5) Slzy a noví přátelé

319 15 0
                                    

"Jestliže nebudeš moje, nebudeš ničí,"
zaslechla jeho hlas. Zmohla se jen na to, že se usmála na Dracovu tvář ve snu a aniž by tušila, že mluví ze spaní, jí z úst splynulo jediné slovo.
"Draco..."

Hermiona upadla do říše spánku. Zdál se jí velice známý sen, spíše vzpomínka.

~~~

Byli v prvním ročníku, Hermionu Moudrý klobouk zařadil do Nebelvíru, stejně jako ty tři kluky z vlaku.
"Prváci, za mnou prosím, teď dávejte pozor, kudy jdeme, je to nejrychlejší cesta k nebelvírské společenské místnosti. Rone, nezdržuj, ať vyrazíme," zaslechla prefekta Percyho.
"Ty, Percy, co máme udělat, kdybychom zapomněli heslo," zeptal se Seamus.
"V tomto případě počkáte na některého z nebelvírských a oni vám heslo řeknou."
"Jak často se heslo mění?"
"To je smůla," zakňučel Neville, "to si nikdy nezapamatuju."
"Heslo se mění podle přísných pravidel astronomie. Většinou se tak děje o víkendech, kdy si všichni nové heslo sdělí."
"Smí na pozvání přijít někdo z jiné koleje," ptala se dívka s dlouhými černými vlasy.
"Potter, Potter, Potter," jásala dvojčata Fred a George. Hermiona šla do ložnice.
"Ahoj, já jsem Hermiona Grangerová," představila se.
"Já jsem Levandule Brownová, tohle je Parvati Patilová a tam na té posteli je napsané jméno naší spolužačky, která dorazí až příští týden."
Ten den poprvé spala daleko od domova, daleko od rodičů s dívkami, které sotva znala a nevypadalo to, že by se s nimi mohla spřátelit. Nechala ukápnout slzu - 'maminko, chybíš mi' .
'Hermiono, soustřeď se na školu, nech je plavat', říkala si v duchu.
První školní den v Bradavicích se lišil od mudlovské školy, jak to jen šlo.
Na snídani dostali rozvrh, kde nebyl žádný z předmětů, které znala. Chyběla jí v něm literatura a historie, které měla na základní škole velmi ráda. Postrádala kreslení, jenž milovala od dětství a mnoho dalších.
Zato objevila, že nejvíce jí lákají lektvary, přeměňování, obrana proti černé magii a kouzelné formule.
Odpoledne měli tolik domácích úkolů, že se poprvé vydala do knihovny.
Zahlédla dva chlapce ze Zmijozelu, se kterými dnes měla úplně první hodinu v Bradavicích. Jeden byl pobledlý blonďáček a druhý měl rysy řeckého bůžka. Byl velice pohledný a jak se zdálo, docela i chytrý a sympatický hnědovlásek.
V knihovně si našla svůj vlastní systém, klid a pohodu. Věděla, kde se nachází jednotlivá témata podle ročníků a obtížnosti.
"Já na to nemám," zvolal od druhého stolu blonďák,"tady je tolik knížek, že než najdeme tu správnou, tak budeme v třetím ročníku!"
"Uklidni se, Draco," slyšela jeho kamaráda,"musí v tom být nějakej fígl, není přece možný, že nenajdeme jednu pitomou knihu na první domácí úkol z lektvarů!"
Hermiona se rozhodla se trochu předvést.
"S dovolením, ale chci tuhle knihu vrátit do regálu," a s lehce povýšeným pohledem vrátila knihu, kterou se shodou okolností hledali i chlapci.
"Ty jsi Hermiona Grangerová, že," řekl jeden z nich, "já jsem Theodore Nott a tohle je Draco Malfoy,"a ukázal na svého společníka.
"Těší mě, jestli chcete, tak se můžete přidat ke mě," navrhla Hermiona a usmála se.
Draco si jí prohlédl a zadíval se do jejích očí, upřímně přátelských a nakonec přikývl.
"Tak jo, bez tebe by nám to šlo mnohem pomaleji."

~~~

Madam Pomfreyová přišla ráno s lektvarem na Osten žárlivosti.
"Už můžete jít, slečno, ale slibte mi, že dnes budete odpočívat."
"Děkuji, madam Pomfreyová, ani nevíte, jak budu ráda," podívala se z okna, za kterým se z oblohy valily proudy vody, "dnes bych ven ani nešla."
Léčitelka se usmála. Zatímco se oblékala, za ní přišla Ginny.
"Hermiono?" Optala se do prostoru.
"Obleču se a jdu, Ginny," odpověděla a už si natahovala tričko.
"Fajn, víš, co se včera večer stalo," zahihňala se.
"Jak bych mohla, nebyla jsem na koleji."
"Draco rozbil Ronovi ciferník ve vstupní síni. Prý se okolo tebe nemá motat, protože jeho partnerce na ples nesmí zkřivit ani vlásek. Mají spolu další trest a jestli se Ron neuklidní, tak ho McGonagallová vyloučí."
"Co na to říkaly zmijozelské slepice?"
"Kdo?"
"Greengrassky a Parkinsonová."
Ginny se rozesmála.
"Zíraly, ale Nott a Goyle byli na tvé straně. Všichni měli z Draca strach. Mluvil o tobě velice krásně."
"Co, u Merlinových fuseklí, říkal," zděsila se Hermiona.
"Že z tebe nespustí oči, bude ho sledovat a pokud se jen dozví, že ti jakkoli ublížil, tak že pozná, co znamená, naštvat Malfoye. A že si tě nikdy vlastně nezasloužil protože nikdy nedokáže ocenit to , jak skvělá vlastně jsi. Ale v tom má pravdu."
"Páni," hlesla a navíc se nezmohla, protože jí údivem spadla brada.
Za hovoru došly do nebelvírské věže.
"Vítej zpátky, Hermiono," ozvalo se z levé strany, protože Harry objal Ginny okolo pasu a líbl jí do vlasů.
"Nějaké novinky ohledně toho, co se stalo?"
"Jo, hledá tě Draco, prý už je čas na to, aby si s tebou popovídal. Prý ti pošle sovu, "chytil mě pohotově za rukáv hábitu, když jsem se rozletěla k Buclaté dámě.
"Harry, máme s Hermionou málo času, musíme doladit detaily na ples."
"Já myslel, že to už máte hotové. A ten ples je až zítra,"pokoušel se zastavit jejich šílenství.
"No právě, už zítra musíme vybrat líčení a účesy."
Harry v povzdechu zahuhlal, 'co od holek čekat', a vyndal svůj nový famfrpálový herní plán.

Slytherin Revenge Kde žijí příběhy. Začni objevovat