Hogwarts Princess

Věz, že to vím

Cynthia seděla na jedné z židlí uvnitř knihovny a před sebou měla položených několik knih. Zrovna pročítala tu s modrým přebalem a zažloutlými stránkami.

,, Ahoj." pozdravil ji někdo a Cynthia polekaně zvedla hlavu.

Před ní stál on, hnědé vlasy mu spadaly do čela, až si je musel odhrnout, čímž odhalil svou pravděpodobně novou jizvu nad spánkem.

,, Ahoj." oplatila mu pozdrav tiše a sklonila se zpátky ke knize.

,, Můžu si sednout?" zeptal se a ukázal na židli naproti ní. Cynthia k němu vzhlédla a přikývla. ,, A nevadí, když tu bude i moje kamarádka?" když zavrtěla hlavou, zanedlouho k nim přisedla dívka s rudými vlasy a s pěti knihami v náručí.

,, Díky." položila knihy na stůl a jednu z nich ihned otevřela.

,, Lily." naklonil se k ní za chvíli Remus a jmenovaná se na něj podívala s úsměvem.

,, Co potřebuješ?" optala se a její pohled najednou směřoval tam, kam jeho prst ukazoval. ,, Kryjte mě." pronesla a schovala se pod stůl, kvůli čemuž

Cynthia valila oči, nechápala, oč tu běží. Vzhlédla proto ke vchodu knihovny, kde postávali ti tři s jakousi dívkou, kterou držel jeden z nich okolo pasu. Jeden z nich si posunul své brýle a projel si své momentálně příšerně roztřepené vlasy. Cynthia bez ohledu na to, že by se od něj měla držet dál, se Remuse zeptala: ,, To se mu v pokoji prohnalo tornádo?"

Ten si povzdechl a zakroutil hlavou. ,, Kéž by tornádo, Sirius mu stříhal vlasy."

Cynthia skryla uchechtnutí a pohlédla na dalšího chlapce, jenž zrovna objímal tmavovlásku se žlutou kravatou. Měl kudrnaté tmavé vlasy lehce se dotýkající se ramen, laškovný úsměv a třpyt ve svých očích, které měly barvu tmavě modré oblohy, už do dálky vydával signály, kdo je, Sirius Black, jediný Black v Nebelvíru. Tmavovlasou dívku vedle něj však nepoznávala, zřejmě nebyla z jejich ročníku. A za nimi postával skrčený, jako vždy, malý Peter Pettigrew. Možná by vypadal líp, kdyby se alespoň o sebe trochu staral.

,, Lily Evansová?" zakřičel James Potter na jednoho ze studentů v knihovně, který nato pokrčil rameny, odložil knihu a odešel k další sekci, dál od něj. Když se James znovu rozhlédl, všiml si Remuse a okamžitě se vydal k nim. ,, Remusku," zanotoval ,, nevíš, kde je má Evansová, má květinka?" objal ho zezadu a obhlédl jejich stůl, když si všiml pěti knih, které byly dále od jmenovaného.

,, Ty jsou moje." vyhrkla Cynthia, než se James stačil zeptat a přisunula si je k sobě. ,, A tebe jsem, pokud vím, vyhodila." sykla na Remuse s mrknutím a opět se sklonila ke knihám.

,, Vážně sedíš se Zmijozelskou?" odfrkl si James a odtáhl se od Remuse.

,, Nemám na výběr, není tu nikde jinde místo a s roztomilou Sadie fakt sedět nechci." pověděl zhnuseně, když pochopil, co vyzařoval Cynthiin pohled.

,, Jasně a co Lily? Není tak náhodou se Srábusem?" zavrčel a Remus zavrtěl hlavou.

,, Ne, se Snapem jsem ji neviděl už dlouho."

,, Tím líp, pořád mě ale trápí otázka, kde je moje květinka?" vydal se k východu knihovny a následně všichni čtyři z ní odešli.

,, Děkuju." řekla Cynthii, která jí podala zpět její knihy.

,, Takový nahánění ti nezávidím." zasmála se Cynthia a poupravila si čelenku na svých vlasech.

,, Nejsi tak nepříjemná jako většina zmijozelských." podotkl Remus.

Cynthia se rozhlédla a pak její pohled stejně ulpěl v Remusových očích. ,, Mají o nás předsudky, všichni, tak se občas musíme bránit. Ale taky jsme nejlepší v udržování tajemství."

Remuse jemně zamrazilo v zádech a na rukách mu vyjela husina.

,, To u nás taky." namítla Lily, kvůli čemuž se Cynthia pousmála.

,, Nebelvírští jsou povětšinou strašné drbny, ale najdou se i výjimky." mrkla na Rema, ale tentokrát úplně s jiným pohledem, než se obrátila k Lily. ,, Kdo myslíš, že by to řekl jako první? Zmijozel nebo Nebelvír, kdybychom měli v Bradavicích upíra?"

Lily odpověděla rychleji, než měla v plánu a než by si to uvědomila.

Cynthia krátce přikývla a pak se podívala na Remuse. ,, A co vlkodlaka, Reme?"

Remus polkl v krku knedlík a po chvíli odpověděl opačně než Lily.

Cynthia si podepřela rukama bradu a znovu mu pohlédla do jeho oříškových. ,, A jsi si tím tak jistý?" vyzařovalo z ní, že to ví a Remus to poznal a v tu chvíli nevěděl, co má dělat, ale přesto přikývl a udělal to stejné jako Lily, otevřel další knihu a začal v ní listovat. ,, Já bych v prvním ročníku tvrdila něco jiného," pokrčila rameny a odsunula židli, načež se zvedla. Remus okamžitě ustrnul v pohybu a pomalu k ní vzhlédl. ,, ale už musím jít."