Loving enemies

28.

Ve složce jsme měli napsanou jeho adresu a tak samozřejmě první místo kam jsme se vydali byl jeho dům. Když jsme dorazili na místo, byla už všude tma a jediné co trochu svítilo byly pouliční lampy.
,,Tady je to."řekl mi Steve a přikrčil se.
,,Nekecej Sherlocku."ušklíbla jsem se a on protočil oči. Měli jsme štěstí, James byl doma. Se Steve jsme zírali do okna, kde se svítilo.
,,Co tam dělá?"zeptala jsem se ale bylo mi to jasný.
Na zdi měl tabuly na které měl vpodstatě celý jeho plán. Byl tam název akce, na kterou se chystal jít. Německy moc neumím ale pochopila jsem, že je to nějaká akce pro děti a rodiče. Prohlížel si svůj plán a pak se podíval do okna.
,,Kurva."sykla jsem a zkrčila jsem se.
James si mě ale naštěstí nevšiml.
,,Jazyk."zabručel Steve a teď jsem pro změnu protočila oči já.
Znovu jsme oba dva nahlédli do okna. Upevňoval na sebe bombu ke které měl ovladač. Měl v plánu všechno odpálit na té dětské akci. Rychle jsem vytáhla mobil a vyhledává jsem kdy se ta akce koná.
Ukázala jsem to Stevovi a ten přikývl.
,,Zítra ho budeme celý den sledovat a těsně před tou akcí ho zatkneme."rozhodl Steve a já souhlasila. Ano, mohli jsme ho zatknout okamžitě ale sledovali jsme ho jenom chvíli a my museli mít jistotu, že všechno bude probíhat hladce. Museli jsme znát svoji "oběť".
,,Pro dnešek jdeme do hotelu, stejně šel James spát, měli bychom jít taky."zívla jsem a Steve souhlasil.
Společně jsme se dopravili na hotel a když jsme došli na náš pokoj, oba dva jsme sebou práskly do čistě povlečené postele.
,,Jdu do sprchy."řekla jsem a Steve přikývl. Vešla jsem do koupelny a zamkla se.Dala jsem si horkou sprchu a v té jsem přesvědčovala samu sebe abych si se Stevem konečně promluvila.
Když jsem vylezla ze sprchy, vzala jsem si kraťásky a průsvitné tílko na spaní.
,,Můžeš jít."řekla jsem mu, on si mě nejprve projel pohledem a pak se šel také osprchovat.
Mezi tím, co byl ve sprše jsem se koukla na mobil. Byla tam dlouhá zpráva od Buckyho, jak mu moc chybím a ať jsem opatrná. Musela jsem se nad tím pousmát. Když už jsem se chystala mu odepsat, otevřely se dveře a v nich stál Steve. Jediný co měl na sobě byly kraťasy. Triko neměl a tak se mně naskytl pohled na jeho vypracované tělo, na kterém byly ještě mokré kapičky. Cítila jsem jak se mi rozbušilo srdce.
Nic neříkal a já taky ne. Bylo ticho ale po chvíli jsem to ticho konečně prolomila.
,,Rogersi, vím, že moc nepiješ ale když už tady máme to šampaňské..nechceš si se mnou dát skleničku?"zeptala jsem se. Najednou ze mě spadla všechna únava.
,,Tak sklenička mě nezabije."usmál se a já nalila tedy jemu i mně.
Pak jsem mu skleničku podala, ťukli jsme si a u toho jsme si zírali do očí.
,,Ehm takže chtěla jsem s tebou o něčem mluvit.."začala jsem ale před tím než jsem pokračovala jsem si pořádně lokla šampaňského na kuráž.
,,..Jde o to, že už se nemůže opakovat to, co se mezi námi stalo."řekla jsem a polkla jsem.
On se na mě podíval.
,,Jasně, máš pravdu. Bucky je můj nejlepší kamarád, nesmí se to dozvědět,nechtěl bych mu ublížit..nebo tobě."na poslední dvě slova dal Steve důraz.
,,Cítím to stejně."usmála jsem se na něj.
,,Od teď jsme jenom kamarádi."řekl a já nejprve pohlédla na jeho opálené tělo a pak jsem mu pohlédla do těch jeho modrých krásných očí.
,,Jo, kámoši, besties,bff, nejky-"začala jsem nervózně plácat blbosti. Bože, tak moc jsem se v tu chvíli styděla. Celá jsem úplně zrudla.
On mě chytl za ruku, seděl naproti mně a druhou rukou mě pohladil po vlasech.
Usmál se na mě a já mu úsměv oplatila.
,,Záleží mi na tobě kámoško."řekl a přiblížil se blíž mým ústům.
,,Mně na tobě taky kamaráde."zašeptala jsem a nevím, jak se to stalo ale políbila jsem ho.