Zamilovaná do původního

3. První setkání

1850

Dneska jsem byla normálně ve škole jako každý jiný den. Dnes bylo ale něco jinak. Přišli do naší školy 3 noví studenti, přesněji Klaus Mikaelson, kterého jsem potkala na plese. Myslím že jsou bratři protože přišli ještě Kol a Elijah Mikaelson. Byli přiřazení do mojí třídy a Moly byla nadšená protože hrozně chtěla poznat Klause. Já však chtěla poznat jeho bratry. Přemýšlela jsem jestli mám prvně jít za Kolem a až pak za Elijahem a nakonec jsem to tak i udělala.

„Čau" usmála jsem se na Kola.
„Ahoj" obrátil se ke mě, protože byl zády. Když se na mě podíval, hrozně pěkně se usmál.
„Nechceš se začít se mnou bavit?" zeptala jsem se hrozně nervózně.
„Jasně, proč ne?" odpověděl: „jak se jmenuješ?"
„Anet." Odpověděl Klaus který se připlížil ze zadu. Trochu jsem se lekla protože jsem to nečekala, ale nedala jsem to najevo. Najednou u mě stali oba, Klaus i Kol.
„Už se seznamujete?" přiběhla Moly: „mužu se přidat? Jsem Moly Anetina nejlepší kamarádka." Moly mě zachránila, nevěděla bych co bych dělala kdyby nepřišla.
„Jsem Klaus a todle je můj mladší bratr Kol."
„Rády vás poznáváme" odpověděla jsem s úsměvem. V tu chvíli začal zvonit zvonek na hodinu takže jsme si nic víc říct nestihli.

Ten den už jsem je neviděla. Ale potkala jsem Elijaha
„Mé bratr už jsi jistě poznala." řekl když jsme byli docela sami na chodbě ve škole.
„Už ano" přikývla jsem mu: „ale tebe ne."
„Jsem Elijah jejich bratr" odpověděl zdvořile: „ty musíš být Anet. Už jsem o tobě slyšel. Po tom plese mi řekl Klaus s kým tančil a pochybuji že by se chtěl seznámit s někým jiným."
On nás viděl? Když jo tak proč nepřišel? Asi nechtěl otravovat.
„Jo, to jsem já. Ta se kterou tančil na plese." Ušklíbla jsem se a dál nepokračovala ve větě. On se ale ujal slova.
„Nechtela bys na rodinný ples?"
„Jasně, proč ne?" Podívala jsem se mu do očí s úsměvem a odpověděla jsem mu. „Kdy mám přijít?"
„Zítra v sedm hodin, jestli chceš, mohu pro tebe přijet."
„V pohodě dojdu sama, akorát ještě nevím kam." dodal jsem. Jen mi podal pozvánku na ples a zase zvonil zvonek, tentokrát na poslední hodinu.

...............

Po škole jsem šla já Moly domů aby mi pomohla vybrat šaty na ples.
„Nechceš jít se mnou abych tam aspoň někoho znala?" obrátila jsem se na Moly.
„Nebyla jsem pozvána a navíc už něco mám. Ráda bych šla ale nemůžu." Chtěla jsem Moly přemluvit ale nikdy se mi to ještě nepodařilo takže by se mi to podle mě nepodařilo ani teď a navíc říkala že už něco má.

Vybíraly jsme asi hodinu ale nakonec jsme vybrali tmavě modré šaty s krajkou. Tydle byly ještě hezčí než ty zelené na školní ples.

...............

Když jsem došla domů stihla jsem si akorát vyžehlit moje šaty na zítřejší ples a hned jsem šla spát.