8.část

139 23 5
                                    

Nick

Taková náhoda, ze všech holek vrazím zrovna do ní. Moc se mi líbí, ale nevím..ještě nikdy jsem tak moc o žádnou holku nestál. Měl jsem jich jen pár. Bohužel to byly samé krávy a namyšlené nány co mě chtěli jen kvůli vzhledu.

Praxe - jediné místo kde se mi dobře přemýšlí.

Když pracuju nebo si povídám s kámošema, cítím se šťastně.

♣♣♣

Bohužel jsme dneska měli praxi jen asi 4 hodiny. Dodavatel se spozdil se zásilkou stavebních plechů.

Teď jedu metrem k otcově bytu. Vůbec tam nechci, ale musím si vzít čisté oblečení a osprchovat se.

Odemknu dveře. Ticho.

Vstoupím dovnitř. Nejdřív si odnesu batoh do pokoje a vezmu si první triko po kterém šáhnu a černé džíny.

Otec má asi zase nějaké jednání, protože na ledničce jsem našel vzkaz:
Vrátím se pozdě v noci, jídlo si kup.

Opravdu originální zpráva, to mohl vymyslet jedině on.

Po rychlé sprše jsem se rozhodl, že se půjdu projet na skatu. Ještě před pár měsíci jsem byl na rampách každý den, ale teď už jsem tam dlouho nebyl. Popral jsem se tam s jedním debilem, co do všech jenom vrtal. Jenže on tam měl svoje kámoše. Ti mi to potom dali pořádně sežrat.

Ale i kdyby mě chtěli znovu zmlátit už je mi to jedno. Dost jsem posiloval a oni zase nejsou takoví borci, aby si troufli na víc lidí najednou.

Vzal jsem prkno a šel.

♣♣♣

"Mago, jsi to ty!?" kdo jiný než Jack by mě mohl oslovit tou starou trapnou přezdívkou.

"Ještě jednou mi tak řekneš tak se neznám!" varoval jsem ho se smíchem.

"Klídek brácho," smál se. "Už jsi tu dlouho nebyl."

"Nebyl čas. A v posledním měsíci ani nálada..." řekl jsem.

"Pořád tě prudí fotr?" zeptal se narovinu.

"Dá se říct," mrkl jsem na něho.

Chvíli jsme jezdili. Stále mě to baví. Ten pocit, když se odrazím. Jako bych byl svobodný. Jenže nejsem...Zatím.

Zašli jsme si na zmrzku a vychlazenou Pepsi.

"A co ty a holky?" zeptal se najednou, když jsme dopili Pepsi.

"Ale...moc si s nima nerozumím. Ani nevím co říkat." mám mu říct o Jerri? Ale jo, možná mi nějak poradí. "Teď jsem se však odhodlal pozvat jednu fajn holku na rande."

"Tak povídej," vyzval mě.

Řekl jsem mu všechno co se stalo na té oslavě i včera, když do mě vrazila...

Nakonec jsme jezdili až pozdě do noci. Jack je skvělý kámoš. Jsem rád, že ho mám.

A zítra se uvidí, jak to bude s Jerri...

*Dala jsem si menší pauzu, ale teď se zase budu snažit přidávat kapitoly aspoň 2x do týdne :)*
*Jestli chcete věnovat kapitolku, napište do komentáře*
*Lucc*

Something like friendsKde žijí příběhy. Začni objevovat