Naštěstí se všechno vyřešilo teda aspoň jsem si to myslel. Jin a Namjoon odešli do pokoje Jiná, kde se ozýval křik a hluk. "Co se děje?" Otočil se na mě Jungkook a já pokrčil rameny. "Podívám se " Vyšel jsem z pokoje a potichu jsem odešel do pokoje Jina, kde jsem viděl snad tu nejhorší věc, kterou může sourozenec vidět. Jin stál nad postelí a z očí mu tekly slzy. "Co se stalo, kde je Namjoon?"
"O-odešel " Nemohl dýchat a lapal po dechu. "Co se stalo? Kam odešel "Jin se skácel k zemi a hlasitě brečel- Čekal jsem , že do pokoje vlítne máma a bude se ptát, ale to by nebylo moc okay "R-rozešel se se semnou " Proč by to Namjoon dělal, Vždyť on Jina miluje a Jin zas jeho. "Důvod ?" Držel jsem Jiná okolo ramen a snažil se ho uklidnit. Bohužel mi to vůbec nešel. "Ř-řekl , že chci si život se mnou užívat a ne jen ho žít" A to je co za blbost? Jak něco takového mohl Namjoon vypustit ze své pusy? "A ř-řekl , že se mi bojí říct, co mu vadí , protože se vždycky jen naštvu , ale tak to není..o-on vždy řekne něco , co mě zabolí " Proud slz byl silnější a já musel dojít pro kapesníčky.
"Myslel jsem, že má Namjoon rozum "
"Co se stalo? Dlouho jsi nepřišel tak jsem se bál" do pokoje potichu vstoupil Jungkook. "Co se stalo?" Rychle jsem mu vše převyprávěl. Jungkook si sedl k Jínovi a utřel mu slzy. "Víš nejsem zrovna člověk, kterého bys měl poslouchat, ale hodně krát jsem si prošel takovýma věcma jako ty. Někdy jen láska nestačí a pokud Joon nebyl připravený na dny , kdy se budete nudit. Na dny, kdy budete brečet. Na dny , kdy se budete hádat a chtít zabít. Tak Joon není ten pravý. Láska sama o sobě není zlá, jen lidi nechápou její podstatu. Nenech si ničit život něčím , co ti za to nestojí. "Hladil Jiná po zádech a já moje čelist se válela někde po zemi. Nikdy jsem Jungkooka neslyšel takhle mluvit.
"Díky , Jungkooku"
"Takže teď nebreč a ukaž tomu idiotovi , co ztratil" Políbil Jina do vlasů. Měl bych žárlit, ale nežárlím. "Sám si idiot Kooku" zasmál se Jin i přesto, že měl slzy v očích. "Díky "
"Vím jak tě to bolí, vím jak se trápíš, ale on ti za to nestojí. Musíš jít dál a všechny rány se zahojí. Otevři oči a dozadu nekoukej. Hlavu vzhůru dej " On je snad výrobna citátu?
"Ty se teď trápíš, brečíš a křičíš , ale on žádnou vinnu necítí, ale takový je život. On si tě nezaslouží "
"Bolí to , Jungkooku" Jin položil hlavu do klína Jungkooka. Namjoon brzo umře. Ať si plánuje pohřeb
ČTEŠ
My first love/ Taekook
FanfictionKim Taehyung má od dětství Little Space a to díky svému otci, kterého jako máleho sexuálně obtěžoval. Taehyung je zakřiknutý a malý podivín, takto ho popisují jeho příbuzní , ale vše se změní nástupem na střední školu, kde potká Jungkooka, Jeona Jun...
