Slytherin Revenge

24) Konečný verdikt

"Poslední rok jsme s manželem doufali, že naše dcera dokončí školu a odcestuje do Belgie studovat kouzelnické právo. Jeden nebo druhý, jste zkazili dceřinu budoucnost, byť jste to ani jeden neměl v plánu," ujala se slova opět Pansyina matka.
"Neměla bys něco k tomu říct, Parkinsonová?"

Pansy však zarytě mlčela. Nebyla sama. Všem v místnosti bylo lehce špatně z toho, že už se konečně dozví pravdu.
"Koho ještě čekáte," vyštěkl Ron.
"Na lékouzelníka od svatého Munga. A byla bych vcelku ráda, pane Weasley, kdybyste v mém domě nekřičel," napomenula ho paní Parkinsonová.
"Jistě, omlouvám se, to ty nervy."
Místnost pohltilo naprosté ticho, které přerušil jen maličký Declan. Pansy se k němu sehnula, aby utišila jeho pláč.
Snad, aby nebylo takové ticho, se paní Parkinsonová zeptala, jestli si někdo něco nedá.
"Děkuji, ale ne, už chci jen vědět, jak to vlastně je,"řekl zdvořile Blaise.

Gwenog Jonesová ukončila další úspěšný trénink svého famfrpálového družstva a svolala své spoluhráčky zpět na zem.
"V dalším zápasu máme výhodu proti Puddlemerským v naší sestavě. Ginny, hraješ ještě líp než jsem čekala, pokud to bude při utkání tak super jako na dnešním tréninku, máme jisté místo v předních příčkách famfrpálové ligy."
"Vždyť ten zápas máme v kapse, Gwen," shodly se dívky z týmu, "nemusíš se bát, že prohrajeme."
Gwenog trochu zčervenaly tváře.
"Nejde o tým, ale o mou novou známost, děvčata,"pípla tiše.
"Tak to bude buď Roger Davies nebo Oliver Wood, co," utahovaly si z ní spoluhráčky.
Ginny je neposlouchala. Přemýšlela o včerejším rozhovoru s Dracem.

"A co bude Pansy dělat, když to dítě bude Ronalda? Uvědomuje si, doufám, stejně jako já, že můj bratr není na něco takového připravený, na roli otce," durdila se Ginny, "nevím, jestli má vůbec práci a bydlení, od konce školy se neozval. Blaise, narozdíl od Rona, má alespoň dům po své matce a slušnou hromadu zlata. A pokud vím, tak dělá na ministerstvu kouzel v komisi pro vymýšlení mudlovsky přijatelných výmluv. Má mnohem lepší podmínky pro výchovu dětí."
"To všechno moc dobře vím, jen se děsím toho, co se stane, pokud tvůj bratr bude biologickým otcem jejích dětí."
"To já taky, Draco," podívala se na hodinky a zděsila se, "už musím jít, škoda, že Hermiona musela být v práci. V pátek bude večeře u nás."
"To zní dobře, hlavně už budeme vědět, jak to je. I já jsem nervózní, a to už je vážné."

