,,Nikolo, kde jsi byla?" Přiběhnu do chodby, když uslyším klapnutí dveří.
,,Venku." Řekne skoro neslyšným hláskem a pohled sklopí na své okopané vansky.
,,Venku? Je pět ráno!" Zakřičím na ni. Jen kývne hlavou a poté se prostorem rozlehne tiché popotahování. Přes kapuci mé mikiny, kterou má na sobě, ji nevidím do obličeje.
,,Nechtěl jsem křičet, jen jsem měl strach." Obejmu ji. Ona zvedne hlavu a svými hnědými oříšky, se zadívá do těch mých.
,,Neplakej." Otřu ji palcem slzy, které ji stékají po tvářích.
ČTEŠ
MY GOLD KID
FanfictionMůj nejlepší kamarád se nečekaně dozvěděl, že má dítě. Snažil jsem se pro tu malou být dobrý strejda a mě samotného by nikdy nenapadlo, že se to může stát i mně. Že i já budu mít doma svoje štěstí... ___________________________________________ Další...