Something like friends

1.část

Jerri

Ani nedokážu říct jak mě naštval. Tak já se za ním vláčím přes půl města, jenom proto aby mi řekl, že jede někam do prdele? Tak to teda ne! Jak jsem zase mohla naletět někomu takovému? Ani sama nevím.

Tohle už byl asi 8 kluk se kterým jsem se musela rozejít. Já snad nikdy nepotkám nikoho, koho bych měla opravdu ráda a on mě.

Sklíčeně jsem otevřela dveře od bytu, kde bydlím se svojí babičkou, protože moje matka je závislá. Teď je někde...no vlastně ani nevím kde a je mi to celkem jedno. U babičky je vždycky dobře. Umí skvěle vařit a když jsem smutná, umí mě rozesmát.

"Ahoj, babi," křiknu, ale nikdo se neozývá. Asi šla zase ke kamarádce.

Jdu do pokoje, hodím tašku na postel a zapnu počítač.

Jak jinak, prvně jdu na facebook.

Nová zpráva od Jane.

Jane: V neděli jeden moooc pěkný kluk pořádá párty! A čistě náhodou je to i můj kamarád :O :3, jdeš?

Moc dobře vím, že mě s ním bude chtít dát dohromady, ale za zkoušku nic nedám.

Vy: Dobře půjdu :D, ale žádné trapárny jako minule! Rozumíš? ;)

Hned mi odpověděla.

Jane: Rozkaz pane! :D těším se :3* vyzvednu tě v 18:00 v pátek :** Zatím zlatoo.

S tím jsem se odhlásila a šla si udělat jídlo.

Třeba tohle bude ten pravý kluk. Možná. Ale pokud to bude jenom další debil, co mě chce dostat jenom do postele, končím se seznamováním a počkám si až na toho pravého.

*Jsem tu s novou částí :), vím že to moc lidí nečte, ale stejně budu psát dál ;)*
*Lucc*