Na dveře sídla Parkinsonových zaklepal lékouzelník, Jasper Calhoun a jeho mladý asistent.
Upravil si rukou své vlasy, nervózně přešlápl z nohy na nohu a očekával, až jim někdo otevře. Znal tento dům velmi dobře z dob, kdy byl ještě malý. Nezamlouvalo se mu proto, že během několika minut se změní život jeho obyvatel. Sám doufal, že to nebude on, kdo oznámí Pansy a její rodině, kdo je vlastně otcem jejích dětí. Už slyšel kroky za dveřmi a za okamžik stál tváří v tvář paní Parkinsonové.
"Draco, co ty tady," nestačila se zeptat, jelikož Calhoun si právě odkašlal, aby na sebe upozornil.
"Pojďte dál, Jaspere," vyzvala staršího muže.
"Doufám, že nevadí, že jsem si přivedl asistenta," optal se Jasper, "je velice nadaný a mne už dělí od důchodu pouhý rok, musím někoho naučit svá kouzla někoho mladšího."
"Nechci být nezdvořilý," řekl Draco, "a já si vážím vaší práce, pane Calhoune, ale z osobních důvodů vám nemohu dnes asistovat. Znám Pansy i oba potencionální otce a nebylo by vhodné, abych byl přítomen."
"Vůbec se neboj, chlapče, chci, abys zvládl připravit lektvar porovnání. Pokud nebudeš chtít, nemusíš jim oznamovat výsledek."
"Děkuji mockrát."
"Teď, prosím, dojdi pro údajné otce a matku s dětmi, budeme potřebovat jejich souhlas s provedením lektvarové zkoušky."
Draco vyšel z malého pokoje vedle obývacího pokoje Parkinsonových. Než stiskl kliku se zhluboka nadechl a vešel do obýváku.
Všem uvnitř místnosti se na chvíli zastavil dech, když ho spatřili. Pansy vyjekla překvapením z jeho přítomnosti.
"Draco, co ty tady děláš?"
"Jen asistenta, prosím tě, vezmi děti a pojď do vedlejšího pokoje, Blaisi, Weasley, vy tam přijďte taky."
Zvedli se, ale Ron zůstal sedět na zadku. Srazilo ho, že to bude zase Malfoy, kdo rozhodne o jeho osudu nebo si to alespoň myslel.
"Taky tě nerad vidím, Weasley, ale holt nemáš na vybranou. Pohni tím svým zadkem, ať můžeme začít."
Ron se tedy zvedl a šel za ostatními.
"Draco, najdi, prosím, v mém kufříku sešit s recepty na lektvary, vyndej přísady, připrav kotlík a najdi Porovnávací roztok. Myslím, že s tímhle lektvarem jsi se ve škole nesetkal a není obtížný, ale sehnat přísady je nadlidský výkon."
Mladý Malfoy našel, co hledal a dal se do práce. Když našel lektvar, který měl najít, začetl se do jeho přípravy.

Porovnávací roztok
Přísady: roh jednorožce , dráp hipogryfa , vlas víly a vzorek předmětu porovnání.
Příprava: do vařící vody sypeme rozemletý dráp hipogryfa a čekáme, až se lektvar zbarví do žluta. Roh jednorožce přidáváme třikrát po dvou menších hrstkách. Necháme vařit do doby, než lektvar získá modrou barvu. Poté přidáme vlas víly a vaříme až do chvíle, kdy se lektvar zbarví do oranžova. Nakonec vložíme do hotového lektvaru vzorek porovnáváných předmětů
Efekt: lektvar vytvořený ze součástí tří ušlechtilých stvoření dokáže rozpoznat, rozdíly mezi jednotlivými předměty porovnání. Po vhození předmětu, se lektvar zbarví do červena, jestliže porovnávané předměty nevykazují shodu, v opačném případě bude lektvar zelený.

