33. Podvádění?

271 9 31
                                    

Ráno jsem se probudila a ležela jsem asi na Elijahovi. Ani jsem neotevírala oči abych se ujistila.

„Dobré ráno lásko."

Klaus.

„Ty vole, co děláš?!" začala jsem vyšilovat.

„Uklidni se, bylo ti tu do teď dobře a navíc sis na mě lehla ty." ušklíbl se.

„Jak jsem měla vědět že to jsi ty a ne Elijah. A vlastně co děláš v Elijahově posteli?" s touhle otázkou jsem se zvedala z postele a šla si sednout na křeslo.

„Poprosil mě abych tě pohlídal. Aby jsi neudělala nějakou volovinu jak je u tebe zvykem." rozvalil se pohodlně na posteli.

„Ty jsi zapomněl že tě teď můžu sejmout?" podívala jsem se na něj s nadzvednutým obočím.

„Ne nezapomněl, jen jsem si chtěl otestovat tvou paměť" ušklíbl se a pomalu se zvedal.

„Aby se ti hlava nezatočila." dělala jsem si z něj srandu s naštvaným výrazem v obličeji.

„Dneska mám v plánu zabít pár čarodějek které mě naštvaly." oznámil Klaus.

„No a co s tím mám dělat?" naštvaně jsem se ho zeptala.

„Jdeš se mnou." kulišácky se usmál a pomalým krokem odcházel pryč z pokoje.

„Nikam nejdu." uraženě jsem se na něj podívala a on protočil očima.

„Půjdu s tebou." ozvala se nadšeně Adri která procházela kolem pokoje.

„Vidíš, Adri je nadšená." ušklíbl se a odešel.

Já jsem si vazala bílé kratší tilko, šedozelené kraťasy. Taky bílé tenisky.

*můj outfit*

Převlékla jsem se a sešla jsem dolů pro něco na snídani

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Převlékla jsem se a sešla jsem dolů pro něco na snídani.

„Kde je Elijah?" zeptala jsem se hned co jsem si sedla s krví na sedačku.

„Jsem přímo tady, zlato." objevil se ve vchodu z kuchyně do obýváku.

Sladce jsem se na něj usmála a naznačila očima aby si sednul vedle ně na gauč. Elijah ke mě přišel a dal mi pusu na čelo. Potom si sedl vedle mě a já jsem se k němu víc přitulila.

„Ale dvě hrdličky už jsou zase spolu jo?" přišla provokovat Adri.

„Ty už jsi vzhůru?" zeptala jsem se jí s nadzvednutým obočím.

„Jo, světlo mě probudilo." uraženě si zkřížila ruce na prsou.

Když jsem se nedívala Elijah mi vzal mou sklenku z ruky a napil se z ní.

„Nech mi tam trochu." hned jsem po něm vyjela, protože mi každý krade moji krev.

Elijah mi to pak hned vrátil a usmál se na mě.

Dopila jsem ten zbytek co tam zbyl a odnesla jsem to do kuchyně kde jsem to umyla a vrátila zpátky kde ta sklenka byla.

„Musíme dělat neco s tou kletbou. Musíme jí zlomit. Nechci být slabší než jsem." začala Adri když jsem se vrátila.

„No nebude to tak snadné jak to vypadá." přišla do místnosti Freya s otevřeným grimoárem v ruce.

„Co tím myslíš?" zeptala jsem se.

„Myslím tím to, že budeme muset potřebovat nejmíň sedm obětí což dělá sedm vězňů do úplňku který bude příští měsíc. Budeme potřebovat dvojníka a né dvojnici." upřesnila Freya.

„A co s tou.... Něco na D" ptal se Kol.

„Davína." protočila očima Adri.

„Dobré nemusíš být hned naštvaná." upozornila jsem Adri na její nekontrolovatelné změny nálad.

„Co by s ní mělo být?" zeptal se Elijah, který byl očividně mimo.

„No co, ona je pořád v tom pokoji." odpověděla uraženě Adri.

„Nebojte neumřela. Chodil jsem tam za ní." ušklíbl se Kol.

Už se nedivím proč je Adri naštvaná na Kola. Kdo ví co tam dělali. Smála jsem se v duchu.

„Jdu se tam podívat. Chci vidět v jakém stavu když jsi ji opustil a jestli si vydržel se z ní nenapít." ušklíbla se Adri a šla po schodech nahoru do pokoje kde jsme věznili Davínu.

...pohled Adri...

Vyšla jsem schody nohoru a mířila si to k pokoji kde jsme věznili tu otravnou, malou, arogantní, egoistickou čarodějku. Asi jste teď pochopili že jí nemám v lásce. Pochopili jste dobře.

Kol mě mezitím předběhl a otevřel dveře jako první. Když vešel dovnitř Davíně se rozzářil obličej.

„Ahoj Kole." přesladěně se na něj usmála.

„E-m nejsi tady úplně tak sama s Kolem." upozornila jsem na sebe, protože se mi zdálo jakoby to zacházelo tak kde by to jít nemělo.

„To je v pohodě na nic jsme se s Kolem nechystali." ušklíbla se na mě a já jsem na ní jen hodila pohled který by mohl zabíjet.

Potom když jsem se porozhlížela po jejím prázdném pokoji tak jsem uslyšela zvuk který jsem úplně slyšet nechtěla.

„Vy jste si dali pusu?" ukazala jsem na ty dva prsten nechápavě.

„NE." zamračil se Kol.

„Jo, co vadí ti něco?" usmála se Davína.

V tuhle chvíli jsem to nechápala. Oni si dali pusu? Vždyť Kol chodí semnou. Co si myslí že dělá?

„Už na mě nemluv." prskla jsem po něm a odešla do svého pokoje.

...pohled Anet...

Ze zhora jsem slyšela Adri.

„Už na mě nemluv." zněla dost naštvaně.

Mám za ní jít nebo jí mám nechat tak? Přemýšlela jsem. Radši budu tady s Elijahem, protože nechci mí potíže s Adri i když je možná budu mít.

„Slyšel jsi Adri?" ptala jsem se Elijaha.

„M-h." broukl na souhlas.

„Myslíš že za ní mám jít?"

„Asi bych jí nechal vychladnout, když tak až po obědě." nevědomky souhlasil s mým názorem.

Na chvíli jsme byli potichu a dívali jsme se z okna, které bylo přímo naproti nám. Potom jsme se ale začali dívat do očí. Moje oči však někdy sjížděly na Elijahovy rty. On si toho všiml a začala se trochu usmívat. Já jsem se po chvilce taky začala usmívat, protože taky začal sjíždět očima na moje rty. Takto jsme se navzájem provokovali.

„Já už to prostě nevydržím." oznámila jsem s úsměvem a políbila ho.

Elijah neváhal a polibky mi taky začal oplácet. Mezitím jsem si sedla obkročmo na jeho klín a on mě chytil za zadek. Já jsem mu dala ruce kolem krku a někdy jsem mu zajela i do vlasů.

„Čekej někdo může přijít." odtrhl se Elijah a stresoval.

„To mi nevadí." ušklíbla jsem se na něj.

„Elijah má pravdu. Je teprve 10 dopoledne a vy už tady děláte věci které jsou romantičtější třeba večer." objevil se tady najednou Klaus.

„To ti jen tak neprojde." zamračila jsem na Klause.

Elijah ani já jsme neměnili pozice, takže jsem pořád seděla obkročmo na Elijahovi a on mě pořád držel za zadek.

„A co budeme dělat s Christianem? Řve tam ve sklepě." zeptal se Klaus.

Zamilovaná do původníhoKde žijí příběhy. Začni objevovat