Something like friends

6.část

Nick

Colby pro mě přišel přesně v 17:00 jak slíbil.

Naštěstí měl otec moc práce, takže ještě nebyl doma. Jinak bych musel utéct oknem.

♣♣♣

Když jsme docházeli k domu, všiml jsem si, že všude okolo jsou různé balónky a takové ty barevné třásně. Tohle teda bude dobře rozjetá párty.

Zazvonili jsme a skoro vůbec jsme nečekali. Otevřel nám napůl opilý kluk držící v ruce flašku s vodkou.

"Čáute!" pozdravil nás zvesela, i když jsme se nikdy předtím neviděli. To bylo určitě tím alkoholem.

"Ahoj, nevíš kde je John?" zeptal se ho Colby.

"No jasně, že vím. Vzadu, v obýváku. Balí tam nějakou kočku."

A tak jsme šli do obýváku. Když jsem vstoupil uviděl jsem Johna na velké pohovce jak se objímá s nějakou holkou. Takže ten kluk nelhal.

Přišli jsme k němu.

"Nazdar kámo!" snažil jsem se překřičet hudbu.

Okamžitě se otočil.

"Nazdar," vstal ze sedačky a ta holka někam odešla. Ani jsem ji neviděl do tváře. "Už jsem myslel že nepříjdete. Tak jak se vám líbí párty, co?" zajímal se hned

Už měl něco vypito, ale pořád na tom byl líp než ten kluk co nám otevřel.

"Super, fakt se ti povedla. Ale zatím jsem neviděl žádné pití," přišel jsem se sem přece trochu odvázat.

"V kuchyni je celý bar. Nabídni si na co máš chuť. Ale teď mě omluvte, někam se mi ztratila moje holka," a s tím ji odešel hledat.

♣♣♣

"No tak! Házej!" křičel na mě Colby. Chtěl abych mu hodil ještě jednu flašku s koňakem.

Hodil jsem.

Asi to nebyl úplně dobrý hod. Ani nejlepší nápad. V mém podnapilém stavu jsem se trošku netrefil a láhev se rozbila o stůl. Všude byly střepy a rozlitý alkohol.

"To nevadí. Zkus to ještě jednou!" křičel zase Colby.

Vzal jsem další láhev, i když už začali ubývat.

Tentokrát se mi hod povedl.

Někdo mi zaklepal na rameno.

Byla to pěkná blondýna v krátkých šatech a na vysokých podpatcích. I její výstřih byl poněkud..odhalený.

"Ahoj. Já jsem Amber. Nechceš si jít zatančit?"

Pěkná holka se nikdy neodmítá. To je moje zásada. "No jasně!" odpověděl jsem.

Na parketu jsme to pěkně roztočili. Ochomýtala se kolem mě a bylo na ní vidět, že chce víc než jenom se mazlit..

Asi po hodině tančení mě začalo škrábat v krku.

"Chceš něco k pití?" zeptal jsem se Amber.

"Jo ráda. Tak já tady na tebe počkám."

Došel jsem do kuchyně. Mám nalít něco do sklenky nebo radši vzít celou láhev? Rozhodl jsem se pro láhev.

Chtěl jsem se vrátit tak jak jsem přišel. Přes vstup z kuchyně do obýváku. Jenže za tu dobu co jsem přemýšlel se to tam nějak ucpalo. Bylo tam tolik lidí, že jsem se rozhodl vzít to přes chodbu.

Už jsem viděl Amber když...

Do mě někdo vrazil. Nevím kde se ve mně vzala ta zlost, asi tím alkoholem.

"Co to do prdele děláš?! Příště se čum na...," zmlkl jsem.

Ta holka byla nádherná. Měla tmavé dlouhé vlasy a oříškové oči. Musel jsem vypadat hodně divně. Opilý kluk co nese další láhev pití a čumí na ni jak na ducha.

"Bože, fakt promiň! Proč jsou všichni kluci zasraní debilové?" křikla na mě.

Teprve teď jsem si všiml jak má červené oči. Po tváři ji stekla slza.

Chtěl jsem se zeptat co se stalo a to nedorozumění smazat, ale ona už najednou nestála přede mnou. Rozhlédl jsem se jestli třeba nešla na záchod. Ale ona nikde.

Někoho takového jsem až do teď hledal.

Podíval jsem se zpátky do obýváku, kde Amber už balila další takové kluky jako já.

Otevřel jsem si láhev a pořádně se napil.

"Neviděl jsi tady utíkat tu holku co se mnou byla v obýváku?" zeptal se mě John, který přiběhl z patra.

"A jak vypadala?"

"Měla takové dlouhé hnědé vlasy, fakt kočka," odpověděl.

To snad ne! Ona je Johnova holka?! Proč se vždycky musím do někoho zamilovat i když ji vůbec neznám?

"Jo už odešla."

"Sakra! Už jsem ji skoro měl, ale ta kurva se se mnou nechtěla vyspat!" vztekal se John.

Aspoň, že ta holka měla trochu rozumu. Podíval jsem se na Johna, a řekl, asi to zase bylo tím alkoholem.

"Víš některé holky mají srdce," už jsem tady nechtěl být.

Prostě jsem odešel.