HEY!

753 56 3
                                    

Za tu chvílí jsem poznal Jungkooka snad víc než za poslední týdny. Cítím, že se mi svým způsobem otevřel. Určitě neříká takové věci lidem na potkání. Jeho tvář se svým způsobem zjemnila a jeho rysy přestali být tak tvrdé a chladné, jakoby skoro odhodil svou masku chladností. "Nekoukej tak na mě"

"Jak na tebe koukám?"

"Lítostivě " Nekoukám na tebe lítostivě, jen jsem rád , že jde vidět že máš v sobě taky kus člověka. "Nelituj mně" Kdo říká, že ho lituju? I kdybych ho litoval, tak bych mu to neřekl. Nechci aby se cítil nepříjemně. "Nelituju tě, chápu tě "

"Chápeš mně?" Kouká na mě s takovou povrchností. On snad mění svojí náladu z minuty na minutu. "Proč se tak chováš?"

"Jak se chovám?"

"Jako by jsi měl bipolární poruchu" Pochybuju, že ví , co to vůbec znamená "Bipolární porucha"

"Hahha , vtipný " To neměl být vtip, ale když si to myslí tak ho v tom prostě nechám. Ve dveřích jsem viděl zmateného Yoongiho a Jimima "Odkdy jste vy dva kámoši? "Ježíš , co jim je . Jen jsme si povídali. "Jimine , volala máma máš jít s ní na nějakou píčovínu "

"Už zase? vždyť jsem jí říkal, že mám zkoušku kapely. Kde je Aria?!

"Odešla "Odešla ? No jo , vždyť šla vlastně za svojí mámou. Úplně jsem na to zapomněl , že někam šla. V blízkostí Jungkooka nevnímám svět okolo mně. "Kurva , Hobi mě zabije. "Yoongi stále nepromluvil jen na nás koukal a byl ticho. Co se mu honí hlavou?. Sbalil jsem si věci a odešel k němu, takhle je to lepší. Stojím u něj, koukám na něj , ale on stále nepromluvil. Co sakra je? "Ahoj ?" Zamával jsem mu před obličejem, ale on byl snad zaseknutý a nereagoval. "Co mu je ?" Zeptal jsem se Jimina, který stál vedle nás. "Já nevím "

"Hey !" Drkl do něj silně až málem Yoongi spadl na zem. "Co se děje ?!" Jako by vypadl ze svého tranzu. "Nevnímal jsi "

"Promiň , nějak se mi v hlavě zaseknula matika "zaseknula ?

"Půjdeme , ne ? Hobi nás určitě čeká" Chytl mě za ruku a táhl za sebou jak hadr. Hey, ať zpomalí já nemám tak dlouhý nohy jako on. Skoro jsme běželi a já spadnul, jak jinak. Jsem nešika a dalo se to čekat. "Tae , jsi v pohodě?" Podíval jsem se na své odřené koleno. Bylo trochu od krve, ale nic moc velkého. "Uka mi to "Natáhl jsem mu svou nohu. Koukal na odřeninu a různě jí zkoumal.

Jako na co tam, tak dlouho kouká? To z tý odřeniny snaží vyčíst budoucnost nebo ?

"Co tam vidíš? "

Už mi fakt dlouho koukal na tu nohu "No právě , že nic "

"Tak , když tam není nic tak na , co koukáš?"

My first love/ TaekookKde žijí příběhy. Začni objevovat