Hogwarts Princess

Giselle a Colin Precious

Cynthia Precious se vláčela potemnělými ulicemi Londýna. Dívala se po budovách, které měli většinou na zdi štítek s názvem ulice.

Našla to, Lower Thames Street, dům číslo 20. V okně, kterým šlo vidět do kuchyně, se svítilo, tudíž nebylo pochyb, že jsou vzhůru a je i odemčeno.

Cynthia si utřela zaschlé slzy a tiše stiskla kliku. Zula se a zavřela za sebou. V kuchyni zhaslo světlo a Cynthia sebou cukla a rozhlédla se, kam se schovat, budou zamykat. Naštěstí pro ni, její matka zamkla hůlkou u schodů. Oddechla si a naslouchala zvukům schodů, které značily, že jde nahoru. Cynthia se potichu vypravila za ní, když slyšela, že zavírá dveře. Sama nevěděla, proč se snaží, aby ji neslyšela. Možná že se bála, že ji vyhodí, nebo že nechtěla, ať vidí, jak vypadá. Snažila se rozpomenout si, který schod vrže a který ne. Byla na předposledním schodě, když nohou omylem stoupla zezadu na vrzající, když ztrácela rovnováhu. Přivřela oči a bylo jí divné, že ji nikdo neslyšel.

Najednou se z ložnice rodičů ozvala hlasitá rána. Cynthia zamrkala, když neslyšela kouzlo na spravení věcí a dobelhala se ke dveřím, které otevřela. Veškeré její pokusy o utajení by byly v háji, jelikož by se teď prozradila, ale zároveň byla ráda, že otevřela.

Její rodiče sice leželi na manželské posteli, ale neznámá tu neměla co dělat. Přiběhla k nim, což bylo dosti neopatrné vzhledem k osobě, která tu zřejmě něco hledala. Když zjistila, že jsou v pořádku, vytáhla otcovu hůlku a namířila s ní na osobu. ,, Kdo jste a co chcete?" osoba se k ní otočila a Cynthia vyjekla, když spatřila dvě červené oči a omdlela. Osoba zasyčela a s lahvičkou v ruce zmizela.

Giselle a Colin Precious se už v klidu mohli pohnout. Muž schoval svou manželku do náruče, která začala brečet. Jakoby si ani nevšimli, že tam někdo byl, že je někdo začaroval a ani jeden si zatím nevšiml své dcery. ,, Našla jsi ji?" zeptal se tiše Colin Precious své manželky a ta zavrtěla hlavou.

,, Měla jsem přijít na to nástupiště dřív, kdyby mě nepředstihla."

,, Nemohla jsi to tušit. Ragena je nepředvídatelná."

,, Teď si určitě říkáš, kam ses to přiženil." vzlykla žena a muž se od ní odtáhl, aby jí mohl pohlédnout do očí.

,, Do té nejúžasnější rodiny, k největší lásce svého života." žena se mírně pousmála, když jí přičaroval krabici plnou kapesníků.

,, Musíme ji najít, půjdu klidně i na konec světa, abych našla svou jedinou dceru." rozhodla a vstala.

,, Půjdu taky a vždycky tě budu následovat." usmál se na ni a pod nohou mu něco křuplo. Zarazilo ho, že šlápl na dceřinu hůlku a ještě víc ho zarazilo, když spatřil ji a její tělo. I přes vytřeštěné oči v ruce svírala jeho hůlku a on nevěděl proč.

,, Obleč se, na co tak...?" ženina tvář se změnila v žalostnou a klesla na kolena, přičemž vzala svou dceru do náruče.

Muž se mezitím oblékl, vzal svou hůlku z jejích prstů, chytl svou ženu za rameno a přemístil je do nemocnice, do nemocnice Svatého Munga.