13.

1.2K 47 2
                                    

,,No ehm-" zakuckala jsem se a už jsem ho chtěla odmítnout. Když v tom jsem si vzpomněla na Steva a tu jeho přiblblou Sharon.
,,Tak proč ne."vydala jsem ze sebe nakonec. Tajně jsem doufala, že tím Steva pořádně namíchnu.
,,Skvěle! Vyzvednu tě u tebe v pokoji v osm."zasmál se.
Všichni jsme sice jeli na ples společně ale chápu, že chtěl Bucky navodit atmosféru a tak jsem jenom s úsměvem přikývla.
Chvíli jsme si ještě povídali a po tom jsme šli domů se nejprve přivítat s agentkou a pak se připravit na ples.
Když jsme spolu s Buckym vešli do obýváku, kde už byli všichni kromě mého táty a Sharon.
Když si Steve všiml, že jsme s Buckym přišli spolu zamračil se a řekl:,,Vy dva jste teď spolu nebo co že jste přišli spolu?"
,,I kdyby tak nevím, co tobě je do toho."vyprskla jsem.
,,Můj milý kamaráde nejsme ale dnes se mi konečně podařilo vytáhnout tady Claire na rande, na ples jde se mnou."pochlubil se Bucky ale do toho se ihned vložil Clint s Thorem.
,,Příští ples si Claire zamlouvám já."řekl Clint.
,,A co já?"dodal Thor.
To už jsem se ale do konverzace vložila já.
,,Hoši, jsou důležitější věci než rande se mnou."zašklebila jsem se.
,,No to nevím teda."odfrkli si kluci společně.
Všimla jsem si Rogersova pohledu. Byl zkamenělý.
Najednou se ale rozrazily dveře s v nich stál táta, Fury a nějaká blondýna.

,,Tohle je Sharon Carter, jedna z našich nejlepších agentek. Je tu aby na vás dohlédla a pomohla vám, tak doufám, že ji tu přijmete."řekl Fury a táta se k němu přidal se slovy: ,,Tak tě tady vítáme, skoro všechny už znáš, hlavně teda Steva.., tohle je moje dcera Claire Starková, Legolas, Wanda, Sam a zbytek myslím, že už znáš."
Všichni, které Tony představil podali Sharon ruku.
Ačkoliv neochotně, udělala jsem to taky.
,,Jak jistě víš, dneska je ten ples a bylo by fajn, kdyby tě tam někdo doprovodil."dodal ještě táta a Steve, jako by na to čekal, se chopil slova.
,,Já Sharon doprovodím."usmál se na ni a mně se chtělo zvracet.
Nevydržela jsem to a uchechtla jsem se.
,,Co ti přijde tak vtipnýho?"zeptal se Steve a já na něj s nadzvedlým obočím zírala.
,,Radši nic Rogersi."odbyla jsem ho a odešla jsem z místnosti, kde na mě čekal Peter.
Věděla jsem, že ještě před plesem musím bohužel stihnout rychlý trénink s Kapitánem.
,,Jdu na trénink, po něm za mnou přijď mi pomoct vybrat šaty na ples a pokecáme."řekla jsem.
,,Přijdu neboj."usmál se a odešel.
Celá otrávená z toho, že musím vidět Rogerse jsem se převlékla do sportovního, udělala jsem si drdol a šla jsem do tělocvičny. I když to spíš ale vypadalo, jako kdybych šla na funus.
K mému překvapení jsem tam dnes byla dříve než Steve. Při čekání na něj jsem se rozhodla, že se alespoň protáhnu.
,,Ty jsi tak vtipný Steve!"slyšela jsem za sebou.
U dveří tělocvičny stála Sharon se Stevem.
Oba dva se smáli jako kdyby se právě sjeli tím nejlepším ve městě.
Protočila jsem oči.
,,Dost těhlech vašich bůhví co to vlastně je- jdem trénovat Rogersi, nemám na tebe celý den."vložila jsem se jim do toho.
Sharon vypadala trochu vystrašeně. Dala Stevovi pusu na tvář ,,Uvidíme se pak." řekla a odešla.

Loving enemies Kde žijí příběhy. Začni objevovat