20.

1K 38 5
                                    

Všichni čekali, co řeknu. Já sama jsem byla dost nervózní.
,,Takže.. když jsem po tom nedávném incidentu omdlela, ve snu mě navštívila maminka."začala jsem a všimla jsem si tátova výrazu, vždycky když přišla řeč na mámu, těžko to nesl.
,,..Vím, že to zní šíleně..ale díky tomu vím, kde přesně mají ty pošuci, co chtějí ovládnout zem základnu, taky vím, že musíme zaútočit hned zítra a taky vím, jak tohle šílenství zastavit."nadechla jsem se a ihned jsem se zase ujala slova.
,Když zastavíme tyhle magory, kdykoliv můžou přijít jiní, za stejným ne-li horším úmyslem. Jediné řešení jak se tomu vyhnout je zničit prsten. A já jsem jediná, která to může udělat."dopověděla jsem a všichni zůstali překvapeně stát.
,,Takže jestli to chápu správně..dnes zničíš prsten a zítra půjdeme a zaútočíme na ty magory?"zeptala se Natasha a já přikývla.
,,Dobře, takže to uděláme tahle-"ozval se Tony ale ká ho okamžitě přerušila.
,,Ne..tuhle misi povedu já protože jako jediná vím, co dělat."
,,Claire..Nemyslím si, že je to dobrý nápad."odpověděl poněkud naštvaně Tony.
,,Zkus mi pro jednou věřit, prosím."udělala jsem psí oči a Tony teda povolil.
,,Skvěle..jdu zničit prsten, vy se radši kliďte odsud, ať se vám ještě něco nestane."řekla jsem a všichni vykulili oči.
,,Snad si nemyslíš, že tě tu necháme samotnou."řekl okamžitě Bucky a ostatní kýblu na souhlas. Já si povzdechla ale věděla jsem, že přemlouvat je je marný.
,,Udělám to u tebe v pracovně."řekla jsem a všichni se se mnou vydali do tátovi pracovny.
Sundala jsem si prsten s položila jsem ho na stůl.
,,Vážně byste měli odejít, nevím jak nebezpečná dokážu být."zakňučela jsem.
,,Ani náhodou."řekl Tony.
,,Jsme v tom přece všichni společně." dodal Steve a vyměnili jsme si úsměvy. Všichni nechápavě a překvapeně zírali ale nikdo nic neřekl.
Zhluboka jsem se nadechla a dala jsem ruce nad prsten.
Zhluboka jsem dýchala a cítila jsem, jak se mi hrne energie do rukou a do konečků mých prstů. Vycházela ze mě červená sílá, cítila jsem, že se mi oči zbarvily do rudě červené a když jsem cítila čím dál větší sílu, která ze mě jde, jsem oči zavřela.  To, co ze mě vycházelo začalo sílit čím dál tím víc. Hodně jsem se snažila abych nikomu neublížila. Cítila jsem obrovský tlak. A najednou se místností rozlehlo bílé světlo a ozval se třesk. V ten moment jsem měla černo před očima a následně jsem omdlela.
Když jsem otevřela oči tak všichni Avengers stáli nakolnění nade mnou.
Promnula jsem si oči a rychle jsem se posadila.
,,Zničila jsem ho?"zeptala jsem se s po tváři mi tekla slza.
,,Ano holčičko, zničila."usmál se na mě táta a pevně mě obejmul.
,,Jsem na tebe pyšný."dal mi pusu do vlasů Bucky.
Chvilku po tom jsem se ještě klepala ale v přítomnosti ostatních se mi udělalo rychle lépe.
K večeru jsme se všichni sebrali a v obýváku jsme si udělali menší oslavu.
,,Nevím, jestli bychom měli slavit..zítra ještě musíme zlikvidovat ty pošuky."řekl zodpovědně Steve.
,,To už bude hračka."zasmála jsem se.
Všichni popíjeli, povídali si a já si všimla, že Steve se Sharon zašel někam pryč. Naštvalo mě to a hodně. Cítila jsem opět návaly jakési agrese a tak jsem se sebrala a okamžitě jsem šla za Buckym.
Mimochodem jsem zapomněla zmínit, že jsem už byla lehce přiopilá.
Došla jsem k Buckymu, který se zrovna vybavoval s Thorem, chytla jsem ho za ruku a začala jsem ho táhnout ke mně do pokoje.
,,Co se děje?"zeptal se nechápavě, já nic neřekla a strčila jsem ho na postel. Opilost ve mně míchala spoustu pocitů. Všechno mi bylo jedno.
Když Bucky ležel na posteli, sedla jsem si na něj.
,,Jdeme mít sex."řekla jsem a začala se svlékat.

Loving enemies Kde žijí příběhy. Začni objevovat