~17~

81 2 8
                                    

Písničku si pusťte až když vám řeknu!

Finn

Já jsem fakt blbej proč jsem odcházel?! Chtěl jsem se vrátit ovšem spatřil jsem nějaké novináře kterým jsem se chtěl samozřejmě vyhnout. Chloe mě má ráda jen jako kamaráda... povzdychl jsem si... . A rychlou chůzí jsem odcházel domů.

Chloe

Mezitím co jsem si vybíjela vztek na svém kopretinovém věnečku, který jsem náhodou stále měla přišla Amber. Šla jsem jí otevřít dveře.

„Aho- co se stalo???!" Zasekla se a hned mě objala. Jak to poznala vždyť jsem se na ní smála... .

„Stavil se tady Finn... ." Šeptla jsem a odtáhly jsme se.

„No jasně že byl... pojď jdeme tě rozveselit." Chytla mě za ruku a usmála se. Táhla mě do šatníku mé matky.

„Ne to.. to přeci nemůžeme... ." Přestala jsem se usmívat a pustila jsem její ruku.

„Ale třesky plesky!" Mávla rukou a usmála se, na hlavu si dala matčin klobouk a zapózovala (jakože ze srandy). Začala jsem se smát.

„Hele me se." Usmála se na mě.

„Proč tady vůbec tvoje máma má tolik věcí, když tady ani nebydlí?" Zeptala se mě.

„Nevím... neptala jsem se jí." Odpověděla jsem.

Amber ty věci o rodině už ví jen to tady není napsané.

„Wow tyhle šaty jsou fakt pěkné." Vytáhla světle modré šaty, které na sobě během chvilky měla oblečené.

„To teda jsou.. ani jsem nevěděla co vše tady matka má." A rozhlížela jsem se.

„Proč jsou tvoji rodiče takoví?" Posadila se na gaučík v šatníku.

„Já nevím.. matka asi není tak zlá ale můj otec ji zkazil.. ale k mé sestře se chovají úplně normálně... prostě mě nemají rádi... ." Povzdychla jsem si a sedla jsem si k ní.

„Na druhou stranu, kdyby se k tobě chovali normálně, asi bychom tady neseděli v šatech tvé matky." Zasmála se a já se přidala.

„Amber ty jsi anděl." Usmála jsem se na ní.

„Tak to bych neměla skončit v pekle." Zasmála se.

Po chvíli sezení jsme se začaly převlékat do svého oblečení a uklidily jsme. Poté jsme sešly zase dolů.

Amber si s někým psala a při tom se úplně culila do mobilu. Podívala jsem se na ní takovým tím pohledem, s kým si píšeš.

„Je to Jack.. a nic neříkej." Zasmála se.

„Odkud se vlastně znáte?" Zeptala jsem se jí.

„Z LA." Řekla a zrak opět sklopila k telefonu.

„A vy spolu jako ch-" Byla jsem přerušena.

„Ne ale líbí se mi... jenže já jemu asi ne a i kdyby, tak by to bylo na nic... však víš vztah na dálku... ." Povzdychla a vypla mobil.

„Počkej... Jack tady s Finnem nezůstává?" Zeptala jsem se jí.

„Počkej on ti to neřekl?!" Zeptala se mě a přišla ke mně.

„Co by mi měl kdo říkat?" Tázavě jsem se podívala.

„Finn tady je... s Jackem jen na takovou menší dovolenou.. měl tady totiž meet and greet s fanoušky a Jack s ním jel jenom jako speciální host... ." Řekla smutně a koukala se na mě, aby viděla mou reakci.

Jsi vůbec ten koho znám?!Kde žijí příběhy. Začni objevovat