Loving enemies

6.

,,Co tu hledáš?"zeptala jsem se ho.

,,Nemám rád moc hluku, chodím sem často."odpověděl, vzal mi můj drink a napil se z něho.
,,Bacha ať ode mě něco nechytneš."ušklíbla jsem se na něj.
,,Ajo Starková, to je pravda."oplatil mi úšklebek ale stejně se znovu napil.
,,Koukal jsem, že se líbíš klukům."řekl
,,Toho jsem si nevšimla."zalhala jsem, věděla jsem, že to je pravda.
,,Nechápu sice proč se jim líbíš ale budiž."dodal
,,Pf beztak jen žárlíš protože mě tajně miluješ a tahle nenávist ke mně byla jen zástěrka"odfrkla jsem si a stále jsem na tváři měla svůj ironický úšklebek, který jsem zdědila po tátovi.
,,To určitě."zasmál se a podal mi sklenici s alkoholem a já se napila.
Cítila jak se mi motá hlava. V mém podnapilém stavu mi Kapitán nepřišel tak moc odpudivý. Bylo to divný.
Dopila jsem svůj drink a rychle jsem vstala a vzala ho za ruce.

,,Co děláš?"zeptal se ale nebránil se.
,,Jsem opilá a chci tancovaaat teď a mm ttady."zamumlala jsem hlasitě a nechápu upřímně, že mi rozuměl protože v opilosti jsem srozumitelně fakt nemluvila.

Chytnul mě za pas a do rytmu hudby, která hrála uvnitř budovy, jsme se pohupovali. Koukala jsem na něj a najednou mi přišlo, že nejsme dva lidi co se nenávidí. Bylo to zvláštní. Začala hrát pomalá písnička a my byli ještě o něco blíž sami sobě. Svítily nad námi hvězdy a my si celou dobu zírali do očí.
Naklonil se ke mně a od polibku nás dělil asi centimetr. Nechápala jsem, co se to děje.
Zavřela jsem oči ale místo polibku jsem uhnula a začala zvracet. Udělalo se mi zle a to nám zkazilo ten moment. I když je to možná dobře.
,,Bože, to se mi ulevilo."zamumlala jsem, když jsem ten alkohol alespoň trochu dostala ze sebe se mi udělalo líp.
Steve nic neříkal, přišel ke mně a chytnul mi vlasy abych si je nepozvracela.
,,Díky Rogersi."řekla jsem celá špinavá.
,,Si to u tebe vyberu Starková."odpověděl.
Chytnul mě do náruče a to bylo to poslední, co si pamatuju.
***