James se změnil

369 25 3
                                    

„Tak co Lily, co máš s Jamesem a vyklop to hned” vyzvídala jsem svou rudovlasou kamarádku, která šla vedle mě po chodbě.

„Vůbec nic” řekla a snažila se dívat všude okolo, jenom ne na mě.

„Já vím, že spolu něco máte, mám své zdroje. Třeba Rema, Petera a tak” s tímhle jsem jí určitě dostala a začala se červenat.

„Fajn, chodíme spolu!” vychrlila ze sebe, pár lidí se otočilo. Já jsem nadšeně vypískla a skákala po chodbě, jako králík na drogách.

„A jak se to stalo? Ještě před nějakou dobou si ho přeci nenáviděla”

„Já nevím, on se změnil. Chová se více dospěle a hlavně si odpustil ty hloupé pozvánky na rande.” začala snít a mělo bylo jasné, že teď neuslyším o ničem jiném než je James.

„A jak to je se Siriusem?” zeptala se, od toho incidentu, uběhl už týden a já s ním zase nemluvila. Vždycky jsem mu řekla, že je to srab a já se se srabama nebavím.

„Pořád stejný, však t-” nestihla jsem to doříct, protože onen zmiňovaný chlapec si to mířil přímo k nám. „Kurva” vypadlo ze mě, načež mě Lily praštila učebnicí.

„Moje dráha, milovaná, Beatrice! Odpusť mi to prosím” žadonil a už byl zase u mě, Lily se raději vypařila a zase jsme tam zbyli my dva.

„Už jsem ti něco říkala, Blacku” chystala jsem se odejít, ale on mě chytl za zápěstí.

„Notak, princezno, dej mi ještě šanci” udělal na mě psí kukuč a já jsem se koukala někam jinam, abych mu to neodkývala.

„Jdi k čertu, Blacku, nech mě prostě být” žadonila jsem zase já, on mě chytl za ramena a přinutil mě, abych se mu podívala do očí.

„Prosím” tentokrát jsem jeho lítostnému pohledimu neodolala.

„Fajn!” zařvala jsem na něj a odcházela pryč, on ale za mnou spokojeně cupital.

„Výborně, děkuju lásko, jsi nejlepší!” říkal mi během cesty, a já už musela být rudá vzteky.

„Přestaň mi tak říkat! Nechodíme spolu a nikdy nebudeme” divila jsem se, že jsem nevybouchla vzteky.

„To se ještě uvidí” pocuchal mi vlasy a hned odběhl pryč, na nic jsem nečekala a běžela za ním.

„Já tě dostanu, Blacku!” hulákala jsem a snažila se ho doběhnout, to bylo stejně marné, protože hraje famfrpál a je rychlejší. Zmizel v učebně a než se schoval za dveře, poslal mi vzdušnou pusu.

V tu chvíli jsem byla opravdu naštvaná, že jsme neměli hodinu s Nebelvírem, jinak bych mu to hezky oplatila.

A takhle nějak tu ubýhali dny v Bradavicích.

krev není vše | hp ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat