Dnes jsem začínala tělocvikem. Odpadla nám první hodina, takže jsem mohla vstávat o něco později.

V šatně už jako vždy znělo štěbetání mých spolužaček. Neřešila jsem je a šla si sednout na svoje místo úplně na kraji.

Čekala jsem na svoje kámošky. Tuhle hodinu jsme naštěstí měly společnou.

,,Kde jsi nechala kámošky? Někde se svlíkaj za prachy?" stoupla si přede mě nějaká kráva. Ani jsem k ní nezvedla obličej a dál si zavazovala boty. 

,,Nech ji. Nežije s náma ve stejný dimenzi," stoupla si k ní Hellen.

Já jsem vstala a přešla k umyvadlu. Aniž bych se na ně podívala. Věděla jsem, že to bude fungovat. Ignorování vždycky nejvíc funguje. Přehodila jsem si vlasy přes hlavu a když se narovnala, už jsem si rovnala vysoký culík.

,,Vždycky jsem si o ní myslela, že je lesba. Bůh ví, jestli se jí spíš ty fotky Paige nelíbí, když jí nepohrdá jako všichni. Asi jí vyhovuje se bavit s někým takovým. S takovou děvkou," prohlásila ta druhá, jejíž jméno jsem nevěděla.

Nemůžu praštit holku. Nemůžu praštit holku. Nemůžu praštit holku.

Podívala jsem s na svůj odraz do zrcadlo a ušklíbla se.

,,Copak Eversnová, teď nebudeš bránit kámošku? Nebo ses tam potřebovala jen předvést před klukama?" zeptala se hnusně další z mých spolužaček. Do šatny v tu chvíli přišly Marlee, Rose a Paige. Všechny tři se nechápavě dívaly mým směrem. Kolem mě v tu chvíli totiž stálo asi pět holek a všechny mě chtěly vyprovokovat.

,,Donesla jsem ti tu učebnici," pronesla jsem neutrálním hlasem k Marlee a šla znovu na místo, aniž bych jakkoliv reagovala na vzniklou situaci. Všimla jsem si, že Paige sevřela rty. 

,,No jo, nejubožejší holky na škole," znovu poznamenaly k nám.

Rose se smutně podívala do země, ale i přes to se dál chystala do tělocviku.

,,Říká někdo, kdo si potřeboval dokazovat ego tím, že půl hodiny křičel na někoho, kdo mu nestál ani za pohled a chytil před celou školou hysterickej záchvat."

Nikdy jsem neslyšela něco takovýho od Marlee. Od vysírání lidí jsme byli v naší skupince já a Paige. Marlee i Rose byly ty hodný.

Nikdo nepromluvil asi pět sekund. My čtyři jsme všechny během toho naprosto normálně pokračovaly v převlékání a chystání se do tělocviku. Ostatní jen nevěřícně hleděli.

,,Jaký to je být s Carterem jako náhrada ze mě?" zeptala se na oplátku hnusně Hellen.

,,Jdi se léčit Hellen, a nech nás na pokoji. Chápu, že si potřebuješ na někom dokazovat, že jsi normální, ale možná bys sis měla najít někoho se srovnatelným IQ. Třeba si jdi křičet na nějakýho králíčka nebo na slepici," znovu pronesla jízlivě Marlee. Dost jsem se přemáhala, abych nešla a nezačala tleskat. Byla jsem na ní pyšná.

Znovu dlouhé ticho.

,,Ty jsi tak ubohá!" začala křičet Hellen. Další minutu jen křičela nadávky.

Nechápavě jsem se naklonila k Rose: ,,Vždycky se nechá vytočit tak snadno?"

Rose jen pokrčila rameny a sledovala Hellenin hysterický záchvat.

----------

,,Adame! Někoho si prostě najdi! Už ten tvůj otrávenej obličej nesnesu!" prskla Leonie.

Zakroutil jsem hlavou.

,,Slyšeli jste o Hellen?" doběhl k naší skupince Carter.

,,Co s ní?" zeptal se podezřívavě Ryan.

,,Prej chytila před tělocvikem nějakej záchvat a křičela na Marlee a Paige hrozný nadávky."

,,Co? Proč?" zeptal se nechápavě Ryan.

,,No ono to prej bylo ještě jinak," přidala se do toho Leonie, ,,mluvila jsem v chemii s Miou a ta tam byla taky. Prej se nejdřív hnusně naváželi do Mii, která je samozřejmě ignorovala, což je štvalo. Potom řekli nějakou hnusnou věc o nich a Marlee je prej drsně bránila. Takovým tím tónem: Podívej se nejdřív na sebe. No a potom řekla nějakou narážku na Hellenino ego a její IQ a ta to prej nějak nezvládla..."

,,Chudáci. Všichni se na ně pořád dívají přes prsty... A největší chudák je Paige. Sice je blbá, že vůbec takový fotky posílá, ale teoreticky vzato za to nemohla," řekl Carter.

Kývnul jsem hlavou a uvažoval o Mii. Obdivoval jsem na ní, jak dokáže být klidná. Dokáže všechno ignorovat a uzavřít se do sebe. Sice to ne vždy bylo dobrý, ale v tomhle věděla, jak se chovat. To, že nedávno praštila Chrise, k tomu všemu sice nesedělo, ale očividně ji prostě ruply nervy.

Ostatní probírali dál tu situaci. 

Rychle jsem si zkontroloval mobil.

,,Proč se na ten telefon pořád díváš?" zeptal se pomalým hlasem Carter.

Zvednul jsem oči a znovu začal vnímat okolí: ,,Co?"

,,Máš holku nebo co ti hrabe? Většinou se na telefon nepodíváš, jak je škola dlouhá a najednou na něj hledíš celou přestávku."

,,To není pravda," oponoval jsem a snažil si vzpomenout, jestli to doopravdy dělám nebo ne.

,,Počkej, počkej, počkej. Pokud vím, Nick pořád nemá holku, takže si Adam přece nikoho najít nemůže," poznamenal Ryan.

,,Proč by nemohl?" zeptala se Leonie a otočila k němu hlavu.

,,Protože by to nebylo jako normálně. Celej svět by se začal hroutit a naše realita by se rozpadla na kusy!" podotkl vtipně Carter.

Obrátil jsem oči v sloup a znovu se podíval na displej.

,,Vidíte! Zase!" obvinil mě znovu Carter.

Nick mi vytrhl telefon z ruky a rychle se podíval na displej: ,,Nic tam nemá. Odemkni to."

Telefon mi znovu vrátil.

,,Proč? Co řešíte? S nikým si nepíšu," řekl jsem naprosto v klidu, ,,Navíc se na mobil tak často nekoukám!"

Ryan se podíval rychle na Cartera. Oba si mysleli, že je nevidím. 

Chvíli bylo zase ticho.

,,Jdete někdo dneska do kina?" zeptala se rychle Leonie.

,,Já bych šel," usmál se Carter.

Nick se taky rychle přidal.

,,Super, řeknu i Marlee," znovu se usmál Carter.

,,Takže jdeš taky," rychle vydrmolil Nick směrem ke mně.

Nechápavě jsem pokrčil obočí.

,,Nebudu jim tam dělat křena."