Hogwarts Princess

Jejich Život

Na den dětí vám dám možnost knižně okusit soukromí Pobertů.

Když se Remusovy čokoládové oči otevřely, téměř ihned našly cestu k budíku stojícího vedle něj na nočním stolku. Povzdechl si, když budík ukazoval brzké ráno, ale přesto svou přikrývku odhrnul a posadil se.

Venku ještě pořád byla tma, nebylo divu, byl zvyklý vstávat o půl hodiny později, kdy již v tomto období probíhal východ slunce.

Rozhlédl se a do ruky uchopil hůlku společně s knížkou. Roztáhl závěsy a byl překvapen, že na obou dvou postelích je prázdno. U Siriuse ho to nijak nepřekvapovalo, vzato James nemíval různé pochůzky s děvčaty. Peter Pettigrew kupodivu dnes v klidu oddechoval a v ruce ještě svíral obal od čokolády, kterou mu Remus dal k narozeninám. Poslední dobou jejich kamaráda něco trápilo, ale nikdy neřekl co.

Remus vstal z postele a rozešel se ke skříni, odkud vzal oblečení na dnešní den. Dlouho neuvažoval, byl víkend a jako každý týden měl se svou partou v plánu zajít do Prasinek. V koupelně za sebou zavřel a vlezl do sprchového koutu. Po důkladném umytí vylezl ze sprchy a v ústech najednou pocítil nutkavé cítění zvracet. Když stál nad záchodem a nic se nedělo, přemístil se ke koutu s oblečením a začal se oblékat. Přešel k umyvadlu a vzal kartáček s pastou, kterou málem potřísnil zrcadlo, když se podíval na kalendář.

Ukazoval dnešní úplněk, ale jemu přesto nebylo tak zle, jako vždy. Bylo to víc než zvláštní. Do ruky uchopil hřeben a začal jím česat své vlasy. Když byl se vší hygienou hotov, opřel se o dveře a s knihou v ruce po nich sjel dolů, načež začal číst. Netušil, jak moc času uběhlo, vyrušilo ho až zaklepání na dveře.

,, Už jsi hotov Reme?" ozval se Jamesův hlas a Remus ještě ani nestihl odpovědět, jen vstal ze země a dovnitř se vřítil Sirius jako neřízená střela a namířil si to k zrcadlu. Pohlédl na svou tvář a vyděšeně se na své kamarády podíval. ,, Tvoří se mi pupínek!" vyhrkl zděšeně a znovu se podíval do svého odrazu v zrcadle.

Remus mírně zakolísal a chytl se rámu dveří, aby nespadl.

,, Reme, jsi v pohodě?" zeptal se James a rozhodl se jít ho podepřít. Sirius si povzdechl, naposledy shlédl pupínek a vydal se za nimi.

,, Jo, jsem." odpověděl s falešným úsměvem Remus a jeho kroky směřovaly k jeho posteli.

,, Nevypadáš tak." poznamenal Sirius a i s Jamesem se rozešli směrem k němu.

,, Máme pro tebe překvapení." oznámil nadšeně James a šibalsky se usmál na Siriuse, který mu to oplatil. ,, Červíčku, vstávej, je čas." promluvil na spícího hocha a jmenovaný něco zamumlal, ale nehl se ani o píď. ,, Pak můžeš dostat jídlo." po tomhle zareagoval již lépe, ihned se posadil a promnul si oči.

,, Tak jdeme?" Nikdo z těch tří netušil, že Peter Pettigrew doopravdy nespal, že jen poslouchal.

,, Jak Červíčku?" nechápal Remus a opřel se o zeď, jenž měl za postelí.

,, Je to Červíček, Náměsíčníku a já jsem Tichošlápek a James Dvanácterák." vysvětlil Sirius, ale Remus nevypadal, že by chápal. ,, To je jedno, dneska ti s tím "chlupatým" problémem pomůžeme." rozhodl James s vítězným úsměvem.

Remus záporně zavrtěl hlavou. ,, Kluci to-".

,, Opovaž se to doříct, my jsme tvoji přátelé a jako správní přátelé ti pomůžeme a žádné výmluvy." skočil mu do řeči Sirius a zavřel oči, přičemž se začal soustředit. Za chvíli se z jeho končetin staly černé tlapy s drápy, struktura jeho kostí se trochu změnila, načež zasyčel bolestí a na hlavě mu vyrašily dvě uši. Z Jamesových vlasů se staly parohy a na Petrovi se místo kůže objevila srst. Zanedlouho před Remusem stál Smrtonoš, jelen a krysa.

,, V-vy..." uniklo Remusovi přidušeně, když svou ruku držel na ústech.

,, Jsme s tebou, příteli." Remusovy oči se zaleskly a dojetím své kamarády, přátele objal.

Když téhož večera za ním vkročili na ošetřovnu, široce se na ně usmíval a vítal je. I když to nebylo zrovna přívětivé přátelství, kdy je mohl jako vlkodlak napadnout, bylo jejich. Byl to jejich život a oni se rozhodli ho takhle prožít.

Společně.