krev není vše | hp ✔

Regulusi, pro Merlina!

„Ahoj, Bei Bei” ozvalo se za rohem, málem jsem dostala infarkt a věřím, že mi srdce udělalo kotoul.

Už podle hlasu a oslovení jsem poznala o koho jde, nikdo jiný mi takhle neříká.

„Regulusi, pro Merlina! Chceš mi snad způsovit infarkt” byl to Blackův o rok mladší bratr, ale byl milionkrát lepší než on.

„Ty víš, že ne” usmál se a já samozřejmě taky. „Co tady děláš tak pozdě?”

„Můžu se tě zeptat na to samý” založila jsem si ruce na hrudi, usmál se.

„Já se ptal první” se smíchem jsem protočila očima.

„Hrála jsem s tvým inteligentním bratříčkem a jeho pošahanýma kamarádama karty” zasmál se nad tím. „Ale přinutili mě” bránila jsem se, kývl. „A ty tu děláš co?”

„Snažil jsem se usnout, ale nějak to nešlo, tak jsem se šel projít. A k mému štěstí jsem tu potkal tebe, Bei Bei” usmála jsem se, takhle mi říkal jenom on.

„Už musím jít spát, tak příjemnou procházku při měsíčku, Regu” oba jsme si zamávali na pozdrav a vydali se svým směrem.

„Beo, kde jsi byla?” zeptala se Ciss, která ležela na posteli, svalila jsem se na mojí postel, která byla vedle její.

„Hrála jsem s tvým milovaným bratránkem karty” zavřela jsem oči a byla připravená usnout, ale vyrušil mě skřípavý hlas.

„Ty se bavíš s tím krvezrádcem?” zeptala se Bella naproti.

„Ne, to on se baví se mnou” odpověděla jsem nezaujatě a pokusila se usnout, ale pak jsem si na něco vzpomněla. Vystřelila jsem do sedu a obě se leknutím nadvzedli.

„Ciss?” oslovila jsem svojí kamarádku, ona polkla , protože věděla, co jí čeká.

„Beo?” zeptala se nervózně.

„Bacha na mého bratra, umí být pěkně zákeřný” mrkla jsem a ona se začervenala, Bella se ihned zvedla.

„Malfoy se ti líbí?!” vyjekla a hned na to se začala smát, já jsem taky vyprskla smíchy a Cissy se raději věnovala knížce.

„A co ty Beo? Viděla jsem tě v knihovně s Lupinem” ozvala se Andromeda, jejich sestra.

„On je jediný z nich v pohodě, navíc přišel za mnou on, ne já” bránila jsem se, ale Bella se na mě furt podezíravě dívala.

„Nebo ti mám spíš říkat Bei Bei?” začala se smát a Ciss s Bellou se k ní přidali, jenom jsem prokroutila očima. „Slyšela jsem, jak se bavíš s Regulusem” oznámila Andy a obě holky se na mě podívali.

„Povídali jsme si, navíc jsme už dlouho kamarádi” odpověděla jsem popravdě, nikdy jsem k Regovi nic necítila, navíc byl mladší.

„Jasně” řekli všechny tři sborově a pak už se věnovali každá svému.

Když jsem se převlékla a byla odhodlaná ke spánku, všechny tři sestry Blackovi už spali. Ulehla jsem do postele a pokusila se usnout, za pár minut jsem byla tuhá.

****

Malá holčička s platinovými dlouhými vlasy, mohlo jí být okolo jedenácti let, stála před svojí matkou a křečovitě svírala hůlku v ruce.

„Proč nemůžeš být jako tvůj bratr!” vlepila jí facku, až se otočila na stranu. „Chodíš do školy čar a kouzel, tak se podle toho taky chovej” vlepila jí facku na druhou tvář a znovu se otočila.

Její matka vytáhla hůlku, dívka už věděla co jí čeká, ale nemohla s tím nic dělat. „Crucio!” vyšlo z úst její matky a malá dívenka se začala svíjet v bolestech.

Žena si neodpustila do ní ještě kopnout a pak s nosem nahoru opustila místnost.

Dívce se drali slzy ven, jako vodopád. Takhle tady žije, v sídle Malfoyů a chodí po špičkách , aby náhodou nedostala trest.

****

Hned co jsem se probudila, jsem se vyhoupla do sedu. Byla jsem spocená a postřehla jsem, že mi tekly slzy.

Byla to vzpomínka na můj "domov". Malfoyovi mají možná čistokrevný původ, jsou bohatí a ušlechtilý. Ale tohle je bohužel to, co nikdo nevidí. Realita.

Věděla jsem, že už neusnu a že pokud by se mi to podařilo, tak se mi zase bude zdát ten hnusný sen, neboli vzpomínky.

Vyběhla jsem z pokoje rychlostí kulového blesku, přímo do společenky. Možná jsem si myslela, že té noční můře uteču.

Sedla jsem si na gauč a sledovala krb, ve kterém už ale žádný oheň nebyl. Mohlo být kolem půlnoci a společenka byla dočista prázdná.

Seděla jsem tam jenom k tílku a kraťasech na spaní, byla mi zima, ale to jsem se pokusila nevnímat. Slzy mi stékali po tvářích, ale úplně samy, jenom při myšlence jenom na tu vzpomínku.

„Beo?” otočila jsem se za hlasem, aniž bych si uvědomila, že mám uslzené oči.

„Regulusi?” hned si ke mě klekl a s otázkou v očích na mě koukal a snažil se ze mě přečíst, co se stalo.

„Co se ti stalo? Udělal ti někdo něco? Jestli jo, řekni mi kdo to byl a já si to s ním vyřídím-”

„Ne” umlčela jsem ho pouhým šeptnutím, měla jsem sklopenou hlavu. Prstama vzal mojí bradu a donutil mě, abych se na něj podívala. „Zdál se mi zase ten sen, ta vzpomínka” zašeptala jsem.

Na nic nečekal. Sedl si vedle mě a uvěznil mě v objetí, ruce mi obmotal kolem pasu a já si položila hlavu na jeho hruď. Poslouchala jsem pouze tlukot jeho srdce, který mě postupně i s hlazením po vlasech uklidňoval, až jsem nakonec podlehla únavě a zase jsem usnula.

Ale tentokrát do klidnějších snů.

slavnostně přísahám, že jsem připravena, ke každé špatnosti

tak tu máme další kapitolku a ten záhadný byl regulus, jeho tady musím mít, protože je to jedna z mých oblíbených postav

jaký máte na reggieho názor vy?

každopádně, vím že sestry Blackovi jsou jinak staré, ale já je tady prostě chci mít, to samé lucius

v další kapče se můžete těšit na jamese a taky siriuse :D

tak zase v pondělí amigos

neplecha ukončena