My first love/ Taekook

Maybe yes

Tae

Myslím, že jsem zbláznil. Neovládám svou mysl ani své tělo. Máma i Jin se snaží mi pomoc, ale já nevím jak vůbec tu pomoc přijmout. Dnes ráno jsem souhlasil s tím, že zajdu do poradny pro oběti znásilnění a k psycholožce. Jela se mnou máma , Jin a Namjoon prý dorazí po škole. Seděl jsem na proti paní Kim. Nemluvili jsme jen se na sebe koukali a pozorovali se. "Chceš jít do té poradny?" Zakýval jsem hlavou v náznaků, že ne. Opravdu se mi tam dnes nechce. "Myslíš , že ti dokážu pomoc?" Neodpověděl jsem, protože to nevím. To by měla vědět ona.

"Jak se cítíš?"

"Unaveně"

"Chceš spát?"

"Ano "

"Když spíš cítíš se líp?"

"Ano "

Proč se ptá na takový otázky? "Budu se tě ptát na otázky a ty odpovídej jen Ano /Ne"

"Ano "

"Znásilnili tě ?"

Proč jsem asi tady? Jen tak ? Pro zábavu "Ano "

"Zbili tě ?"

"Ano "

"Kdybys teď mohl být na jakémkoliv místě, kde by to bylo?"

"Kjóto , Japonsko"

"Znáš tam někoho?"

"Ano "

"Znal si tu osobu, kdo ti to udělal?"

"Ano "

"Řekneš mi , kdo to byl?"

"Mě nenachytáte. Nejsem dítě" Zasmála se a položila svoje desky na stůl vedle ní. "Prokoukl jsi mě " Vážně si myslela, že jí to vyjde? Nejsme přece blbý a hned jsem věděl o co jí jde. "Koho znáš v Kjótu?"

"Osobu , která mi dokázala pomoc a dostala ze všech sraček"

"Pomohla ti ta osoba online?"

"Bydlel tu " Setřel jsem si slzu. Škoda, že tu není se mnou, Určitě by mi pomohl s tímhle vším, co se děje. "Pomohla by ti i s touhle situací?" přikývl jsem. Jungkook by mi pomohl s čímkoliv. Jediný on by vyléčil mou zraněnou duši . "Kdyby jsi ho teď viděl, co by jsi mu řekl?"

"Řekl bych mu jak se cítím. On by mi zazpíval a já bych se na malou chvíli ctili líp, protože jen s ním ta bolest dokáže ustoupit " Doktorka nahlas polkla. "Zkoušel ses zabít, že ano? Myslíš, že by ti smrt pomohla?"

"Možná ano"