Zamilovaná do původního

9. Po dlouhé době

Teď

Po 171 letech jsem zase zpátky v Mysticfalls. Celou dobu jsem hledala upíra který mě přeměnil, ale nenašla ho. Svoje kouzelnické dovedností jsem docela dost vylepšila a jsem vážně hodně silná. Našla jsem si taky novou nejlepší kamarádku, která se jmenuje Adriana. Za těch 171 let jsem nepotkala ani původní upíry. Procestovala jsem celou Asii a Evropu. Kouzlo které jsem provedla na nelezení mého stvořitele, mě zavedlo zase do Mysticfalls. Dnes už jsem asi půl hodiny od něho.

Moje nejlepší kamarádka je taky upír a všude chodíme všude. Potkaly jsme se na Sydney. taková moje rodina. Taky jí zemřely rodiče a je jen o pět let mladší. Proměnila se pět let po mě ale je stejně stará jako já. 19 let.

...............

Už jsme dorazili do Mysticfalls a já se hned vydala do svého domu. Tam kde jsem bydlela ještě před tím než mi umřeli rodiče a já šla bydlet do hotelu.

Náš dům vypadal docela jinak ale stále to byl on.

Vešla jsem dovnitř a jako bych byla zase ta stará Anet která tady bydlela před tak dlouhou dobou. Věci byly sice už moderní a vše bylo jinak vymalováno ale cítila jsem se jako doma. Nikdo zde nebydlel a tak jsem mohla dovnitř a bydlet tady. Hned jsem to šla napsat na nějakou ženu kterou jsem potkala a vypadala jako že má mozek. Hned nás pozvala dovnitř a Adri jí ovlivnila takže si to nebude pamatovat.

Když jsme si vyvalily, rozhodli jsme se navštívit místní grill.

Když jsme přišli hned na nás spadli všechny pohledy. Byly jsme tu nové takže to chápu. I když jsem ale ráda středem pozornosti tak se mi tydle pohledy docela dost nelíbily. Po chvíli si zase všichni hleděli svého. Hned jsme si sedly k baru a objednali si to co tady všichni pihou. Docela mě nedivili že to bude zrovna burbon, ale Adri ano. Ten Barma co tam obsluhoval nebyl moc pěkný ale co už. Nalil nám. Chtěl po nás i kartičky že jsme plnoleté. Ukázaly jsme mu falešné. Protože by bylo fakt divné kdyby jsme mu ukázaly kartičky kde jsme před sto lety.

Když jsme si tak pili a bavily se přišel za námi nějaký černovlasý a taky měl burbon.
„Jak se jmenujete? Nikdo vás tu nezná asi nové že?" ušklíbl se na nás.
„Jo. Nové." odpověděla Adri.
„Jméno si necháme pro sebe." odsekla jsem pro změnu já.
„Ale noták. Já jsem Damon. Teď když víte vy moje já mám právo vědět to vaše."
„Aneta a Adriana." ušklíbla se Adri.
„Matt. Těší mě." přidal s ten divný barman.

.............

Když jsme dopily a dokecaly šli jsme domů. Protože nemělo smysl tam sedět a popíjet s nějakým nesympatickým Mattem. Damon byl docela v klidu, ale Matt. Ne dík. Adri se taky nelíbil, máme podobné názory a styl na všechno.

Když jsme přišly domů tak jsme si dali společnou večeři a pak jsme si šly každá do své ložnice a šly spát.

..............

Probudila jsem se o něco dřív než Adri a rozhodla jsem se udělat snídani pro obě. Nebojte normální jídlo co jí normální lidi. Po cestě do obchodu mi přišla nějaká zpráva atak jsem se musela kouknout. Jsem hrozně zvědavá, vždycky. A ta technologie dnes je úplně úžasná. Nemusíte si posílat dopisy poštou ale můžete to posílat vzduchem. Je to drsné a líbí se mi to. No a, protože jsem čekala hrozně důležitou zprávu od jednoho chlapa který nám bude zajišťovat pytlíky s krví, tak jsem se musela kouknout. Kdybych nešla na ulici tak bych asi šílela, protože to byl ten chlápek. Hned jsem to začala číst. Už jsem skoro na konci. Najednou narazím do nějakého muže, slušně oblečeného a rychle jsem zvedla hlavu abych se mu mohla omluvit. Vypadal slušně už podle toho skvěle padnoucího saka.

,, Hrozně se vám omlouvám." rychle jsem se omluvila.

,,To je v pořádku." usmál se a potom se chvíli na mě jen díval. Nevěděla jsem co ten jeho pohled má znamenat. Vypadalo to trochu jako "neznám tě odněkud?".

,,Pane jste v pořádku?" radši se hon zeptám nebudu na něho divně zírat.

,,Nejmenuješ se náhodou Aneta?" zeptal se s udiveným obličejem.

,,Ano, ale obávám se že jí neznám to vše jméno." Vůbec nevím odkud moje jméno zná, ale nějak moc jsem to nechtěla hrotit.

,,Jmenuji se Elijah, a moc se omlouvám už budu muset jít." odpověděl a odešel. Asi mě někdy potkal a já si ho nepamatuju. Bylo to i tak divné, protože když jsem se ho dotkla tak jsem nic necítila každého koho se dotknu tak si pamatuju. Hlavně upíry ale teď to bylo trochu jiné jakoby už jsme se jednou dotkli. Ale dál jsem to nechtěla řešit. Zase jsem se začetla do té zprávy ale dávala jsem si větší pozor. Psalo se tem že nám ty krve dodávat bude a já mela ohromnou radost. Už jsem u obchodu takže půjdu nakoupit a rychle se vrátím domů.

............

Když jsem přišla domů tak jsem začala dělat snídani. udělala jsem nějaké míchané vajíčka a byly překvapivě dobré. Když jsme je dojedly šly jsme dělat zase tu samou věc jako posledních 171 let. Nestalo se nic zajímavého což se ani nedivím. Oběd jsme si daly v grillu. Odpoledne jsme už jenom lenošily a koukaly se na telku. Asi jsme tam i usnuly, protože jsem se vzbudila ráno ve 2:04. Pomohla jsem jenom Adri do pokoje a šla jsem ještě spát.

______________________________________

Ahoj, dnes je to o trochu delší díl ale snad vám to nevadí. Chtěla bych vás jen poprosit za nějaký komentář jestli se vám to líbí, protože nemám tušení jestli to mí cenu pořád psát. Budu moc ráda i za negativní. 💗❤