Something like friends

3.část

Jerri

Píp. Píp. Píp.

Nahmatám budík a třísknu do něho ať se konečně ztiší. Copak nechápe, že chci ještě spát?!

Jenomže, moje skvělá babička za 5 minut otevře dveře, roztáhne závěsy a budí mě s tím, že je čas jít do školy.

"Tak už konečně vstávej. Nebo chceš snad přijít pozdě?" tak tohle říká skoro každý den, protože ve škole nemám moc kamarádů a tak se mi tam vůbec nechce.

Dnes se ale od ní nechám ukecat a konečně vstávám z postele.

Snídani rychle se oblíknu, snídani si vezmu do ruky a rozloučím se. Kruciš! Babička měla pravdu, mám už 5 minut zpoždění. Snad to stihnu. A tak jsem rychle vyběhla, se snídaní v ruce, k autobusové zastávce.

Uff. Oddychla jsem si, protože autobus tam ještě stál a nabíral poslední cestující.

♣♣♣

Škola proběhla jako každý den. Děs běs! Navíc jsem dostala kouli ze zemáku. Blbá úča. Ale doufám, že mě babča i přes tu pětku na párty pustí. Jinak mě Jane zabije.

Vyšla jsem před školu a všimla si, že kousek od autobusové zastávky se po někom rozhlíží Jack, kluk, který mi nedá pokoj. Nemůže pořád pochopit, že s ním prostě nebudu chodit. Furt dolízá a strašně si chce hrát na kamaráda i když to tak vůbec není. Kéž bych ho už nemusela nikdy vidět.

Jenomže právě v tu chvíli na zastávku přijíždí můj autobus a mě nezbývá nic jiného než si pospíšit k zastávce. Jenže on se mi postavil do cesty a něco na mě mluví.

Snažím se ho ignorovat, ale on mě pořád nechce nechat nastoupit. Tak ho vší silou odstrčím stranou a na poslední chvíli nastoupím, zrovna když řidič už začal zavírat dveře.

Řidič se po mně zle podívá, jakobych snad já mohla za to že nastupuju takhle pozdě.

♣♣♣

Po škole si jdu zaběhat. Tím si vždycky utřídím myšlenky.

Večer, po sprše a večeři, dostávám textovku od Jane.

Abych vám to vysvětlila, s Jane se známe už od školky, ale asi ve třetí třídě se její mamka rozhodla přestěhovat se na opačný konec města. A tak musela Jane změnit školu. Avšak naše přátelství nám vydrželo i dál. Teď se spolu vídáme skoro každý víkend. je to moje nejlepší kamarádka.

Jane: Dneska ve škole hrůza! :(( Co ty?

Vy: To samé! :'( A navíc pětka ze zemáku. Modlím se ať mě babča na tu párty pustí.

Jane: A i kdyby ne tak můžeš říct, že se jdeme ke mně učit ;) neboj nějak to uděláme. Ale ten kluk se ti bude určitě líbit, má.....

A tak to pokračovalo až do hluboké noci...