Slytherin Revenge

32) Poslední kapka

"Hermiona pozvala na výroční ples Weasleyho,"řekl Draco.
Theo se zavrtěl. Věděl, že jeho švagrová randí s Ronem a nevěděl, jestli je správné, aby vyzradil její tajemství.
"Co je, Theodorku," vyzvídal Blaise a napil se ze své sklenice.
"Drž se, Blaisi," řekl Harry, "ať nespadneš ze židle,Ronald Weasley totiž chodí s Astorií Greengrass-Bootovou."

O šest let později

Jacob Abraxas Malfoy, jeho mladší sestra Siria Letta Malfoyová a jejich rodiče utíkali nádražní budovou King's Cross a měli co dělat, aby stihli Spěšný vlak do Bradavic. Měli totiž zpoždění.
"Draco, běžte, ať stihnete vlak," supěla Hermiona a chytila svou dceru za ruku, aby nezdržovala mužskou část rodiny. Zavedla ji do klidné chodby a pak se přemístily, aby vyprovodila svého syna poprvé do školy.
Harry s Ginny, Ron se Cinnamon a dalšími z rodiny Weasleyových už čekali na nástupišti a bavili se s Dracem a Jacobem. Byla to velice početná skupina, zvlášť když se k nim přidali ostatní. Molly spráskla rukama. Vždyť z dvaceti vnoučat, které měla, téměř všechny už chodili do Bradavic. A všechny ostatní také považovala za své vlastní členy rodiny.
"Mamko," vytrhl z myšlenek Molly George,"byl jsem včera u Svatého Munga za pratetičkou Muriel. Chtěla by se naposledy sejít s celou rodinou."
"Jistě, Frede, domluvíme se co nejdříve. Teď chci vidět všechny nastoupit do vlaku."
"Až na to, že jsem George,"urazilo se jedno dvojče.
Hermiona opodál dávala synovi poslední rady a Draco držel za ruku o pět let mladší dceru.
"Drž se dál od problémů, nejvyhledávej konflikty a piš nám alespoň jednou za týden."
Harry zatím poučoval Jamese o tomtéž, ale ten se culil na matku a myslel si své. Přece jen měl včera menší průšvih, když otci ukradl z šuplíku jeho neviditelný plášť a Pobertův plánek.
Mandy Brocklehurstová, dívka z Havraspáru Harryho ročníku, přišla s manželem a dětmi.
"Hermiona Grangerová, nejchytřejší čarodějka, ministryně kouzel a válečná hrdinka," zvolala a chystala se ji obejmout.
"Mandy?" Obě ženy se daly do hovoru, ve škole z nich byly dobré kamarádky a obě dvě se staly prefektkami.
Theodore ani další muži nevěděli, kdo ta žena je, ale všechny jejich ženy se vrhly na Mandy a daly se do hovoru.
Ginny, Albus, Harry a Ron ještě mávali svým dětem a pak se celá skupina vydala domů k Malfoyovým.
"Kdo byla ta ženská, Hermiono," vyzvídal Draco, který právě uložil Siriu do postele.
"Mandy Brocklehurstová, z Havraspáru v našem ročníku, byla prefektem s Terrym Bootem. A navíc teď je viceprezidentkou KOKUSY. Nevím, jak je možné, že ji vůbec neznáš Draco."
"Jistě, akorát, že mě nezajímá kouzelnická politika. Kam asi zařadí Jacoba, to je zajímavé, ale KOKUSA jde mimo mě."
Hermiona si povzdechla. Kdyby se její manžel alespoň pokusil vynaložit nějaké úsilí a paměť, ale to by nebyl Draco.
"Jako můj muž bys mohl mít trochu přehled Draco."
"A ty, jako moje žena, bys mohla mít čas na zábavu a rande,"mrknul Draco.

