MY GOLD KID

- 5. kapitola -

Niky odpočítává posledních pár dnů do Vánoc. Slíbil jsem mámě, že ji přijedu navštívit a chci ji Niky představit.

,,Dopij čaj a pojedeme." Moc nadšená z toho není. Jdu si ještě pro potřebné věci, obuju si boty, obleču bundu a pak jen čekám na Nikol, která přijde konečně na chodbu. Taky si obuje boty a obleče bundu. Sejdeme schody a nasedneme do auta.

Odpoledne Niky předám Jakubovi. Myslel jsem si jak někam půjdu, ale dopadlo to tak, že nakonec skončím ve studiu, protože se vydání alba blíží rychleji a rychleji.

,,Kdy pojedeme navštívit babičku?" Zeptá se do prázdna.

,,Myslíš od maminky?" Jen přikývne.

,,Po Vánocích nebo až po novém roce." Odpovím ji.

,,To je za dlouho." Postěžuje si.

,,Já vím, ale já musím pracovat." Nic na to neřekne. Brzy zastavíme u domu a vystoupíme. V kapse najdu klíče a odemknu dveře.

,,Čau." Pozdravím Dana, který zrovna prochází chodbou.

,,Čau." Odpoví mi a pokračuje dál v cestě.

,,Mami, Dominik je tady!" Zakřičí.

,,Ta Iza roste a kde máš Jakuba?" Holky si jsou celkem podobné a když je člověk nevýdá denně, tak nevidí rozdíl. Navíc rodiče nikdy Niky neviděli.

,,To není Iza." Máma si mě zvláštně prohlédne.

,,To je Niky." Dopovím.

,,A ta je čí?"

,,Moje." Když tohle vyslovím, tak málem omdlí.

,,Jak se to, no to... Stalo." Sedneme si ke stolu a já si Niky dám na klín.

,,Ahoj, Izo." Přijde Dan a Niky se zamračí.

,,To není Iza." Řekne máma.

,,Pak ti to vysvětlím. Vezmi ji prosím vedle." Niky ví, co to znamená a tak jde i sama.

,,Pamatuješ na Katku?" Máma přikývne.

,,Je jí podobná." Mámě následně odvykládám celý příběh od začátku do konce.

,,Proboha, kdybys potřeboval pomoct, tak klidně zavolej." Řekne, když si všechno poslechne. Následně jdu do obýváku, kde stejný příběh odvyprávím Danovi a tátovi s tím, že Niky je v kuchyni a pomáhá mámě.

,,Oběd je hotový." Přijde do obýváku Niky. Jdeme do kuchyně, kde si sedneme ke stolu. Máma nám dá na talíř jídlo a všichni se do něj pustíme.

-

,,Niky, pojedeme." Přijdu do obýváku, kde s Danem hraje nějakou deskovou hru.

,,Já ještě nechci." Protestuje.

,,Ty nechceš vidět Izu?" Najednou jako by ji přeplo.

,,Jo, chci."

,,Tak mi jedeme." Řeknu mámě. Ta na mě kývne a rozloučím se s ní a s Danem. Jdeme k autu, nasedneme a jedeme k Jakubovému domu.

,,Čau."

,,Čau."

,,Ahoj." Pozdraví ho Niky.

,,Ahoj." Přiběhne ke dveřím Iza.

,,Tady má věci." Předávám Jakubovi tašku z věcma. Holky zmizely někam dovnitř.

,,Ještě musím do studia, tak ahoj."

,,Fajn, zatím." Řekne, já se otočím a vydám se k autu, do kterého nasednu a jedu směrem do studia. Dlouho netrvá a já parkuju vedle známé budovy.

,,Čau." Pozdravím Radka, když konečně vyjdu schody a odemknu dveře.

,,Čau." Sednu si vedle něj a dívám se, jak hraje hru.

,,Celkem ti to rodičovství sluší. Konečně se zajímáš i o jinou holku než na jednu noc." Prohlásí a nevěnuje mi ani jeden pohled.

,,Jasně." Odpovím mu ironicky, i když vím, že má pravdu.

~
Lidičky, doufám, že jsem vám chyběla. :D

Kapitola opět pozdě, tak jako vždy, ale musíte pochopit, že jsme se všichni vrátili do školy a není to úplně jednoduché. Čas na psaní je minimální, ale musíme myslet pozitivně. Takže doufám, že se vám kapitola líbila a za pár dnů se tady snad sejdeme znovu. <3