Zamilovaná do původního

19. New Orleans

,,Vstávej, dneska jedem do New Orleans." budila mě Adri.

Já jsem jen porotočila očima a vyhrabala jsem se z postele a šla jsem ze sebe udělat člověka do koupelny. Oblékla jsem si černé tílko s tenkými ramínky a přez to jsem si hodila mikinu. Vzala jsem si černé riflové kraťasy a obula bílé tenisky.

,,Jak víš že jedeme do New Orleans?" ptala Adri jsem se po cestě dolů.

,,To víš, nejsi jediná která se baví s Mikaelsonama." odpověděla mi. ,,Víc než to." zašeptala a přitom se ušklíbla.

,,Já jsem to slyšela!" ušklíbla jsem se na ní když jsem došla do kuchyně kde pila krev.

,,Už ses sbalila?" zeptala se mě.

,,Kdy jsem to měla stihnout podle tebe? Ty už máš jako sbaleno? "

,,Jasně. Byla to rychlovka." susmála se na mě a mířila si to ke mě do pokoje.

,,Kam to jdeš?" ptala jsem se jí když jsem jí byla v patách.

Došly jsme ke mě do pokoje a Adri mi začala vytahovat kufry. Když ho otevřela a položila ho na postel namířila si to k mému šatníku. Když otevřela dveře od mojí skříně už jsem to nevydržela.

,,Ty mi jako balíš kufry do New Orleans?" zeptala jsem se jí a upila z mojí sklenice s krví kterou jsem si stihla nalít v kuchyni.

,,Hmmm. Někdo tě přece musí sbalit." ušklíbla se na mě a začala mi přehrabovat v oblečení.

Chvíli jsem stála opřená o futra dveří a dívala jsem se na ní. Po chvíli jsem se k ní ale přidala protože jsem zjistila že bylo 11:22. S Adriinou pomocí jsem měla sbaleno asi za 15 min, protože jsem ještě musela všechno přeskládat a urovnat.

Byl už skoro čas obědu a nám se nechtělo nic kuchtit. Domluvily jsme se že půjdeme do baru na nějaké jídlo, protože jsme měly chuť na lidské jídlo.

Došly jsme tam a objednaly jsme si něco od toho divného barmana. Seděly jsme u velkého stolu protože všechny malé byly obsazené. Když jsme čekaly na jídlo, vešli do baru bratři Mikaelsonovi. Rozhlídli se jakoby někoho hledali a Klausův pohled zůstal viset na nás. Začal se kulišácky usmívat a já jsem musela strhnout pohled, protože jsem se začala hrozně culit.

Když došli k nám, nemohla jsem si nevšimnut Elijahova pohledu. Byl chladný, ale bylo v nich poznat bolest a smutek. Snažila jsem nedát najevo že jsem si toho všimla.

,,Ahoj lásko." ušklíbl se na mě Klaus a sedl si hned vedle mě.

Kol si sedl vedle Adri a Elijah naproti všech. Klaus chtěl asi provokovat a položil mi ruku na stehno. Bylo to i celkem příjemné. Byla jsem ráda že tu byl Klaus, v jeho společnosti se cítím v bezpečí i když se o něm šíří všelijaké krvavé a morbidní pomluvy.

,,Co tu děláte?" usmála jsem se na Klause.

,,Jen jsme se sem šli podívat a narazili jsme na vás, lásko. Teď mi řekni ty co děláte vy tady." ,,Přišly jsme se sem najíst, protože se nám nechtělo nic vařit a měly jsme chuť na lidské jídlo." vysvětlila jsem Klausovi.

Adri si zatím povídala s Kolem a domlouvali se jak pojedou. Já vím odposlouchávat cizí rozhovory není slušné, ale já jsem si nemohla pomoct. Elijah zatím jen poslouchal a nic neříkal.

,,My pojedeme svým autem." oznámil Kol.

,,Já pojedu s Anet a Klausem." promluvil Elijah.

