Hogwarts Princess

Jiná Bella?

Konec školního roku 1974 - Třetí ročník.

Cynthia seděla v jednom z tolika kupé s knihou v ruce. Urovnala si pramen vlasů za ucho, aby mohla lépe číst. Knihy od ředitele Brumbála byly úžasné, autor popisoval všechna umění elementy. Kniha byla pokryta jemnou vrstvou zeleně a její stránky se zdály být příbuzné stříbrné barvě, byla pevnější než ta druhá kniha.

Někdo jí zaťukal na dveře a vtrhl dovnitř. Chlapec s černými uhlazenými vlasy a zelenými oči se usadil naproti ní a Cynthia vzhlédla od knihy, načež pozvedla obočí. Ptala se ho na důvod.

,, Utíkám před Terrencem." odůvodnil, ale jí to nestačilo. ,, Líbal jsem se s Deinou a jeho to nasralo, nechápu, co má za problém." pokroutil hlavou a Cynthia se mírně zasmála, čímž si získala jeho pozornost.

,, Očekávala jsem, že ty jakožto školní drbna, budeš vědět, že mezi Terrencem a Deinou to jiskří a příští školní rok mají hned rande."

Theodore na ni vykulil oči a zalapal po dechu, přičemž se chytl za srdce. ,, Já jí viděl ale první." prohlásil a hodil si své nohy na sedačku vedle Cynthiiného těla.

Ta je se znechuceným výrazem odsunula, aby dopadly na zem. ,, Přestaňte si holky přebírat jak tu mudlovskou štafetu." jelikož Cynthia strávila hodiny vysvětlování zmijozelským, co je to štafeta, nemusel se ptát.

,, Proč? Je to takhle větší sranda." promluvil někdo ode dveří a Cynthia se tam nasraně podívala.

,, Jsou to taky lidi, mají citů víc než vy všichni idioti dohromady." řekla a schovala knihu do tašky.

,, A díky Merlinovi že my jich tolik nemáme." ozval se znovu Ricky a Cynthia zavrčela.

,, Já nevím jak vy, ale myslím, že Bella moc citů nemá." prohlásil Terrence, ale hned na to mu přiletěl pohlavek, což se dalo usoudit z pouhého zaúpění, a

Cynthia se konečně podívala i na ty osoby stojící u něj. Terrence se opíral o rám dveří a probodával se pohledem s Theodorem, Ricky postával za ním a neklidně poklepával nohou o tvrdou zem vlaku, Rodolphus byl pro jednou zticha a pustil Bellu před sebe, která se tvářila s nic neříkajícím výrazem a založenými rukami na prsou.

,, Pakuj se vodsaď." vyštěkla na Theodorea a ten zvedl ruce nahoru ve znamení vzdávající se a nechal jim místo pro sebe, přičemž hnal i ostatní pryč. Po chvíli ticha, kdy bylo oběma jasné, že tu nejsou, z Belly vypadlo: ,, Omlouvám se, jasný."

Cynthia by na ni jindy vytřeštila oči, ale teď ne, ne teď. Nadechovala se k připomínce, ale Bella neskončila.

,, Možná jsem to tou kletbou kapinko přehnala, ale musíš uznat, že to bylo oprávněně."

Cynthia se zasmála, ,, Oprávněně?! To, co jsem řekla byla holá pravda, žádná lež."

Bellatrix si dupla, až to zadunělo a znovu na ni štěkla. ,, Nejsem sobecká jen proto, že ti nechci půjčit tu knihu, je toho víc. Omluvila jsem se ti, co ještě chceš?!"

,, Myslíš, že tohle-" vyhrnula si rukáv dlouhého trika a Bella polkla, když spatřila tu strašnou ránu. ,,- nějaká omluva spraví?"

Bella zahanbeně sklopila hlavu a vzlykla. ,, Tak moc se omlouvám, bylo toho na mě moc."

Cynthii to nepřišlo jako by to byla Bellatrix. ,, I já to přehnala." přiznala Cynthia. ,, Ale to Crucio sis mohla odpustit."

Bellatrix se snažila skrýt úsměv pod vrstvou vlasů. ,, Takže kamarádky?" zeptala se opatrně a Cynthia pomalu přikývla v domnění, jestli nedělá chybu. ,, Pokud to Crucio bylo naposledy, tak jo." Bellatrix vyšla z kupé s omluvou, že musí jít na toalety.

Skočila jí na to, Cynthia Precious byla naivní. Vážně si myslela, že to Crucio použila naposledy? Líbil se jí ten pocit mít život ve svých rukách a ještě se za to omlouvat? To snad přehnala. Na Bellinu tvář se vydral úšklebek, který pak obýval její tvář vždy při mučení.