60.

249 11 0
                                    

1 . Ten stejný den
2. Z pohledu Narcissy

22:00

Večer jsem si všimla kufříku Draca, zřejmě se věm nacházela hůlka a jiné potřeby do školy.

Rozhodla jsem se že mu ho zanesu, respektive jen položím vedle pohovky na které spí.

Liliana je velmi hodná že nás zde nechá.
Nevím co by se stalo nebýt ní.
Musím ji též podporovat když se její otec (což je dobře) nikde neukáže a matku nemá... Musím být pro ni oporou aspoň já...

Liliana říkala že bude v 6 ročníku hrát za zmijozel ve famfrpálovém týmu.
Musím se na některý jejich zápas pak přijít podívat...

No, každopádně...

Otevřela jsem dveře pokoje ve kterém se měl nacházet můj syn.

Trklo to semnou jak nikdy...

Pohovka byla prázdná. Byla zde deka a polštáře, ale můj syn nikde.

Začala jsem trochu panikařit...

Položila jsem kufřík na zem vedle pohovky a potichu vzala celá vyděšená svíčku do mé chladné ruky.

Potichu jsem dokráčela černo černou tmou až ke dveřím kde se měla nacházet dívka která nás zde nechává přespat.

Pomalu sáhla na studenou kliku a zatáhla mírně dolů.. dveře zavrzaly a pomalu se otevřely.

To co jsem spatřila jsem upřímně nečekala...

Všimla jsem si mého syna který ležel hned vedle dívky; dcery pána zla a tvrdě spal.

Měl nohu přes její nohy a ruku kolem jejího pasu.
Vypadali vážně roztomile.

Věděla jsem že se k sobě nějak mají..

Dívka byla komfortně uvelebena v náruči mého syna a tiše podřimovala.

Dále jsem nerušila a pomalu tiše vysoké dveře zavřela.
Spadl mi kámen ze srdce a zároveň mi roztálo nad pohledem na ně.

Myslím že jsme s touto dívkou v bezpečí...

𝐸𝑛𝑒𝑚𝑖𝑒𝑠 𝑡𝑜 𝐿𝑜𝑣𝑒𝑟𝑠 ❦︎Kde žijí příběhy. Začni objevovat