,,Kdy vyjíždíme?" zapojila jsem se do společné debaty.

,,Dnes o půl osmé (19:30). Sejdeme se u našeho domu." oznámil Elijah, zvedl se a odešel.

Když nám Matt donesl jídlo a my ho snědly odvedl nás Kol domů.

Přišly jsme domů a já jsem se šla učit nové kouzla. Po chvíli jsem si šla číst knihu, protože mi to moc nešlo a mě to štvalo. Zkoušela jsem to dvě hodiny ale prostě to nešlo. Bylo 14:38 a já jsem si vzala knihu. Na chvíli jsem si šla dolů pustit telku pokecat si o různých věcech s Adri. Chvíli před tím než jsme se vydali k Mikaelsonům jsem se šla převlíknout do černých tepláků a mikiny. Popravdě jsem pod mikinou měla jen podprsenku, ale nikdo to nevěděl tak jsem to neřešila. Sebou jsem si vzala jen pytlík s krví, peněženku a mobil.

Dojely jsme k jejich domu a já jsem šla zazvonit na zvonek, že už jsme tady. V sekundě mi otevřel Elijah a já jsem hledala Klause.

,,Můžu na chvíli Klause?" zeptala jsem se Elijaha.

,,Samozřejmě." poodstoupil ze dveří na náznak abych vešla.

,,Jsem tady lásko." ozval se z kuchyně.

Namířila jsem si to do kuchyně za Klausem. Ještě než jsem stihla něco říct Klaus mi vlepil jednu pusu. Já jsem to nemohla nechat tak a dala jsem mu druhou nazpátek.

,,Jedem?" vypadlo ze mě po chvíli ticha.

Vyšli jsme ven a Adri už seděla v autě s Kole. Došla jsem k nim a neodpustila jsem si jednu poznámku.

,,Ne, že to zaparkuje do prvního stromu." varovala jsem Kola, protože řídil.

Já jsem si sedla do auta a čekala na Klause a Elijaha než si dají do kufru věci. Když si Klaus sedl na místo řidiče otočil se na mě a usmál se. Elijah si sedl na místo spolujezdce. Seděla jsem vzadu za Elijahem, protože se mi tam dobře sedí.

Bylo už docela šero a já jízdu autem potmě miluju.

,,Jak dlouho pojedem?" zeptala jsem se jako malé dítě.

,,Dlouho." odpověděl Klaus a nastartoval.

,,Kde je Rebekah a Freya? Ony nejedou s námi?" kladla jsem další otázky.

,,Přijedou později, mají tu ještě práci." odpověděl mi pro změnu Elijah.

Jeli jsme asi půl hodiny a já jsem měla radost, protože venku byla tma a já jsem se mohla koukat na noční oblohu.

...pohled Elijaha...

Jeli jsme už půl hodinu a nikdo nic neříkal. Hrozně mě štvalo že je Anet ovlivněná Klausem a nemůže se rozhodovat podle sebe.

,,Zastav Niklausi, chci si jít sednout dozadu. Je mi tady blbě." oznámil jsem. Niklaus protočil očima a zastavil.

Já jsem si sedl za Niklause a jeli jsme dál. Anet se dívala z okna na noční oblohu. Po chvíli si sedla doprostřed a začala otravovat Niklase.

„Kdy tam budem? Můžu si vypít alespoň krev? Mám hlad."

„Klidně si jí vypij. A buď sticha." odpověděl.

Já jsem tam seděla a díval se z okna. Za tu chvíli co seděla Anet uprostřed neřekla skoro nic. Jenom se dívala dopředu přez čelní sklo na cestu. Za chvíli jsem cítil její hlavu na mém rameni. Musel jsem se nad tím pousmát. Mohl jsem tak provokovat Naklause a to se mi líbilo. Přemýšlel jsem nad tím kdy řeknu Anet že jsem jí přeměnil na upíra já. Hledala ho už strašně dlouho a celou tu dobu jsem to byl já.