Something like friends

5.část

Jerri

Rychle jsem popadla knížky a vyrazila na poslední hodinu.

Byla to historie. Snad jediný předmět, který mě baví.

Jenže dneska mě nenadchla ani tahle hodina. Výklad byl nudný a já už začala přemýšlet co si na sebe večer vezmu.

Šaty a lodičky? Nebo spíš nějaké cool triko a vansky?

Až když zazvonilo, rozhodla jsem se pro nové tričko s vtipným nápisem: White is the new black (obrázek), k tomu černé kraťasy a moje milované vansky.

Takhle moc často nad oblečením nepřemýšlím, ale dneska se opravdu nudím. A Jane přijde až v 18:00.

Mohla bych si třeba umýt hlavu, nebo nalakovat nehty. Možná bych mohla vyzkoušet tu novou kulmu, co mi babička koupila.

Už mi z toho vážně trochu hrabe. Prostě jak půjdu tak půjdu.

♣♣♣

Crnn. Crnn.

Vylekaně jsem otevřela oči.

Hodiny ukazovaly 18:01. Né. Jak jsem mohla usnout?

Už jsem slyšela Jane jak stojí u dveří a baví se s babičkou.

Honem jsem ma sebe hodila věci co jsem vybrala ráno a pospíchala ke dveřím.

"No to je dost že jdeš," poznamenala suše Jane hned jak mě uviděla.

"Promiň, nějak se mi povedlo usnout. Můžeme jít?" zeptala jsem se s pohledem otočeným na babču.

"Samozřejmě děvčata. Takže se uvidíme zítra po obědě. Kdyby něco zavolej. Užijte si tu vaši dámskou jízdu," popřála nám ještě a zavřela za mnou dveře.

"No jasně, už se těším na tu naší jízdu," poznamenala jsem a obě jsme se daly do smíchu. Byl to takový nás soukromý vtip.

♣♣♣

Po nekonečné cestě městskou hromadnou dopravou jsme konečně stály před docela velkým domem, ve kterém se to dnes pořádalo. Párty už byla v plném proudu.

Všude po trávníku se váleli lidi v různém stadiu opilství.

Nejhůř na tom byl asi kluk co běhal po celém pozemku úplně nahý, tomu jsme se s Jane smály asi 10 minut.

Pořád jsme se smály, když Jane zaklepal na rameno nějaký hezký kluk.

"Tak jste nakonec přišli. To jsem rád. My dva se ještě neznáme, ahoj já jsem John pořádám tuhle párty," představil se a podal mi ruku, abychom si potřásli.

Ráda jsem ji přijala.

Chvíli jsme si spolu povídali. A potom mě pozval na panáka.

Rozhlédla jsem se po Jane, ale ta už musela být pryč delší dobu.

Sedli jsme si vedle sebe u baru a jeden kluk co to tam obsluhoval nám podal dva panáky vodky.

♣♣♣

"Awrle j-grr tiy rikaem, jsrme presnto f pohrde!" křikla jsem na Johna, který mě určitě neslyšel přes hlasitou hudbu.

Už jsem v sobě musela mít nejmíň 8 frťanů a začalo být docela těžké udržet se na nohou.

"Nechceš jít někam kde je víc klidu?" zeptal se mě mnohem míň opilý John.

Odpovědět bych asi nezvládla a tak jsem jen kývla hlavou.

Zavedl mě k sobě do pokoje, zavřel za námi dveře, zhasl a prudce mě k sobě otočil.

"Konečně jsme sami," řekl a shodil mě na postel.

Snažila jsem se mu vyklouznout, ale v mém stavu to bylo dost těžké.

Začal mě ošahávat a drsně líbat. Tak to teda ne! V tu chvíli jsem naprosto vystřízlivěla.

Prudce jsem ho odstrčila a vyrazila ke dveřím.

Slyšela jsem jak za mnou zařval: "Ty kurvo jedna, cos čekala že budeme dělat!?"

Práskla jsem za sebou dveřmi a rychle utíkala ze schodů.

Snažila jsem se najít Jane, jenže jsem ji nikde neviděla.

Tak jsem se vydala k hlavním dveřím.

Když tu jsem vrátila omylem do nějakého kluka.

Pres slzy v očích jsem mu pořádně neviděla do tváře.

"Co to do prdele děláš?! Příště se čum na...," v tu chvíli se na mě poprvé podíval a zmlkl. Opile na mě zíral.

"Bože, fakt promiň! Proč jsou všichni kluci zasraní debilové?!" vykřikla jsem naštvaně přes všechny slzy a ponížení.

Už jsem se na toho kluka znovu nepodívala, beztak další kretén.

Tahle párty byla naprostá katastrofa, pomyslela jsem si když jsem zavírala vchodové dveře.

*Že by osudové setkání? :o :)*

*Lucc*