Draco se dal do práce. Na stole měl připravený kotlík, přísady a instrukce.
Jason Calhoun pozorně sledoval jeho práci.
"Draco, připrav ještě jeden kotlík. Bude lepší, když budeme mít dva, protože srovnáváme dvojčata, jeden bude pro Declana a druhý pro Kelly."
"Pánové, prosím vás,"obrátil se Calhoun na Blaise a Ronalda a dával jim do ruky dva pergamen se souhlasem k odběru vzorků,"abyste mi dali vzorek vašich vlasů nebo slin a podepsali tento dokument."
Oba uposlechli léčitele a předložený dokument podepsali. Ron si vytrhl pár vlasů a Blaise, protože měl velmi krátké vlasy, si pomocí kouzla nechal vlasy narůst, aby mohl i on odevzdat svůj vzorek. Poté se oba otočili na patě a vrátili se zpět do obývacího pokoje. Pansy mezitím odstřihla svým dětem pramínek vlásků a následovala Blaise a Weasleyho.
Kotlíky byly připravené, voda v nich se už začínala vařit a Draco drtil roh jednorožce a dráp z hipogryfa. Přinášelo mu to zvrácené potěšení, představoval si totiž Weasleyho obličej.
Asi za hodinu byl lektvar hotový a Draco se s prosbou, jestli už může vypadnout, obrátil na Calhouna.
"Už můžeš jít, Draco, jsi výborný lektvarista, zítra, pokud budeš chtít, můžeš být doma."
Posbíral své věci, poděkoval za volný den a odebral se pryč z místnosti. Když měl ruku na klice od hlavního vchodu, tak se otočil a viděl před sebou Pansy.
"Kam si myslíš, že jdeš? Ty už víš výsledek?"
"Neměl bych tady být."
"A kdo jiný, když ne ty, Draco? Jsi můj kamarád už od té doby, co jsme začali lézt, musíš tu zůstat. A Blaise je přece tvůj nejlepší přítel."
Sklopil oči. Měl pocit, že by Pansy ani Blaise neměl nechat samotné, ale byl tu i Weasley. Pansy ho chytla za loket a dotáhla do obývacího pokoje.
V rohu místnosti, na staré, avšak kouzly udržované, pohovce seděl na každém konci jeden z potencionálních 'tatínků', Draco si sedl někam do středu. V pokoji bylo velmi napjaté ticho. Nikdo se téměř nepohnul a Pansy si nervózně žvýkala pramínek vlasů.

Hermiona přijela domů ve značně dobré náladě a těšila se na večer se svým přítelem, který nebyl doma. Připravila tedy pro ně večeři, samozřejmě s pomocí kouzel, a zapálila několik svíček, aby viděla, jak vyzdobit jídelní stůl. V práci si jejího úsilí totiž všimla Dorothy Swiftkeyová, vedoucí odboru pro dohled nad kouzelnými tvory, a Hermionin SPOŽÚS tak dostal vlastní kancelář a Hermiona vedoucí pozici tohoto nového oddělení. Ucítila chlad z přívěsku od Draca a našla od něj vzkaz.

Přijdu domů do deváté hodiny, jsem s Pansy a Blaisem, dnes mají ten den D. Draco

Úsměv vystřídala nervozita. Jak mohla zapomenout? Z celého svého nebelvírského srdce však přála Pansy, aby její děti, které si zamilovala na první pohled, byly Blaise. Vydala se do koupelny, aby si napustila vanu, ve které nakonec usnula a probudil ji až Dracův příchod.
Hermiona se rychle vynořila z útrob koupelny a viděla Draca, který měl ve tváři nic neříkající výraz.
"Tak co, jak to dopadlo?"
"Celkem dost dobře. Každopádně to napětí bylo k nevydržení."
"Tak povídej."

O hodinu dříve

Jason Calhoun vešel do pokoje, kde se chystal oznámit výsledek testu otcovství. Mladí kouzelníci, napnuti očekáváním, otočili k staršímu muži hlavu. Pansy už seděla v jednom z křesel a držela svého synka v náruči.
"Vážení, mám výsledky testů. Pane Zabini, jste otcem malého chlapce Declana Parkinsona. Shoda v případě Kelly Parkinsonové byla rovněž na devadesátdevět procent. Pan Weasley měl oba výsledky negativní, není tudíž otcem žádného potomka slečny Parkinsonové. Do čtyřiadvaceti hodin dostanete písemné potvrzení o výsledku."
Ron vyslechl Calhouna a spadl mu z hrudi kámen, není tedy otcem žádného z těch dvou dětí, zato Blaise popadl Declana, uložil ho do postýlky a objal Pansy okolo pasu, zatočil se s ní a pak, před Dracem, Ronem a paní Parkinsonovou, jí hluboce políbil.

Draco se zamyslel, bavilo ho, když Hermiona něco nevěděla.
"Takže, ty chceš znát konečný verdikt?"
"Jistě, že chci,"usmála se Hermiona.
"Řeknu ti to asi takhle, bude to nová generace koleje Salazara Zmijozela."