Cinnamon, James, Jacob, Molly - dcera Percyho, Alicia - dcera Thea, Victorie, sourozenci Zabiniovi a Teddy Lupin obsadili jedno celé kupé. Měli nastupovat do prvního ročníku, kromě Teddyho a Victoire, kteří byli už v pátém ročníku, a dvojčat Zabiniových, ti už navštěvovali ročník šestý.
Cinnamon s Jacobem se téměř nenáviděli, už jen proto, že Ron byl stále plný zášti vůči Dracovi a Jacob ji prostě nemusel kvůli tomu, že mu Hermiona vyprávěla o její matce.
"Malfoyi, zajímá mě, kam tě zařadí, jestli budeš jako tvůj otec smrtijed ve Zmijozelu."
Čekala, jak Jacob zareaguje. Ten se však bavil s Jamesem a tu 'krávu' nevnímal. Jednak proto, že se řídil radami svých rodičů a pak nechtěl přijít do hádky s někým, kdo mu za to vůbec nestál.
Cesta dětem ubíhala velice rychle, ale když vystoupili z vlaku, padl na ně strach z toho, kam je Moudrý klobouk zařadí.
Tak jako každý rok je čekala cesta loďkami po Černém jezeře a obřad zařazení. Od Hagrida je převzal pod svá křídla Neville.
"První ročník, který budete absolvovat po zařazení do jednotlivých kolejí, je vždy náročný," začal Neville a přednesl stejný proslov jako kdysi Minerva McGonagallová.
Odvedl první ročníky do Velké síně.
Moudrý klobouk zazpíval svou píseň a konečně došlo k zařazování.
"Jacob Abraxas Malfoy," zvolal Neville a posadil klobouk Jacobovi na hlavu.
"Máš veliké nadání, tvá matka byla v Nebelvíru, ačkoliv měla být v Havraspáru a tvůj otec patřil do Zmijozelské koleje. Jsi přátelský, ale jdeš si tvrdě za svým. Takže kam Tě pošlu. Ale ano, myslím, že toto bude kolej pro tebe, ZMIJOZEL!"
Jacob seděl na stoličce asi deset minut než klobouk rozhodl.
"Alicia Nottová."
"Havraspár."
"James Sirius Potter."
"Nebelvír."
"Molly Weasleyová."
"Havraspár."
"Cinnamon Weasleyová."
Klobouk ani nedosedl na hlavu Ronovy dcery.
"Zmijozel."
Velká síň ztichla. Nikdo nedokázal uvěřit, že Weasleyová je ve Zmijozelské koleji.
Dokonce Jamesovi spadla kouzelnická čapka i brada. Ale ostatní to nepřekvapilo, Cinnamon byla zlá a povýšená, každý, kdo ji znal dobře věděl, jak dokáže udělat lidem ze života peklo.
Po tomto jménu se i ředitelka školy otočila jejím směrem.

Celý týden nepřišel od Jacoba ani jeden dopis, Siria se zrovna vztekala nad oblečením, které jí Hermiona připravila, když Casty vletěla do pokoje.
"Mami, je tu bráškova sova," zaradovala se a šla od ní převzít dopis, "přečteš mi ho?"
"Jistě, ale obleč se, za chvíli musíme vyrazit do školky."
"Tohle na sebe nevezmu, Albus se mi směje, že vypadám jak táta, kdyby byl holka."
"Vždyť ty jsi celá po něm, máš blonďaté vlásky, Jacob naproti tomu vypadá jako já."

Mami a tati,
jsem ve Zmijozelu, Bradavice jsou úchvatné, ale pořád si nemůžu zapamatovat, kde co je. Mám rád lektvary, bylinkářství a přeměňování, ale dějiny čar a kouzel jsou nuda. Ostatní jsou buď v Nebelvíru nebo Havraspáru, ale Cinnamon je se mnou ve Zmijozelské koleji. A co je ještě divnější je to, že za ní lítá duch její mámy. Opravdu se nedivím, že jsi jí nesnášela, mami. Pozdravuj taťku a toho malýho raráška, Siriu. Mám vás rád, ale škola je fajn. Těším se na prázdniny, Jacob.

"Až přijedeš, tak ti dám raráška, bráško," slíbila dopisu Siria a vyhrožovala tomu kusu pergamenu pěstičkami. Hermiona se rozesmála. Věděla, jak se její děti mají rády, každý den vyváděly kousky hodné Freda a George.
"Siri, už se konečně obleč! Nebo chceš snad přijít pozdě?"
"Já do školky nechci vůbec, radši bych jela k babičce Narcisse."
Čekala, že něco takového řekne, Narcissu milovala a Draco i Hermiona se až divili, kde se nachází jejich silné pouto.
Podle Draca chtěla Narcissa vždy alespoň ještě jedno dítě, moc si přála dceru, jeho otec však byl spokojen se synem a jiné dítě už nechtěl.
Hermiona si povzdechla.
"Vím, že to ve školce nemáš ráda, ale je to školka pro děti z kouzelnických rodin a máš tam aspoň Lily."
"Už se těším do Bradavic, mami."

Týden po nástupu dětí do Spěšného vlaku do Bradavic Ron, Fred s Georgem, Ginny, Percy, Bill, Charlie a Arthur s Molly seděli v Doupěti a čekali na Harryho, který měl dorazit z nemocnice Svatého Munga. A skutečně za chvilku přišel.
"Tak jak je na tom,"zeptal se Arthur.
"Muriel dnes ráno zemřela ve věku 125 let a zanechala závěť. Vše, co po sobě zanechala, odkázala Ginny jako jediné dceři svého synovce Arthura, ovšem s podmínkou, že už nikdy nebudeš hrát profesionálně famfrpál."
"Jistě, to se může spolehnout. Je fajn, že jsme tu všichni a konečně to můžu říct i vám všem, čekáme s Harrym čtvrté dítě."
"Rone, už ti napsala tvá dcera, kam ji zařadili?"
"Ještě ne, první týden je tak rušný."
Harry si se všemi vyměnil významné pohledy a Ron si jich všiml.
"Vy něco víte, co," vyzvídal Ronald.
"Drž se, Rone," poradil mu Harry, "Cinnamon je ve Zmijozelu."