Regulusi, prosím

402 25 2
                                    

Ten večer jsem musela zajít za Regulusem a promluvit si s ním. Chtěla jsem vědět důvod jeho chování a taky to napravit.

„Ahoj" sedla jsem si k němu na gauč, on mi však neodpověděl a dál se věnoval knize v klíně. „Co tě žere?" zeptala jsem se s trochou arogancí v hlase, čehož jsem poté litovala. Zavřel knihu tak hlasitě, ze se celá společenská místnost otočila.

„Ptáš se co mě žere? Zkus trochu zapřemýšlet, Beatrice! A do té doby mi nelez na oči" řval na mě, ale poslední větu zašeptal, zvedl se a odcházel. To jsem ale nemohla dopustit, proto jsem ho chytla za zápěstí a podívala se mu do očí, kde jsem viděla smutek.

„Regulusi, prosím" měla jsem slzy v očích zřejmě mu mě začalo být líto, tak mě chytl za ramena a odtáhl pryč.

„Fajn, trochu mě vadí, že.... no že..." nemohl najít ta správná slova a furt se zadrhával, což mě neskutečně vytáčelo.

„Regulusi, zkrať to prosím" zřejmě mu došlo, že nemám ráda obkecávání a tak šel rovnou k věci, rozhodně nebyl jako jeho bratr, ten by si totiž furt mlel svojí.

„Vadí mi, že se bavíš s mým bratrem" po tomhle se díval všude jinam, jenom ne na mě.

„Co?" nic jiného mě v tu dobu nenapadlo, ani jsem nedokázala najít důvod, co mu na tom vadí.

„Vím, že je to už jenom můj problém a ty za to nemůžeš. Promiň, že jsem tak vyjel"

„Ale proč ti to vadí?"

„To se moje drahá Bei Bei, nedozvíš" pohladil mě po tváři a hned na to zmizel, nepochopila jsem to, ale nic jiného mi nezbylo.















slavnostně přísahám, že jsem připravená, ke každé špatnosti

vím, že je to krátké, tak vydám ještě jednu kapitolu, aby se neřeklo

btw proč si myslíte, že to regovi tak vadí? 🤔

to se dozvíte až v dalších kapitolách

neplecha ukončena

krev není vše | hp ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat