Slytherin Revenge

13) Všechno je špatně

"Co ty tady tak sama," vyzvídal Blaise.
"Nic," utřela si jednu zbloudilou slzičku.
"Ale no tak, Hermionko, vždyť je zdravý a zpátky, co víc můžeš chtít," připojil se k němu Theo.
"To je právě to, Theodorku, co můžu chtít víc než jeho??"

Draco se usmíval na své přátele, ale v hloubi duše i srdce chtěl být jen s jednou dívkou z Nebelvíru.
"Popovídáme si večer,"odbyl Pansy s Daphné,"musím jít."
Vydal se ke svým nejlepším kamarádům, kteří stáli po boku jeho bohyně.
"Jdeme na dějiny? Blaisi, Theo můžete nás s Hermionou nechat jít, nezabijeme se navzájem, nemějte strach,"usmál se. Ti dva si něco zabrblali pod nos, ale vydali se na cestu hradem.
"To není správné, Draco, jsou to tví přátelé a měl bys být milý, jestliže od nich něco chceš,"snažila se zakrýt uplakané oči. Přešel její sekýrování s otráveným výrazem a objal jí okolo pasu.
"Od kdy si přeješ být se mnou,"zeptal se a nezapíral, že slyšel, co říkala Theovi. Ale Hermiona se krátce zarazila.
"Ty jsi nás poslouchal?"
"Ne, ale všiml jsem si, že ti ukápla slzička. A není správné, abys mi položila otázku, když jsem se já ptal první."
Nervozita Hermiony Grangerové ten den byla větší než obvykle. A také, častěji než kdy jindy, vyskakovala na povrch. Jemně jí zrůžověly tváře.
"Asi bychom měli jít, Draco, nebo přijdeme pozdě na hodinu."
"Binns stejně nic nepozná."
"Někdo si poznámky dělat musí, Draco. Stejně vím, že i vy ve Zmijozelu, jste si opisovali moje zápisky, které jsem napůl psala s Theem."
"Proč se pořád vracíš k tématům škola, práce, povinnosti?"
"Protože je to bezpečné téma."
"Dovol sama sobě být šťastná, já tě mám rád a nic se na tom nezmění."
Objal Hermionu kolem ramen a vydali se na hodinu s duchem profesora Binnse.
V učebně Dějin čar a kouzel byla volná pouze poslední lavice a jim nezbylo nic jiného než si sednout spolu. Hermiona, patřičně rozladěná po Dracově poslední větě, se mračila na pergamen před sebou a psala si poznámky celou hodinu, dokud před ní neprošel Harry s Ginny. Seděla na místě, ale do třídy už přicházel třetí ročník. Pořád se kabonila.
"Hermiono, už je konec hodiny," oznámila jí Ginny.
"Už jdu, co máme teď?"
"Volno, ale Harry s Ronem mají u třeťáků nějaký projekt. Tak mě napadlo, jestli nechceš se mnou zajít za Hagridem."
"Musím do knihovny, Ginny, napsat pojednání o kouzlech pro Kratiknota a pak esej do lektvarů."
"Tak a dost, nemůžeš jen na chvilku vypnout tvůj bezpochyby chytrý mozek a uvolnit se? Jsme tu poslední rok, Hermiono, měly bychom si to tu užít."
"Ginny, letos skládáme OVCE a pak nás čeká už jen práce a já chci mít co nejlepší výsledky."
Ginny se zamračila. Hermiona byla však umíněná jako vždycky, když šlo o školu. Nemělo cenu se s ní hádat.

V šest hodin večer vyšla Hermiona z knihovny, úkoly napsané na týden dopředu. V závěsu za ní kráčel Theo.
"Díky za pomoc s tím úkolem pro Vectorovou, nedokázal bych to bez tebe. Proč se s tebou Draco nebaví, nebo spíš ty se nebavíš s ním?"
"Theo, prosím, nech toho, jak víš, miluju ho, ale nechci vztah, když letos děláme závěrečné zkoušky. Nebylo by to zodpovědné."
"Zapomněl jsem, že vždycky chceš být nejlepší," usmál se na kamarádku.
"Draco to pochopí a já nechci naštvat zas Rona. Jsem ráda, že se spolu zase bavíme. Půjdu s ním na ten školní ples, pak budeme u našich na vánoce, i když bych byla radši tady, abych se mohla učit."
"Proč myslíš, že se musíš učit? Jsi nejlepší z ročníku, válečná hrdinka, dokonce ani já nebo Draco nemáme tak dobré známky jako ty."
"Protože já, narozdíl od tebe nebo Draca, si musím svoje místo tvrdě vybojovat. Vy oba jste vyrůstali v kouzelnickém světě a já v tom mudlovském. Neznám toho tolik jako vy. Navíc chci získat dobrou práci."
"V tom to není, Hermi, jak dobře víš, Draco ani já nemáme žádný náskok oproti tobě. To spíš ty se učíš od rána do večera. Uvolni se trochu," poradil jí. Za hovoru došli do velké síně na večeři. Hermiona šla už automaticky k stolu zmijozelských, ale zarazila se.
"Co se stalo, Herm," ptal se Theo.
"Dnes budu u Nebelvírů, nezlob se, už tak mi dávají hlasitě najevo, že jsem pořád s vámi. Ještě je to nepřešlo," kývla hlavou ke svým přátelům z Nebelvíru,"myslí si, že se paktuju s nepřáteli."
"Tak pak to nejsou praví přátelé, kamarádi ti přece nemohou přikazovat, s kým se máš bavit nebo ne. Navíc jsi se v poslední době skamarádila s Pansy a Blaisem, budou smutní."
"Pansy stejně sedí u Rona, podívej se na ně,"uchechtla se, protože ji Ron právě nabízel ze svých úst jahodu.