My first love/ Taekook

Perverts

Jungkook

Po né moc dobré kuřbě jsem vyšel ze záchodu a Jimina nechal za sebou aby se dal trochu dohromady. Docela byl zničený, " Co je ?" Objevil se Joon. Už podle jeho mluvení a chůze jsem poznal, že to s alkoholem trochu přehnal. " Ty vole, smrdíš jak chlast  " Vytáhl jsem z batohu svoji voňavku a trochu ho nastříkal. " Kámo, stříkl jsi mi to do pusy" Rozkašlal se, tak mu dobře pijákovi jednomu. 

" Sorry" 

" Ser na to, tak co jaký byl?" Ptal se jak dítě. " Nic nebylo, našel nás jeho brácha " Nebudu mu říkat detaily, mám pocit, že byl ten kluk nemocný. Myslím tím nemocný jako psychicky. " To je mi líto." Hned na to vyšel Jimin. 

" Něco máš na tváři" Upozornil jsem ho. Joon hned pochopil, co se dělo. " Vy prasata!" Ukázal na nás. 

" Potřebuju něco zjistit Chimme" Přestal jsem vnímat Joonovi znechucené výrazy a soustředil se na Jimina. " O co jde?"

" Potřebuju zjistit, kdo je Kim Taehyung." Podíval se na mě a začal se smát. " Nevěděl jsem, že jsi si našel na tenhle rok už svojí oběť a to je první den školy." Zapálil si jointa. Kurva ten kluk není normální okamžitě jsem mu ho vytrhl z ruky. " Fetuješ? jsi ve škole!" Už tak mám dost problémy nechci aby volali tátovi. 

Joon šel bliž k Jiminovi a rukou mu víc otevřel oči. "Je zfetovanej Kooku" To mi mohlo být hned jasný, ten kluk nikdy není v normálním stavu. Jak on může byt prezident třetího ročníku? řekněte mi to někdo prosím .

" Za kolik mi teda zjistíš ty informace?" Schválně dělal, že přemýšlí. "Zamiluj se do mě." Zůstali jsme stát s Joonem jak prkna. "Haha, tak mluv." 

" Myslím to vážně, miluju tě Jungkooku." Nemohl jsem dýchat, byl jsem zvyklý, že do mě holky i kluci zamilují a já je odmítnu, ale Jimin byl někdo jiný, on nebyl jako ostatní. Jak to mám jen říct? Znám se s nim od mala, naše mamky byly nejlepší kamarádky, můj táta a jeho táta mají společnou firmu. "Jimine, přestaň." Upozornil jsem ho. To si nemohl vybrat lepší chvíli mi tohle říct?  

"Ale .."

"Něco jsem řekl! Buď mi pomůžeš a vyřešíme to potom nebo jdi do prdele!" Koukal mi do očí, přímo mě očima prosil ať na něj nejsem takový. "Jdeme." Otočil se a šel po chodbě a my za ním. 

Došli jsme do kanceláře ředitele. Odkud sakra má ten skřet klíče? Když vidím ředitelnu vzpomenu si na to jak jsem tu strávil celý svůj první ročník. "Namjoone, hlídej dveře." Jimin se přehraboval v papírech a vytáhl nějakou tenkou složku. "Mám to." zamával s tím přede mnou.

"Kim Taehyung, šestnáct let. Bratr Kim Seokjin." Takže na těch záchodech to byl fakt jeho brácha. " Nastoupil do prvního ročníku, obor zdravotní bratr." Tady takový obor je? Nemyslí náhodou zdravotní sestra? Není to obor pro holky? 

"V jeho zdravotní kartě se píše, že má psychickou poruchu zvanou Little Space." 

"Co to znamená?" Podíval jsem se na Joona. Měl by to vědět, vždyť je jak Google." Něco s vesmírem." Co prosím? Je mimozemšťan? Musím si to pak vyhledat v knihovně. "Byl několikrát na policii kvůli drogám." Blbost. Nezdá se mi, že má na něco takového koule. "Někdo jde!" Zařval potichu Joon. Jimin rychle vrátil složku na svoje místo. "Do skříně!" Byly jsme na sebe nalepení jak sardinky v oleji. "Dej svůj penis pryč od mého zadku!" Chytil mě Joon za rozkrok. 

Vydechl jsem slastí i bolesti zároveň. "Ještě Joone, chytni ho." Začal jsem ho škádlit. Je zvyklý na moje zvrhlý vtipy. "Já tě asi kopnu do koulí." 

"Je čistý vzduch." Otevřel Jimin dveře od skříně. Na chodbě jsme šli každý svojí cestou.