Láska nebo Hokej ?

číslo 2/2

V Minulém díle:

"V klidu Ashly to bude v poho" řekl konejšivě Zayn. Hned jak to dořekl začal mi zvonit telefon. Když jsem se podívala na displej čekala jsem že mi volá Chris no číslo na displeji mě zarazilo. Telefon zvonil a já zírala na displej.

Přítomnost

"Zvedneš to ?" zeptal se mě Zayn

"Jo, omluvte mě" řekla jsem a odběhla k sobě do pokoje

"Ano?" zeptala jsem se když jsem hovor přijmula

"Ahoj Ashly tady Mett myslím, že si mě asi dobře pamatuješ" řekl

"Jo pamatuju co chceš?" odvětila jsem

"Chtěl bych se stebou sejít a promluvit si"

"Ale já nemám co bych ti řekla" už jsem začínala být naštvaná

"No tak Ashly jeden krátkej rozhovor"

"Fajn"

"Ve dvě ve Starbucksu?"

"Budu tam" a s tímhle jsem hovor ukončila

Fajn tímhle jsem si nejspíš podepsala rozsudek smrti. Bože na co jsem to zas přistoupila. Otevřeli se dveře a v nich stál Zayn.

"Všechno v pořádku?"

"Jo, jdem za klukama" řekla jsem a odtáhla ho pryč

13:00 :

Podívala jsem se na hodiny visící na zdi a ty už ukazovalo jednu hodinu. Vstala jsem a bez řečí odešla do pokoje.

Oblékla jsem riflové kraťásky a modré tílko. Vzala jsem si ještě tašku přes rameno a se všemi potřebnými věcmi jsem vyrazila dolů.

"Chris semnou chce mluvit do hodiny bych měla být zpět" oznámila jsem když jsem se obula a rychle zdrhala k autu než nastanou otázky proč se semnou chce setkat a tak. Vím že bych jim neměla lhát, ale o Mettovi by zatím radši vědět neměli. Kdyby to Kath věděla tak mě asi zabije.

Nasedla jsem do auta a vyjela. S Mettem jsme se nerozešli v dobrém takže se toho trošku bojím. Po nějaké době jízdy sem se dostala před Starbucks. Zaparkovala jsem, vystoupila a vykročila do kavárny. Ve dveřích jsem zůstala stát a začala hledat hnědovlasého kluka s hnědýma očima. V zadu při jednom stolku jsem zahlédla povědomou tvář okamžitě jsem se vydala tím směrem.

"Mett Santiago?" zeptala jsem se mladíka za stolem

"Ano, taky tě rád vidím" řekl vstal a obejmul mě. Byla jsem z toho v šoku. Z neotřelého puberťáka se sexy piercingem ve rtu vyrostl snad gentleman.

"Tak co chceš?" zeptala jsem se když jsme si sedli

"Ale no tak Aší co hned tak hrubě rok jsme se neviděli"

"Jo ale za to si můžeš sám"

"Sluší ti to"

"Tohle si laskavě nech a řekni co po mě chceš"

"Víš docela mi chybíš. Ashly vrať se ke mě"

"Jo tak to si uhod. Co už tě Elisabeth omrzela"

"Ashly prosím já tě pořád miluju a ty mě určitě taky jinak by jsi tu nebyla a s Beth jsme se po třech měsících rozešli"

"Jenže já už tě nemiluju, nevrátím se k tobě mám teď Zayna a jsem s ním šťastná kdyby jsi před rokem neodešel z Beth mohl jsi být na jeho místě ty" řekla jsem a rozhodla se odejít. Když jsem stoupla chytil mě za ruku